Mezinárodní spolupráce v oblasti uplatňování záruk a v oblasti mezinárodních kontrolních režimů

Mezinárodní spolupráce SÚJB v oblasti kontroly nešíření jaderných zbraní je zaměřena na efektivní kontrolní činnost při naplňování mezinárodních závazků ČR vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z trojstranné Dohody mezi členskými státy EU nevlastnícími jaderné zbraně, Evropským společenstvím pro atomovou energii (Euratom) a MAAE v oblasti uplatňování zárukového systému MAAE na základě článku III odstavce 1 NPT (trojstranná Dohoda o uplatňování záruk) a z Dodatkového protokolu k této dohodě (trojstranný Dodatkový protokol). Přistoupit k trojstranným smlouvám mezi členskými státy EU nevlastnícími jaderné zbraně, Euratomem a MAAE se Česká republika zavázala vstupem do Evropské unie, přičemž do data přistoupení k trojstranným smlouvám měla uzavřenu s MAAE dvoustrannou Dohodu o uplatňování záruk a dvoustranný Dodatkový protokol.

Přistoupení České republiky k trojstranné Dohodě o uplatňování záruk s sebou přineslo i změnu v zasílání pravidelných měsíčních zpráv o evidenci jaderných materiálů, které je základem zárukového systému MAAE. V souladu trojstrannou Dohodou o uplatňování záruk poskytuje Evropské společenství MAAE informace týkající se jaderného materiálu podléhajícího zárukám, který se nachází na území členských států EU, nebo pod jejich jurisdikcí, a informace o vlastnostech zařízení významných pro uplatnění záruk vůči tomuto materiálu. Na základě nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 zasílají významní držitelé povolení k nakládání s jadernými materiály, kterými jsou v ČR JE Dukovany, JE Temelín, ÚJV Řež a. s., UJP PRAHA a. s., SÚRAO, FJFI ČVUT Praha a DIAMO, s. p., evidenční zprávy přímo Euratomu. Zprávy jsou zasílány v elektronické podobě, s využitím programu ENMAS, který vyvinula Evropská komise, přičemž jejich kopie Úřad nahrává do vlastního programu „Záruky 4“. Program „Záruky“ byl k tomuto účelu speciálně upraven tak, že v současné době umožňuje přijímání zpráv od významných držitelů povolení k nakládání s jadernými materiály, nebo vkládání zárukových dat od ostatních držitelů povolení, kde je Úřad odpovědný za zasílání evidenčních zpráv Euratomu. Program umožňuje vedení státního systému evidence jaderných materiálů (SSAC) na základě ustanovení § 3 odst. 2 písm. n) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a přípravu podkladů pro výkon inspekční činnosti.

V návaznosti na ratifikaci Dodatkového protokolu k Dohodě o uplatňování záruk na jaderné materiály začalo pak oddělení pro kontrolu nešíření jaderných zbraní SÚJB plnit i roli tzv. centrálního zdroje pro tvorbu deklarací dle požadavků Dodatkového protokolu, kterou plní i po přistoupení k trojstrannému Dodatkovému protokolu. Na rozdíl od Dohody o uplatňování záruk je za poskytování informací MAAE dle Dodatkového protokolu odpovědné jednak Evropské společenství, jednak členský stát EU, v závislosti na druhu informace, která má být do MAAE předána. Údaje a informace deklarované MAAE podle Dodatkového protokolu se vztahují k celému jadernému palivovému cyklu na území členského státu, počínaje informacemi o těžbě a zpracování uranové a thoriové rudy, výrobě nebo dovozu příslušných jaderných technologií, nejaderném využití jaderných materiálů, případném zpracování vysoce a středně aktivních radioaktivních odpadů a konč údaji o plánech v oblasti jaderného palivového cyklu, včetně výzkumných a vývojových aktivit, které poskytnou MAAE možnost odpovědně porovnat oprávněnost konkrétních požadavků a kroků daného státu ve vztahu k jím deklarované činnosti.

Odbor pro kontrolu nešíření ZHN je rovněž odpovědný za naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních kontrolních režimech posilujících Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, tj. Zanggerova výboru (ZC) a Skupiny jaderných dodavatelů (NSG), plnících důležitou roli při kontrole vývozů a dovozů jaderných materiálů a kontrolovaných položek v jaderné oblasti.

V článku III Smlouvy o nešíření jaderných zbraní jsou definovány záruky a kontrola vývozu pouze obecně. Proto se v březnu 1971 sešla skupina 15 exportujících zemí – signatářů NPT, aby blíže definovali výchozí nebo zvláštní štěpný materiál a zařízení nebo materiál speciálně určený nebo připravovaný pro zpracování, využití nebo výrobu zvláštního štěpného materiálu. Tomuto setkání předsedal profesor Claude Zangger a skupina proto vešla ve známost jako Zangger Committee. (ZC). ZC publikoval v r. 1974 dvě oddělená memoranda, která pokrývají export a poskytují definice výchozího nebo zvláštního štěpného materiálu a zařízení nebo materiál speciálně určený nebo připravovaný pro zpracování, využití nebo výrobu zvláštního štěpného materiálu. Memoranda byla publikována MAAE jako INFCIRC/209 v září 1974. Členy ZC jsou pouze ty státy, které mají členství v NPT.

Exploze jaderného zařízení v Indii v květnu 1974 vedla k diskusím o podmínkách, za jakých by měl být uskutečňován export jaderných položek. V r. 1975 se v Londýně sešli zástupci 7 zemí s největším exportem jaderných položek (USA, SSSR, UK, Kanada, Japonsko a NSR). Tato skupina ustavila pravidla pro export jaderných položek (London Suppliers Guidelines). V Guidelines London Group definovala „sensitive facilities“ a shodla se na tom,že technologie pro tato zařízení by měla být exportována jen velice obezřetně. MAAE Guidelines publikovala jako INFCIRC/254. Na rozdíl od ZC byla London Group spíše politické uskupení a podmínkou členství v něm bylo uznání Guidelines, nebylo vázáno na členství v NPT.

V souvislosti s válkou v Perském zálivu se London Group v r. 1991 přetransformovala v Nuclear Suppliers Group (NSG), která dala do souladu tzv. Trigger List London Group s Trigger Listem Zanggerova výboru a vypracovala seznam tzv. položek dvojího použití v jaderné oblasti. Od NSG se oddělil samostatný kontrolní režim DUR, zabývající se kontrolou vývozu položek dvojího použití v jaderné oblasti. Závazky dané členstvím v DUR vyžadují kontrolu a vzájemnou výměnu informací o odmítnutých vývozech položek dvojího použití v jaderné oblasti. K tomu je využíván systém NISS vybudovaný na univerzálně propojené počítačové síti s centrálním serverem v Los Alamos. Řízenísystému je svěřeno Stálé misi Japonska ve Vídni (POC). Kromě podávání informací o odmítnutých vývozech (Denial Notification) se tento systém postupně začal využívat pro přenos a uchovávání většiny informací a dokumentace NSG. POC je využíván jako sekretariát celé NSG.

V oblasti mezinárodní spolupráce se SÚJB jako národní orgán kompetentní za nešíření jaderných zbraní zúčastňuje zasedání NSG i ZC, vydává stanoviska ČR k dokumentům přijímaným NSG a ZC, vydává státní záruku (Government to Government Transfer Assurances) v případě dovozu jaderných materiálů a vybraných položek v jaderné oblasti a prostřednictvím mezinárodní sítě NISS vydává Denial notification v případě zamítnutí vývozu položek dvojího použití v jaderné oblasti.

Z dalších mezinárodních aktivit ŠÚJB je možno uvést např. zajišťování odborných stanovisek a reprezentaci ČR na zasedáních Přípravného výboru CTBTO Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, účast na zasedáních pracovní skupiny Rady EU pro oblast vývozu položek dvojího použití (WPDU) a zapojení ČR do Programu podpory záruk MAAE. Pod tímto programem přispívají nad rámec řádného rozpočtu technologicky nejvyspělejší země ke zvyšování operační schopnosti a efektivity zárukových činností MAAE. SÚJB koordinuje zapojení ČR do tohoto programu v rámci Českého programu podpory záruk MAAE (CZSP) a je zároveň jeho největším přispěvatelem. Česká republika v současné době aktivně naplňuje čtyři tasky se zaměřením na výcvik inspektorů a technického personálu MAAE. Již tradičně probíhají v lokalitě Dolní Rožínka s. p. DIAMO za aktivní účasti zástupců SÚJB technické návštěvy inspektorů MAAE na uranovém dolu, na Jaderné elektrárně Temelín probíhají semináře určené pro personál MAAE zpracovávající záruková data a na Jaderné elektrárně Dukovany kurzy určené pro výcvik budoucích inspektorů MAAE. Všechny tyto akce byly kladně hodnoceny ze strany MAAE. Česká republika potvrdila připravenost poskytnout v budoucnosti i další jaderná zařízení pro výcvik nových inspektorů MAAE. Z dalších tasků je možné zmínit zapojení ČR ve skupině expertů pro aplikaci zárukových opatření pro geologická úložiště vyhořelého jaderného paliva (Astor), testování softwaru MAAE pro jednotnou evidenci všech tasků v rámci Programu podpory záruk MAAE (Sprics), či finanční přispění České republiky na testování programu MAAE na zpracování zárukových informací.