Týdenní vyhodnocení radiační situace na území ČR a vzorky potravního řetězce za rok 2018

Týdenní vyhodnocení radiační situace na území ČR

V týdnu od 11.3. do 17.3.2019 byla radiační situace na území ČR normální a nevykazovala žádné zaznamenatelné odchylky od obvykle měřených hodnot.

Dávkové příkony měřené v rámci Sítě včasného zjištění se pohybovaly na úrovni desetiny μSv/h.

Měřená koncentrace 137Cs se pohybovala ve zlomcích nebo jednotkách mikroBq/m3 (1 mikroBq/m3 = 10-6 Bq/m3).

Jiné umělé radionuklidy nebyly v ovzduší detekovány.

Kompletní výsledky monitorování a další informace k radiačnímu monitoringu jsou k dispozici v sekci Monitorování radiační situace.

Na výše uvedené adrese jsme pro Vás připravili okomentované výsledky z měření vzorků potravního řetězce během uplynulého roku.

Informace o radiační situaci na území ČR bude aktualizovaná vždy v pondělí nebo dle aktuální potřeby.

 

Monitorování potravin v roce 2018

V některých monitorovaných položkách potravního řetězce je stále ještě měřitelné nezanedbatelné množství Cs-137 z počernobylského spadu. Jedná se především o maso zvěřiny, houby a lesní plody.

V roce 2018 bylo v ČR změřeno:

  • Maso divočáka – 157 vzorků, z toho u 49 vzorků byla hodnota vyšší než 600 Bq/kg, u 35 vzorků vyšší než 1 250 Bq/kg. Maximální hodnota byla 11 987 Bq/kg ve vzorku z okolí Horní Stropnice. Průměr byl 890 Bq/kg, 3 vzorky byly pod mezí detekce 0,1 Bq/kg.
  • Houby – 53 vzorků, z toho 30 vzorků Státního veterinárního ústavu (SVÚ) s výsledky vyjádřenými na sušinu, s průměrným usychacím poměrem 8,5:1. U 15 vzorků byla hodnota vyšší než 600 Bq/kg sušiny, maximální hodnota 3 321 Bq/kg sušiny, průměr 755 Bq/kg sušiny. Po přepočtu na průměrnou čerstvou hmotnost je průměrná hodnota 89 Bq/kg. V ostatních vzorcích byly hodnoty od 59 do 0,3 Bq/kg čerstvé hmotnosti.
  • Borůvky – 23 vzorků, z toho 15 SVÚ opět výsledky na sušinu, usychací poměr borůvek je v průměru 6:1. Maximální hodnota 231 Bq/kg sušiny, průměr 57 Bq/kg sušiny. Po přepočtu na průměrnou čerstvou hmotnost je průměrná hodnota 9,5 Bq/kg. V ostatních vzorcích je průměrná hodnota 7,3 Bq/kg čerstvé hmotnosti.

Závěr:

  • Konverzní faktor hingpro přepočet příjmu radionuklidu požitím na efektivní dávku (vyjádřený v Sv/Bq) je pro ingesci radionuklidu Cs-137 nejzávažnější pro děti do 1 roku. Hodnota hing je pro tuto věkovou kategorii 2,1 x 10-8 Sv/Bq. Pro dospělého je tato hodota 1,3 x 10-8 Sv/Bq (druhý nejzávažnější). Konverzní faktory vyplývají z přílohy č. 3 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
  • Pro borůvky po přepočtu maxima na čerstvou hmotnost dostaneme 38,5 Bq/kg;
    1 kg čerstvých borůvek by tedy způsobil efektivní dávku 0,8 mikro Sv (pro dítě do 1 roku); 0,5 mikro Sv (pro dospělého jedince),
  • pro houby po přepočtu maxima na čerstvou hmotnost dostaneme 391 Bq/kg;
    1 kg čerstvých hub by tedy způsobil efektivní dávku 8,2 mikro Sv (pro dítě do 1 roku; je však těžko představitelné, že by dítě do 1 roku konzumovalo houby a už vůbec ne v těchto množstvích); 5,1 mikro Sv (pro dospělého jedince),
  • maso divočáka s hodnotami nad 1 250 Bq/kg by se nemělo dostat do obchodní sítě;
    1 kg masa s průměrnou hodnotou 890 Bq/kg způsobí efektivní dávku 18,7 mikro Sv (dítě do 1 roku; nereálné, že by konzumovalo) a 11,6 mikro Sv (dospělý); zde je asi na rozhodnutí každého, zda konzumovat a v jakém množství. Pro dosažení ročního limitu pro obyvatelstvo (1 mSv, resp. 1 000 mikro Sv) by bylo nutné zkonzumovat cca 86 kg takového masa.

 

Doplnění informace k monitorování vzorků potravního řetězce (18.3.2019):

Vážení čtenáři, vzhledem k mediálnímu zájmu o problematiku kontaminace některých druhů potravin uvádíme doplnění k předchozí informaci.

Jak již bylo uvedeno, některé vzorky potravního řetězce (zejména houby, lesní plody a divoká zvěř) vykazovaly v předchozím roce (2018) zvýšené hodnoty radioaktivní kontaminace. Stejně tak tomu bylo i v letech předchozích, a to vzhledem k dlouhému poločasu rozpadu hlavního počernobylského kontaminantu Cs-137. Ten se svým poločasem přeměny 30 let přežívá až do dnešních dnů.

SÚJB v minulosti již mnohokrát tyto zvýšené hodnoty komentoval při různých příležitostech, nicméně je asi dobré si některé informace zopakovat. Zejména s čím jsou naměřené hodnoty srovnávány, kdy a za jakých podmínek lze kontaminované potraviny uvádět do obchodní sítě a v neposlední řadě také, zda hrozí nějaká rizika z konzumace těchto potravin.

V současnosti existuje několik evropských nařízení, které se aplikují v konkrétní situaci, resp. v určitém období. Nyní žijeme v době, kdy již „pominuly“ jaderné havárie, nicméně s jejich důsledky se musíme potýkat i dnes. Mezinárodní obchod s potravinami a dalšími komoditami probíhá i za těchto okolností a pravidla tedy musí být stanovena.

Aktuálně je pro dovoz potravin aplikováno Nařízení Rady č. 733/2008 z 15.7.2008. Ta klade podmínku pro dovoz zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po jaderné havárii v Černobylu. Nejvyšší přípustná úroveň pro Cs-137 (mimo mléka a mléčných výrobků) je 600 Bq/kg. Tato hodnota se aktuálně aplikuje i pro uvádění na náš trh pro domácí produkci.

Další evropské předpisy zohledňují období po jaderné havárii a stanovují nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv (Nařízení Rady (EURATOM) 2016/52 z 15.1.2016). Zde je pro Cs-137 a maso stanovena hodnota pro nejvyšší přípustnou kontaminaci 1 250 Bq/kg. Nicméně v případě, že by opravdu taková situace nastala, bude vydáno tzv. prováděcí nařízení, které v závislosti na reálné situaci teprve závazné hodnoty nastaví. Mohou být i nižší než uvedená hodnota.

Pro úplnost uveďme, že ani jedna z uvedených hodnot (600, resp. 1 250 Bq/kg) není v žádném případě životu nebezpečná. Jsou odvozeny tak, že je vzat do úvahy tzv. spotřební koš, zastoupení jednotlivých potravin, je učiněn předpoklad, že v tomto koši je 10 % potravin kontaminováno a je stanoven požadavek, aby dávky z této konzumace u jednotlivce nepřesáhla 1 - 5 mSv/rok. Z toho je potom pomocí příslušných konverzních faktorů odvozena příslušná hodnota aktivty. Mluvíme tedy o velmi nízkých hodnotách a jedná se o velmi konzervativní přístup – nicméně radiační ochrana v současné době s poměrně velkým konzervatismem a tzv. předběžnou opatrností standardně pracuje. Míra tohoto konzervatismu je v poslední době i předmětem častých diskusí na různých mezinárodních fórech. Pro srovnání lze ještě uvést, že v případě nehodové situace je za přijatelnou považována výjimečně dávka až 100 mSv a v situaci po nehodě se předpokládá regulace velikosti ozáření v rozmezí 1 - 20 mSv/rok.

Všechny tyto hodnoty nelze jen tak jednoduše vztáhnout k velikosti potenciální zdravotní újmy. Dávky pod 100 mSv jsou obecně považovány za nízké dávky a riziko s nimi spojené je také nízké - navíc v této  oblasti není vztah mezi dávkou a účinkem jednoznačně prokázán - je pouze učiněn předpoklad, že pro účely regulace ozáření osob bude použita hypotéza lineární a bezprahové závislosti mezi dávkou a účinkem. Tento přístup je celosvětově uznáván jako přijatelný pro regulaci ozáření. Stanovený limit pro regulaci ozáření obyvatel 1 mSv/rok je pouze uměle nastavenou hodnotou, na které se odborná komunita shodla. Ještě upozornění na závěr - tato hodnota nereprezentuje žádnou hranice mezi bezpečným a nebezpečným a nelze ji tedy takto jednoduše interpretovat.