Fukušimská havárie

Připravili jsme pro Vás malé ohlédnutí za fukušimskou havárií.

Dne 11. března si připomínáme smutné výročí havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima Dai-iči, kterou vyvolalo silné zemětřesení následované ničivou vlnou tsunami. Vzniku a vývoji havárie jsme se podrobně věnovali v článcích, které jsme se pro Vás snažili v rámci možností pravidelně aktualizovat. 

Pro připomenutí zde proto uvádíme pouze stručné shrnutí vývoje stavu postižené fukušimské elektrárny reakcí SÚJB bezprostředně po havárii Nejnovější vývoj reflektují také pravidelně aktualizované presentace na webu japonského Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI). 

Nyní bychom se však chtěli zaměřit spíše na reflexi fukušimské havárie na mezinárodní scéně. Fukušima nám téměř symbolicky čtvrtstoletí po Černobylu důrazně připomněla, že nikdy nesmíme „usnout na vavřínech“ a polevit v úsilí věnovaném udržování a dalšímu posilování jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti. Přestože jsou fukušimská a černobylská havárie rozdílné povahy, obě jasně ukázaly na potřebu efektivní mezinárodní spolupráce a sdílení potřebných informací a znalostí stejně jako nutnost vést transparentní komunikaci na všech úrovních. 

  • Ve světle událostí ve Fukušimě se řada zemí provozujících jaderné elektrárny rozhodla prověřit jejich odolnost v extrémních podmínkách a provést cílené hodnocení jejich bezpečnosti, tzv. „zátěžové testy“. Evropská rada o jejich uskutečnění v rámci EU rozhodla již 25. března 2011. Základní rámec a technický obsah „zátěžových testů“ vypracovala Západoevropská asociace jaderných dozorných orgánů (WENRA). Více informací Vám přinášíme v rubrice Stresstesty na našem webu, kde najdete veškeré informace o posuzování našich jaderných elektráren a rovněž na speciálním webovém portálu, který jsme pro Vás zřídili také ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež, s.r.o.
  • S odezvou přirozeně přišla také MAAE. Kromě rutinního předávání verifikovaných informací od prvního dne havárie a poskytování technické podpory v jejích dalších fázích  (viz též její speciální stránka věnovaná Fukušimě) byla pod její záštitou iniciována celosvětová prověrka stávajícího rámce pro zajištění jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti s cílem zapracovat na jeho dalším zdokonalování. Ta vyústila ve formulaci „Akčního plánu k jaderné bezpečnosti“, jehož implementace byla zahájena v září 2011. Více informací o plánovaných aktivitách naleznete na tématických stránkách MAAE
  • Na monitorování šíření radioaktivity z postižené fukušimské elektrárny se podílela mj. Světová meteorologická organizace (WMO) nebo Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO), a to prostřednictvím radionuklidových stanic, které jsou součástí Mezinárodního monitorovacího systému (IMS) podle CTBT. Ten  je primárně určen pro kontrolu dodržovaní zákazu jaderných zkoušek, ale má i „civilní využití“.  
  • Analýzou fukušimské havárie se zabývá i Agentura pro jadernou energii při OECD (NEA).
  • Zde si můžete prohlédnout fotoesej ke druhému výročí fukušimské havárie, dostupné na stránkách agentury MAAE (aktualizováno).
  • A jak jsme se z Fukušimy zatím poučili my? Na to Vám odpovídá Dana Drábová, předsedkyně SÚJB

Ilustrační foto elektrárny

(Zdroj: iaea.org)