Souvisí rakovina štítné žlázy s rentgenováním zubů?

1. Zvyšuje časté rentgenování zubů riziko vzniku rakoviny?

Příčina vzniku rakoviny štítné žlázy není jasně definovaná. Jedná se o proces multifaktoriální, ostatně stejně je tomu i u jiných druhů rakovin. Je pravda, že jedním ze známých rizikových faktorů při vzniku rakoviny – a to i při vzniku rakoviny štítné žlázy – je ionizující záření. Je ale také znám vztah mezi obdrženou dávkou a pravděpodobností vzniku rakoviny různých orgánů. Ovšem stanovení příčinné souvislosti mezi určitým druhem nádoru vyskytujícím se v populaci a některým z možných rizikových faktorů není snadné. Už vůbec není možné vybrat pouze jeden faktor a bez zkoumání dalších souvislostí mu přisoudit zásadně převažující vliv. Jedním takovým příkladem může být v souvislosti s rakovinou štítné žlázy také světelné znečištění. Nicméně veškeré závěry jsou zatím nepotvrzené příčinné souvislosti, pro potvrzení je zapotřebí detailnějších studií. Přisuzovat tedy vyšší počet nádorů rostoucímu počtu prováděných rentgenových snímků nebo dokonce zubních rentgenových snímků je nesprávné. Vzhledem k tomu, že běžný výskyt rakoviny v populaci se pohybuje v desítkách procent, je zjevné, že vliv dalších faktorů, i těch dosud neznámých, musí být řádově vyšší, než vliv ionizujícího záření. Růst počtu diagnostikovaných případů rakoviny štítné žlázy může být připisován i lepší a intenzívnější diagnostice v této oblasti. Ve hře jsou však i další faktory – obezita, pesticidy, genetická predispozice. Navzdory tomu, že počet zachycených případů roste, mortalita je na stejné – a to velmi nízké – úrovni.

V podstatě jediné případy, kdy byl jednoznačně prokázán zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy způsobené ionizujícím zářením, byly případy vnitřního ozáření způsobené vdechnutím nebo požitím velkého množství radioaktivního jódu. K tomu může neplánovaně dojít pouze v důsledku havarijní situace. Bylo např. potvrzeno, že obyvatelé v okolí havarované černobylské jaderné elektrárny byli vystaveni působení radioaktivního jódu  ve vysokých koncentracích a později byla u některých z nich zjištěna rakovina štítné žlázy. Byla u nich tedy prokázána příčinná souvislost mezi vdechování nebo požitím radioaktivního izotopu jódu I 131 a vznikem rakoviny štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že radioaktivní jód se ukládá přímo ve štítné žláze, dochází k poměrně vysokému ozáření, které může způsobit změny tkáně štítné žlázy (zánětu, změně funkce) a po určitém časovém odstupu může vést až k nádorovému onemocnění.

Tato situace je ovšem zcela nesrovnatelná s ozářením při použití zubního rentgenu, kdy se jedná o zevní ozáření, a obdržené dávky jsou zanedbatelné.

2. Opravdu se v zubním lékařství rentgenů nadužívá?

SÚJB opravdu má informace, že počty rentgenových vyšetření rostou. Rostou zejména proto, že se zvyšují počty přístrojů nové generace, které stomatologové používají, a které neoddiskutovatelně vedou k lepší zdravotní péči a předcházení vážných onemocnění a komplikací při léčbě. Prokazatelně však klesají dávky, které pacienti při jednotlivých vyšetřeních obdrží. A zejména v případě zubů se jedná o dávky velmi nízké (v mikro Sv). Přínos dobré a včasné diagnózy v tomto případě jednoznačně převažuje nad zanedbatelným rizikem z ozáření.

Dalším faktorem je také rostoucí počet provedených zubních vyšetření v přepočtu na sto tisíc obyvatel.

SÚJB důsledně kontroluje dodržování principů radiační ochrany při použití zdrojů ionizujícího záření. Na základě výsledků této kontrolní činnosti lze konstatovat, že úroveň radiační ochrany při aplikacích ionizujícího záření v medicíně je v ČR na vysoké úrovni, a to i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi.

Pokud je tedy dané vyšetření pomocí ionizujícího záření správně indikováno, odůvodněno a aplikováno, je riziko s ním spojené vždy vyváženo přínosem pro vyšetřovanou osobu.

Následující dva obrázky uvádí srovnání počtu provedených zubních vyšetření s incidencí rakoviny štítné žlázy u mužů a u žen.

3. Sčítají se hodnoty efektivních dávek, které člověk v průběhu života obdrží všemi způsoby ozáření?

Ano, hodnoty efektivních dávek z různých způsobů ozáření se opravdu sčítají. K hodnocení rizika ozáření se používá efektivní dávka, což je veličina, která zohledňuje nejen druh záření, ale také radiosensitivitu jednotlivých orgánů a tkání. Ionizující záření se v těle nekumuluje, ale sčítají se rizika z jednotlivých ozáření. Lidský organismus má schopnost regenerace. S počtem diagnostických vyšetření sice roste pravděpodobnost vzniku případného poškození, ale dávky záření a s ním spojená rizika jsou tedy velmi malá. Nízký je i jejich součet, tedy i pravděpodobnost nežádoucího účinku.  

4. Nedávno jsem četl/a studie, které uvádějí, že rentgenové vyšetření zubů riziko vzniku rakoviny zvyšuje…

Celosvětově dobře zavedený a mnoha desetiletími odzkoušený systém radiační ochrany je postavený na robustních znalostech účinků ionizujícího záření, které vychází z řady epidemiologických studií. Aby mohly být tyto studie použity jako podklad pro posuzování rizik z ozáření a z něj vyplývající regulaci, byly všechny velmi podrobně zkoumány a podrobeny velmi přísné analýze mnoha expertů z celého světa. OSN pro tyto účely vytvořilo organizaci UNSCEAR (Výbor pro zkoumání účinků ionizujícího záření), která mimo jiné pravidelně zkoumá všechny studie, jež nějakým způsobem souvisí s biologickými účinky záření. Ty podrobuje kritické analýze, zkoumá jejich důvěryhodnost, kvalitu, podloženost a správnost vyvozených závěrů. Tímto sítem mnohé studie bohužel propadnou kvůli různým,  často závažným, nedostatkům. SÚJB přesto provedl analýzu některých vybraných kontroverzních článků, které jsou širokou veřejností velmi často zmiňovány, a dospěl k následujícím  závěrům:

• Britská studie z roku 2019¹, která se zabývala rozvojem rakoviny v souvislosti s prováděnými zubními rentgeny, neprokazuje plně souvislost mezi provedenými rentgenovými vyšetřeními a rozvojem zhoubného onemocnění štítné žlázy nebo meningiomu. Závěrem studie je, že byla zaznamenána určitá podpora pro tuto hypotézu. Sám autor ale nabádá, aby k studii bylo přistupováno opatrně. Poukazuje na její nedostatky jako například na absenci informací o orgánových dávkách či věku při ozáření. Zvýšený nárůst zhoubného onemocnění štítné žlázy přičítá zejména včasné velmi efektivní diagnostice. Autor si sám klade za cíl zkoumat tuto problematiku dále a přesněji².
• Studie Estimation of X-ray Radiation Related Cancers in U.S. Dental Offices: Is it worth the risk?³ sice porovnává počet provedených zubních rentgenových vyšetření s počtem diagnostikovaných nádorových onemocnění v dutině ústní a hltanu, ale opět se nijak nezabývá dávkou z ozáření, ani předešlými onemocněními daných pacientů.
• Studie „Health effects from exposure to dental diagnostic X-ray“⁴ z roku 2018  se opírá o závěry článků, které v roce 2015  vyvrátila velká metaanalýza několika významnějších studií ⁵. Jednalo se o kvantitativní analýzu dat z nezávislých článků zabývajících se souvislostí mezi prováděním rentgenových vyšetření v zubní radiodiagnostice a rozvojem rakoviny. Tato metaanalýza poukázala na významné chyby ve všech zkoumaných studiích, které došly k závěrům, že je vliv expozic v zubní radiodiagnostice na celkový výskyt rakoviny v populaci statisticky prokazatelný.

Seznam studií:

1. Memon A, Rogers I, Paudyal P, Sundin J. Dental x-rays and the risk of thyroid cancer and meningioma: a systematic review and meta-analysis of current epidemiological evidence. Thyroid 2019; DOI: 10.1089/thy.2019.0105 [Epub ahead of print].
2. Online: 12.4.2023, https://www.nature.com/articles/s41415-019-1028-6
3. Douglas K. Benn, BDS, M Phil, DDS, PhD, Dipl Dental Radiology and Peter S. Vig, DDS, PhD, JD, DOrth, FDS Estimation of x-ray radiation related cancers in US dental offices: Is it worth the risk? Vol. 132 No. 5 November 2021 DOI:https://doi.org/10.1016/j.oooo.2021.01.027
4. Hwang SY, Choi ES, Kim YS, Gim BE, Ha M, Kim HY. Health effects from exposure to dental diagnostic X-ray. Environ Health Toxicol. 2018 Dec;33(4):e2018017. doi: 10.5620/eht.e2018017. Epub 2018 Nov 21. PMID: 30661338; PMCID: PMC6341170.
5. Xu P, Luo H, Huang GL, Yin XH, Luo SY, Song JK. Exposure to ionizing radiation during dental X-rays is not associated with risk of developing meningioma: a meta-analysis based on seven case-control studies. PLoS One. 2015 Feb 6;10(2):e0113210. doi: 10.1371/journal.pone.0113210. PMID: 25658814; PMCID: PMC4319947

5. Je pravda, že jsou děti vůči ionizujícímu záření citlivější?

Ano, děti jsou k působení ionizujícího záření 2-3 x citlivější. Jejich organismus se vyvíjí a je třeba počítat s delší dobou očekávaného života. Proto je u nich věnována zvýšená pozornost zdůvodnění lékařského ozáření. Každé vyšetření se přizpůsobuje věku pacienta, jeho velikosti a zdravotnímu stavu.