Akty sekundárního práva přijaté na základě Smlouvy o Euratomu

Právním základem velké části sekundárních právních předpisů přijatých v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření jsou články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu

Článek 31

Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru. Základní standardy přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů.

Článek 32

Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31. Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.

Evropský parlament má při přijímání základních standardů ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření pouze konzultativní funkci. Rada sice musí vyčkat na jeho stanovisko, to však není pro rozhodnutí o konečném textu právního předpisu nikterak závazné. Za silnější pozici bojuje Evropský parlament již několik let, nejčastěji ad hoc snahou o změnu nebo doplnění právního základu projednávaných právních předpisů o související článek Smlouvy o fungování EU (v případě návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje systém Společenství pro registraci dopravců radioaktivních látek, se jednalo o čl. 91 Smlouvy o fungování EU (doprava); v případě návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu před riziky vyplývajícími z expozice ionizujícímu záření, to byl čl. 192 (1) Smlouvy o fungování EU (životní prostředí) aj.). Změna nebo doplnění právního základu by bedly k použití řádného legislativního postupu a zrovnoprávnění hlasu Evropského parlamentu s hlasem Rady. Snahy Evropského parlamentu však zatím nenalezly podporu ani u členských států, ani Soudního dvora EU, zmínit je možné např. rozhodnutí C -70/88 nebo rozhodnutí C – 48/14.

Návrhy právních předpisů založené na čl. 31 a 32 Smlouvy o Euratomu připravuje Evropská komise po obdržení stanoviska expertů z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Členkou této skupiny expertů je za ČR Ing. Karla Petrová, ředitelka sekce pro radiační ochranu. 

Jednací řád skupiny 

Některá z přijatých stanovisek:

Právní předpisy přijaté na základě čl. 31 a 32 Smlouvy o Euratomu:

Dalšími články, na jejichž základě byly přijaty sekundární právní předpisy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření jsou: 

Článek 7 Smlouvy o Euratomu

Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a vzdělání Společenství.
Tyto programy se přijímají na období nepřesahující pět let.
Prostředky nezbytné k provádění těchto programů se každoročně zahrnují do rozpočtu pro výzkum a investice Společenství.
Komise zajišťuje provádění programů a předkládá o tom každoročně zprávu Radě.
Komise průběžně informuje Hospodářský a sociální výbor o obecných zásadách programů výzkumu a vzdělání Společenství.

Nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 ze dne 16. prosince 2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

Článek 24 Smlouvy o Euratomu

Poznatky, které získá Společenství při provádění vlastního výzkumného programu a jejichž prozrazení by mohlo poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států, podléhají utajení za následujících podmínek:

  1. Rada přijme na návrh Komise nařízení o utajovaných skutečnostech, které určí v souladu s tímto článkem různé stupně utajení a bezpečnostní opatření, jež se na každý z nich použijí.
  2. Komise předběžně zařadí do odpovídajících stupňů utajení stanovených bezpečnostními předpisy ty poznatky, jejichž prozrazení by mohlo dle jejího názoru poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států. Neprodleně sdělí tyto poznatky členským státům, které jsou povinny předběžně zajistit jejich utajení za stejných podmínek. Členské státy do tří měsíců sdělí Komisi, zda si přejí zachovat předběžně použitý stupeň utajení, nahradit ho jiným nebo utajení zcela zrušit. Po uplynutí této lhůty se z požadovaných stupňů utajení použije ten nejpřísnější. Komise to oznámí členským státům. Na žádost Komise nebo členského státu může Rada jednomyslně změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit. Rada si před vyjádřením k žádosti členského státu opatří stanovisko Komise.
  3. Články 12 a 13 se nepoužijí na poznatky podléhající utajení. Nicméně za podmínek, že jsou dodržována předepsaná bezpečnostní opatření,

    • může Komise poznatky uvedené v článcích 12 a 13 sdělit

      • společnému podniku
      • osobě nebo podniku jinému než společnému podniku prostřednictvím členského státu, na jehož území vykonávají činnost,

    • může členský stát sdělit poznatky uvedené v článku 13 osobě nebo podniku jinému než společnému podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, bude-li toto sdělení oznámeno Komisi,
    • každý členský stát je dále oprávněn požadovat od Komise pro vlastní potřeby nebo pro potřeby osoby nebo podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, udělení licence podle článku 12.

Nařízení Rady Euratom č. 3, kterým se provádí článek 24 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

Článek 41 Smlouvy o Euratomu

Osoby a podniky působící v průmyslových odvětvích vyjmenovaných v příloze II této smlouvy jsou povinny sdělit Komisi investiční záměry pro nová zařízení, jakož i pro náhrady nebo přeměny stávajících zařízení, které odpovídají typem a rozsahem požadavkům stanoveným Radou na návrh Komise. Seznam výše uvedených průmyslových odvětví může Rada měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která si předem vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.

Nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 ze dne 2. prosince 1999. kterým se vymezují investiční záměry, které se mají sdělovat Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

Článek 79 Smlouvy o Euratomu

Komise vyžaduje vedení a předkládání provozních záznamů, které umožní vést evidenci o vytěžených a použitých rudách, vyrobených a použitých výchozích materiálech a zvláštních štěpných materiálech. Tytéž požadavky se vztahují na přepravu výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů. Ti, kteří podléhají této povinnosti, oznámí orgánům dotyčného členského státu každé sdělení, které podali Komisi podle článku 78 a prvního pododstavce tohoto článku. Povahu a rozsah povinností uvedených v prvním pododstavci tohoto článku vymezí nařízení vypracované Komisí a schválené Radou.

Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu

Článek 96 Smlouvy o Euratomu

Členské státy odstraní veškerá omezení přístupu ke kvalifikovaným zaměstnáním v oblasti jaderné energie založená na státní příslušnosti vůči příslušníkům jiného členského státu, s výhradou omezení, která vyplývají ze základních požadavků veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví. Rada může na návrh Komise, která předtím požádala o stanovisko Hospodářský a sociální výbor, po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijmout směrnice k provedení tohoto článku.

Směrnice o volném přístupu ke kvalifikovaným povoláním v oblasti jaderné energie

Článek 203 Smlouvy o Euratomu

Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.