Dozorné orgány 17 evropských zemí zjišťovaly v rámci třech rozsáhlých studií úroveň shody národních požadavků na bezpečnost:
- jaderných elektráren,
- vyřazování jaderných zařízení z provozu,
- skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.
Porovnání bylo provedeno vzhledem k referenčním úrovním stanoveným převážně na základě nejnovějších doporučení MAAE. Vedle porovnání národních legislativ týmy expertů posoudily pro každou referenční úroveň i konkrétní praxi v jednotlivých zemích (pouze pro jaderné elektrárny). Přes všechna omezení daná pro takovýto typ studií výsledek ukazuje v zúčastněných zemích poměrně vysoký stupeň shody v základních požadavcích. Českou republiku výsledky studie zařazují do nejpočetnější skupiny zemí, kde je reálně naplňována většina současných mezinárodních doporučení přesto, že některé z požadavků nejsou z různých důvodů v národní legislativě obsaženy. Hlavním přínosem studií však byla unikátní možnost se vzájemně lépe seznámit s jednotlivými národními přístupy k zajišťování bezpečnosti ve výše uvedených oblastech mírového využívání jaderné energie a prodiskutovat případné rozdíly. Evropští jaderní regulátoři plánují další aktivity s cílem napomoci sbližování národních přístupů k jaderné bezpečnosti. Pro konkrétní výsledky studie viz web stránky SÚJB, rubrika WENRA.
Studie byly provedeny pod vedením dvou pracovních skupin vytvořených v rámci Asociace západoevropských dozorných orgánů (Western European Nuclear Regulator Association - WENRA). Ta sdružuje jaderné dozorné orgány všech členských a přistupujících zemí Evropské unie, které mají na svém území jaderné elektrárny, plus Švýcarsko. Práce na studii probíhala ve třech etapách:
- experti nejdříve stanovili „referenční úrovně“, tzn. kritéria, s nimiž bude situace ve všech zemích srovnávána,
- na národní úrovni byly porovnány s referenčními úrovněmi nejdříve požadavky stanovené v legislativě a po té skutečný stav v dané oblasti (jaderné elektrárny),
- národní hodnocení prošlo oponenturou v rámci příslušné pracovní skupiny.
Je potřebné zdůraznit, že cílem studie nebylo hodnotit bezpečnost konkrétních jaderných zařízení, ale obecnou praxi v jednotlivých zemích.
Výsledky národního hodnocení musely být obhájeny v panelové diskusi v rámci pracovní skupiny. Na základě diskuse byly provedeny korektury v jednotlivých národních hodnoceních i korektury znění některých referenčních úrovní. Oponentura tedy přispěla i ke snížení rozdílů v přístupu k hodnocení.
Zaměření i rozsah studií nemají doposud v Evropě ani ve světě obdobu. Na druhou stranu je nutné k výsledkům studií přistupovat s vědomím všech omezení, která takováto porovnávání mají. Zejména v oblasti legislativy se národní odlišnosti projevují výrazněji než v praktickém provedení na jaderných zařízeních. Konečné výsledky jsou rovněž ovlivněny řadou dalších faktorů, např. způsobem nastavení státní kontroly (zejména míry popisnosti legislativy), rozsahem jaderného programu, závislostí na konkrétním dodavateli technologie nebo vlivem tradice v průmyslové oblasti. Na rozdíl od legislativy studie prokazují až nečekaně vysoký stupeň shody mezi zúčastněnými zeměmi při praktickém plnění referenčních úrovní. V konkrétním případě České republiky ukazují výsledky studií na nižší shodu v oblasti legislativy, ale nadprůměrný stupeň realizace současných požadavků na bezpečnost jaderných elektráren. Důvodem je příklon spíše k nižší míře popisnosti legislativy a tím získání vyšší míry schopnosti rychle reagovat na nejnovější podněty. Právně závazné (a tudíž vymahatelné) požadavky dozoru jsou v ČR z části zapracovávány do podmínek jednotlivých povolení, což pro hodnocení WENRA nebylo bráno v úvahu. Dosažená úroveň shody praxe na jaderných elektrárnách se stanovenými referenčními úrovněmi ukazuje na dobrou efektivitu práce dozoru a odpovídající kulturu bezpečnosti provozovatele.
Představené studie jsou dalším krokem v úsilí WENRA napomoci k harmonizaci přístupů k jaderné bezpečnosti v rámci Evropy. Jejich výsledky budou podrobeny veřejné diskusi.