Ochranná opatření při radiační mimořádné události

Radiační mimořádnou událostí je myšlena radiační událost, kdy je nutné přijmout opatření na ochranu zdraví osob. Opatření mají jednak vyloučit ozáření, které by způsobilo okamžité účinky záření, jednak na přijatelnou mez snížit riziko pozdních účinků záření. Podrobnější vysvětlení účinků záření naleznete na webu SÚJB v části Stručný přehled biologických účinků záření.

Z hlediska naléhavosti zavedení opatření se ochranná opatření dělí na neodkladná a následná.

Neodkladná ochranná opatření

K neodkladným opatřením patří ukrytí, jodová profylaxe a evakuace obyvatelstva.

Ukrytí se volí v případě, že bezprostředně hrozí nebo již nastal únik radioaktivních látek a jejich přenos atmosférou od místa zdroje k obydlím lidí. Ukrytí v domech sníží především vnější  ozáření (tzn., že zdroj záření je mimo tělo), z pohybujícího se radioaktivního mraku a po vypadnutí radioaktivních látek na terén sníží i vnější ozáření z kontaminovaného terénu.

Jodová profylaxe (požití tablet jodidu draselného) pak výrazně přispěje ke snížení ozáření štítné žlázy radioizotopy jodu (tzv. vnitřní ozáření).

Evakuace z ohrožené části území je nejúčinnějším neodkladným opatřením a může být uskutečněna preventivně ještě před únikem radioaktivních látek ze zdroje nebo až po úniku, kdy je evakuováno již ukryté obyvatelstvo. Rozhodnutí kdy (a také odkud) evakuovat patří k nejobtížnějším rozhodováním za radiační mimořádné situace. Zbytečná, tj. neodůvodněná evakuace přináší značné společenské ztráty stejně tak však také pozdní nebo neprovedená evakuace spojená se zbytečným ozářením obyvatel. Ze zpráv z Japonska víme, že tam byla zavedena všechna neodkladná opaření: byla provedena evakuace, ve vzdálenostech do 30 km bylo obyvatelům doporučeno ukrýt se v domech a byly jim rozdány tablety jodidu draselného pro případ nutnosti jejich požití na pokyn místních orgánů.

Následná ochranná opatření

Následná ochranná opatření pak sledují především regulaci vnějšího ozáření obyvatel z kontaminovaného terénu a vnitřního ozáření při konzumaci potravin a vody obsahující radioaktivní látky. Patří sem i regulace používaní krmiv, aby se zabránilo přechodu radioaktivních látek do živočišných potravinových produktů.

Vysoká radioaktivní kontaminace terénu může vést zdůvodněně k následnému opatření přechodného nebo trvalého přesídlení obyvatel. Trvalé přesídlení muselo být aplikováno v okolí černobylské jaderné elektrárny po havárii v r. 1986.

Na území zasaženém radioaktivním spadem musí zemědělské produkty, potraviny, voda i krmiva podléhat kontrole na obsah radioaktivních látek za účelem rozhodnutí, zda budou uvolněny do oběhu nebo budou muset být zlikvidovány. Mezi důležitá následná opatření patří i preventivní regulace zemědělské rostlinné produkce, tj. které plodiny lze na kterých místech pěstovat, aby byly použitelné pro výrobu potravin nebo jako krmiva.

Kritéria pro rozhodování o všech výše uvedených ochranných opatřeních a další podrobnosti o nich jsou uvedena v § 107 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Kritéria jsou stanovena v tzv. odvrácené dávce, která vyjadřuje ozáření „ušetřené“ zavedením konkrétního opatření. Pro omezení používání radionuklidy kontaminovaných potravin jsou kritéria stanovena pomocí předpokládaných ročních úvazků efektivní dávky. Opatření přesídlení obyvatelstva se posuzuje na základě předpokládané roční efektivní dávce.