...se stále více potvrzuje teorie, že na začátku všeho byla čistá energie a v prvních zlomcích vteřiny našeho Vesmíru se tato čistá energie začala zhmotňovat? Mezistupněm od čisté energie ke hmotě je Higgsův boson, u nějž se předpokládá, že částice díky němu postupně začaly získávat hmotnost. Vše, co vidíme kolem sebe, tedy vzniklo z atomů prvků, které přišly na svět postupným slučováním subatomárních částic a pak jader atomů. Velký třesk nastal zhruba před 14 miliardami let, planeta Země se podle současných předpokladů začala tvořit před 4,5 miliardami let.
Podle teorie velkého třesku se Vesmír rozpíná z velmi hustého a žhavého stadia a v expanzi pokračuje. Směr t značí tok času (autor: Gnixon)
...takzvaný jáchymovský smolinec má mezi geology název uraninit a chemici mu říkají oxid uraničitý, neboli UO2? Samotné slovo smolinec mohlo vzniknout několika způsoby. Uraninit jednak vypadá jako dehet, pak ho mohli takto označit horníci ve stříbrných dolech, protože se vyskytuje tam, kde se nevyskytuje stříbro, a mohl jim tak přinášet smůlu v těžbě. Jako třetí původ smolného označení se nabízí možnost, že si horníci spojili jeho nálezy se zvýšenou úmrtností kolegů, i když se v té době ještě nevědělo o rakovině plic a její pravděpodobné spojitosti s touto horninou a jejími štěpnými produkty. Přitom uran jako chemický prvek objevil právě ve smolinci Martin Heinrich Klaproth již v roce 1789.
...zájem o jaderné vědy na přelomu 19. a 20. století měl nesmírně dynamický úvod a vzestup? Conrad Röntgen takzvané paprsky X prvně vytvořil a zaznamenal v pátek 8. listopadu 1895 a dostal za tento objev v roce 1901 první Nobelovu cenu za fyziku. Krátce po tomto objevu, počátkem roku 1896, objevil Henri Becquerel přirozenou radioaktivitu při zkoumání fluorescence uranových solí. Za práci na poli radioaktivity obdržel Becquerel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903, a to spolu s Marií Skłodowskou-Curie a jejím manželem Pierrem.
Fotografická deska, na níž se Henri Becquerelovi ukázalo působení přirozené radioaktivity zčernáním. Ve spodní skvrně je viditelný světlý stín helvétského kříže.
...röntgenovské záření, jinak zvané záření rentgenové, charakteristické, brzdné či paprsky X, jsou elektromagnetickým vlněním? Mají vlnovou délku od 0,01 do 10 nanometrů, tedy kratší než UV záření a delší, než vykazuje záření gama. Název X jim dal jejich objevitel Wilhelm Röntgen jako dosud neznámému typu radiace. Záření se objevuje po dopadu urychlených elektronů na terčík, kde dochází k vybuzení základních elektronových stavů terčového materiálu. Při návratu elektronů do základního energetického stavu vzniká charakteristické rentgenové záření. Mimo to vzniká i tzv. brzdné záření, kdy se uvolňuje přebytečná energie prudce zabrzděných dopadajících elektronů. Rentgenové záření nachází uplatnění v medicíně při diagnostice i radioterapii; v průmyslu slouží například při odhalování defektů v materiálech.
Wilhelm Conrad Röntgen