Neuskutečněný Hyde park ČT 24 z 26.4.2011 k výročí černobylské havárie, odpovědi na dotazy na J.Veselého

FCB
Tom Riplay
Dobrý večer. Zajímalo by mě jak to vydíte s cenou energie za nějaký ten rok. V dnešní době je cena celkem přijatelná ale co za 5-10 let kdy se plánuje převrat ve strategii elektráren na jiné mechanismy.?

Dobrý den,

musím se omluvit, ale nejsem finanční odborník. Ceny elektrické energie jsou pohyblivé a jak ukazuje případ našich sousedů – stačí odstavit několik elektráren a okamžitě narostla cena elektrické energie o 18%. Podle mého osobního názoru ceny porostou v souladu s rostoucí spotřebou. Já osobně žádný významný převrat neočekávám a pokud se občané nerozhodnou jinak, počítám se stávající strukturou zdrojů.

WEB
Jan IV
Jak čelíme riziku teroristického útoku v našich atomových elektrárnách? Je toto riziko malé, střední nebo velké?

Dobrý den,

Rizika teroristického útoku jsou předmětem specializovaných analýz, které za náš Úřad posuzují vybraní vyškolení specialisté, kteří mají prověrku NBÚ, neboť celá oblast je utajována. Jsou posuzována rizika útoků zvenčí pomocí jednotlivců, organizovaných skupin a rovněž se posuzují rizika napadení zevnitř. Vzhledem k tomu že během provozu jaderných zařízení se zatím nevyskytl žádný pokus o teroristický útok se může zdát že jde o riziko malé. Přesto se prevenci takového útoku věnuje velká pozornost.


TW
Jaký je skutečný stav sarkofágu 4. RB ČAES? Záběry uvnitř ukazují netěsnosti a průsaky, o hermetičnosti nemůže být řeč.

Dobrý den,

Máte pravdu. Skutečný stav je od ukončená výstavby sledován a jak píšete, tak těžká železobetonová konstrukce na písčitém podloží má velké problémy s pevností a těsností. Jedna funkce je stínění okolí od průstřelů velkých dávek radioaktivity ze ztuhlé taveniny, druhá je filtrace proudění vzduchu skrz stavební konstrukci bývalého bloku a zachycení RA-látek které toto proudění unáší ven. Proto se již dlouhou dobu(minimálně 15 let) uvažuje o výstavbě naprosto odlišné, lehké ale kompaktní konstrukce která na písčitém podloží bude stabilní a zabezpečí stejné stínící a filtrační vlastnosti. Vzhledem k finanční náročnosti stavby půjde pravděpodobně o spojení sil více zemí včetně vstupů z EU.

WEB
Adam Vrba
Dobrý den, vaší specializací má být hodnocení jaderné bezpečnosti. Mohl byste říct o nebezpečí mimo energetiku (nemocnice, výzkum, laboratorní práce) případně zmínit nějaké jaderné nehody mimo energetiku a jejich hodnocení ?

Dobrý den pane Vrba,

Omlouvám se ale opravdu jsou tyto oblasti mimo mou specializaci. Dotaz můžete položit na portálu http://fukusima.protebe.info

TW
Určitě dojde na srovnání Fukušima/Temelín, vysvětlete prosím základní rozdíly mezi lehkovodními a tlakovodními reaktory. Díky.

Dobrý den,

Oba pojmy uvažují stejný typ reaktoru – chlazený i moderovaný „lehkou“ tedy normální vodou. Rozdíl je ale v konstrukci tepelného cyklu – JE Temelín je tzv. tlakovodní reaktor, tedy voda cirkuluje pod tlakem v primárním okruhu a v parních generátorech se z napájecí vody vyrábí čistá pára která jde na lopatky turbín. Fukušima je ale tzv. varný reaktor, tedy voda se odpaří přímo v reaktoru a na lopatky turbíny jde aktivní pára přímo z reaktoru bez přítomnosti vložených parních generátorů. Tento projekt je jednodušší a snad levnější, ale aktivní pára způsobuje mnohem větší rozsah kontaminovaného zařízení a tím i dávek na obsluhující personál. Proto je takových reaktorů pouhých cca 20% z celkového počtu pracujících reaktorů.

WEB
Zdeněk
Mohl byste prosím vysvětlit rozdíl mezi reaktory PWR(BWR) a RBMK. Diskuze jsou plné lidí, kteří rádi hlásají, jak je jádro nebezpečné, ale neví ani jak jaderná elektrárna pracuje.

Dobrý den,

PWR je reaktor, který je nejrozšířenější na světě. Jde o reaktor moderovaný i chlazený lehkou vodou. Voda obíhá v primárním kruhu pod vysokým tlakem a v parních generátorech se z ní vyrábí pára pro pohon turbín.
BWR je reaktor moderovaný a chlazený stejným způsobem, ale voda v něm se přímo odpařuje a jde přímo na turbínu.
Oba tyto modely mají záporný efekt reativity – zvýšení výkonu způsobí zhoršení moderace a tím reaktor sám sobě omezí výkon.

RBMK je reaktor moderovaný grafitem a vodou pouze chlazený. Nemá ani tlakovou nádobu reaktoru, ani ochrannou obálku(kontejnment). Je poskládaný z jednotlivých tlakových kanálů z nerezové oceli, ve kterých je umístěno palivo a okolo nich je rozmístěn moderátor v podobě grafitových bloků. Na rozdíl od předešlých dvou typů má kladný efekt reaktivity – zvýšení výkonu způsobí zvýšený počet parních bublin a tím zlepšení moderace a zvýšení výkonu reaktoru. Tento efekt způsobí sám o sobě násobení výkonu reaktoru.

FCB
Lubomír Foldyna
Jak je zabespečená bezpečnost lidských zdrojů-zaměstnanců a jejich rodin v případě ohrožení,různé druhy jak verbálních tak i psychických.útoků?Lze alespon' rámcově porovnat bespečnost energetických zdrojů,jádro,fosilní,obnovitelné zdroje?Váš názor.

Dobrý den,

Lidské zdroje jsou od havárie v Černobylu pod drobnohledem. Zpřísnila se úroveň jejich přípravy a náročnost zkoušek, přibyly analýzy lidských chyb a techniky předcházení lidským chybám. Probíhají tzv. outdorové výcviky které posilují soudržnost a týmovou práci v kolektivu řídícím jaderné zařízení. Mimo provoz nejsou zaměstnanci ani jejich rodiny specielně zabezpečeny, neboť nebyl zatím identifikován žádný podobný útok. Já sám jsem na směnách pracoval 17 let.

Rámcově porovnat bezpečnost lze, pro představu zde uvádím obrázek.

Bezpečnost

WEB
Blanka
Rizika spojená s jadernou energetikou jsou obrovská. Jsme v naší zemi v současné době schopni plně nahradit energii z jádra jiným typem energie?

Dobrý den,

Jaderná energetika pochopitelně určitou míru rizika přináší, ale stále patří k nejbezpečnějšímu a nejekologičtějšímu zdroji. Mimochodem třeba při výbuchu teplárny v Brně před lety zahynulo 17 lidí, na našich JE zatím vlivem jejich provozu k žádnému úmrtí nedošlo. To ale neznamená, že se nemůžeme bez ní obejít, ale musíme si uvědomit cenu kterou za to zaplatíme – výrazné zvýšení ceny elektrické energie, ztráta stability a tím i spolehlivosti energetické soustavy a bez dostatečných zdrojů nebudeme schopni ani zabezpečit další rozvoj společnosti. Pokud si toto zvolíme, tak se bez jádra obejdeme. Další pohled na velké a stabilní zdroje je množství zásob uhlí a závislost na tom,zda nám nějaký nestabilní režim nezavře ventily na plynovodech.

FCB
Lubomír Foldyna
Vážený pane Veselý, vysvětlete veřejnosti kolik které nerosty,včetně uhlí obsahuje stopových radioaktivních prvků?Dále,Fukušima,konstrukce,nebyla poddimenzována?Dále co nouzové napájení,záložní zdroje,proč nebyly v místech kde se nedostane voda?

Dobrý den,
Na tuto část otázky nemohu dát plně vyčerpávající odpověď, jen uvedu příklad – v žule je 0,0001% uranu, takže procházka po historické dlažbě je spojena s absorbováním malé dávky RA záření. Uhlí obsahuje kromě vzácných plynů jako Ra, Kr, Xe které při spalování letí komínem také stopy uranu, thoria, draslíku a mnoho domů postavených ze strusky představuje vyšší riziko než dopad černobylské nehody. Rovněž povrchové doly jsou studnou na radon. Pokud byste potřeboval více detailních hodnot, předáme Váš dotaz na SÚRO kde jsou povolanější.

Konstrukce Fukušimy vycházela ze znalostí, které měli odborníci před více než čtyřiceti lety k dispozici. Tehdejší znalosti počítaly s určitou hodnotou zemětřesení a s určitou velikostí vlny tsunami. Elektrárna přežila bez potíží zemětřesení, se kterým projekt nepočítal a byla bezpečně odstavena. Jakmile s přihnala vlna tsunami, došlo ke zničení zásob nafty pro diesely a tím ztrátě napájení. Může se zdát že s tím měl projektant počítat, ale ve skutečnosti vlna s odhadovanou výškou 14 metrů, obsahující 40 bilionů tun vody, ženoucí se rychlostí 750 km/h podle analýz překoná jakoukoliv ochrannou zeď. Setrvačnost této masy je tak obrovská že prostě přeleze každou zeď. Stejný efekt působilo při povodních na Moravě ucpání mostů naplavenými stromy, voda se prostě zvedla o příslušnou výšku nad takový ucpaný most.

Tak jako se lidstvo poučilo z černobylské nehody, tak se poučí z této nehody a bude plánovat taková opatření, aby tyto bezpečnostní systémy odolaly všem extrémním vlivům.

Na závěr bych rád zdůraznil, že přes všechny neočekávané extrémní vlivy zůstal palivo na blocích uvnitř reaktorů a nedošlo k žádném protavení ani k žádnému úmrtí vlivem RA záření.

WEB
Adam Moják
Dobrý den pane Veselý, věříte tomu, že Fukušima je pouze nafouknutá bublina médii s hrozbami pro Evropu, nebo se jedná pouze o plané poplachy a Evropě nic nehrozí? Co říkáte na Francii, která má velké množství jaderných elektráren. Děkuji.


Dobrý den, pane Mojáku.
Vytrhnu z vaší věty tři slova, kterými začnu : „Evropě nic nehrozí“. Od Fukušimy určitě ne, ale ten pojem je relativní. Vnímání rizika je u jaderných elektráren a obecně ionizujícího záření často mnohokrát silnější, než jaký má význam. Dobré je si udělat porovnání počtu úmrtí v jednotlivých odvětvích průmyslu, dopravě, živelných pohromách a dát to do poměru k jaderné energetice či používání ionizujícího záření obecně. Díky tomu, že je riziko takto silně vnímáno, jsou nároky na bezpečnost elektráren kladeny skutečně enormní. Pokud se už něco stane (i skutečně drobná porucha, která je navenek nepoznatelná), provádí se podrobné analýzy a realizují se opatření, aby se to již příště nestalo. Zabezpečení se tak neustále zvyšuje aniž by na to měla přímo Fukušima vliv.

Francie mnoho jiných možností nemá. Má obrovskou spotřebu elektřiny, přičemž má velmi omezené zásoby uhlí a ropy. Velké množství elektřiny rovněž vyváží. Neznám událost ve Francii, která by ohrozila okolí.

FCB
Zdeněk Vaník
Jakým způsobem Fukušima ovlivní energetické koncepce zemí EU? Nemůže v tomto případě např. německá případně rakouská lobby u EU ovlivnit stavbu dalšího bloku Temelína? Bude mít tato katastrofa nějaký vliv na zvýšení bezpečnosti již tak bezpečných JE?

Těžko říci, věštci ani politici nejsme. První prohlášení již dána byla: Německo, Itálie… Elektrárny ale nelze odpojit bez adekvátní náhrady, aniž by se to poznalo. (adekvátní náhradou myslím zdroje, které zabezpečí všechny parametry soustavy, instalovaný výkon je jen jeden zavádějící parametr) Vyvstanou otázky, zda se vše dá zajistit bez JE, kolik to bude stát a jestli to vůbec je zrealizovatelné.

Fukušima bude mít bezesporu vliv na hodnocení jaderné bezpečnosti. Co se dá usuzovat dnes – bude se klást větší důraz na hodnocení vnějších vlivů. Zjednodušeně se dá říci, že se budou vyhodnocovat ještě extrémnější vlivy počasí a dalších faktorů než doposud. Další doporučení vzejdou z následujících měsíců a let.

FCB
Zdeněk Vaník
Dobrý večer, myslíte si, že je adekvátní označení Fukušimy stupněm 7 na stupnici INES, když se do ovzduší dostalo mnohem méně radioaktivních částic než při havárii v Černobylu?

Adekvátní to je, vzhledem k metodice INES. On je zavádějící spíš ten Černobyl, jelikož vyšší stupeň pro něj nebyl. Kdyby měla stupnice 10 stupňů, a Fukušima byla na INES 7, Černobyl by byl patrně INES 9 či 10.

WEB
MF HOAX
dobry den, proc podle vas tragicky(opet) selhali novinari s informovanosti o Fukusime ?opet zase vytvareli apokalypticke clanky a zpravy plne hoaxu, pritom o tom nic nevi.Co maji z toho se strasi obyvatelstvo, kde se to v nich bere?pritom je to nejbezpe..

Hodnotit roli novinářů nám nepřísluší stejně jako nelze média komentovat paušálně. Je pravda, že se v nich občas objevovaly nepřesné termíny a chybná označení, která pramenila z ne úplné znalosti věci jejich autorů a následně vedla k špatnému nebo zkreslenému výkladu/interpretaci, což nám rozhodně práci neulehčovalo. SÚJB se nicméně po celou dobu snažil na svých webových stránkách i prostřednictvím médií informovat o vývoji situace co nejpřesněji a, jak to naše omezené kapacity dovolily, i poměrně obsáhle. Mnohem nebezpečnější ovšem byly zcela lživé poplašné e-maily, které se šířily internetem (viz též naše vyjádření:...) Riziko, které je vytvářeno obavami a strachem má pro lidský organismus mnohonásobně vyšší význam než riziko plynoucí z fukušimské havárie.

WEB
Milda
Jaké jsou lepší reaktory? Ty francozké, které dokáží znovu použít i vyhořelé zrenovované články a nebo ty ruské případně americké? A když ty americké, jak se slučují s ruskými články, které musíme používat?


Přepracované palivo (MOX) mohou používat všechny reaktory, konstrukčně tomu nic zásadního nebrání - stačí vyrobit kazety v tvaru/konfiguraci odpovídajícím typu reaktoru (i některé ruské reaktory využívají MOX palivo a v US probíhá jeho licencování). Nelze ale porovnávat jen samotné reaktory, ty jsou si podobné, jiné jsou jen jejich rozměry a tvar a rozměry použitého paliva. Kvalita reaktoru je dána hlavně kvalitou výrobního procesu. Odlišnosti jsou ale v samotných projektech elektráren - jejich konstrukci, bezpečnostních systémech, v systému kontroly a řízení. Netroufám si hodnotit, které jsou lepší a které horší. Stejné věci jsou u nich řešeny různými způsoby a nelze jednoznačně určit, který z nich je lepší.
Slučování amerických a ruských článků jsem zcela neporozuměl. V Dukovanech je reaktor dle ruského projektu vyrobený Škodou Plzeň, palivo je ruské.
V Temelíně jde opět o ruský projekt reaktoru, vyrobený Škodovkou, systém kontroly a řízení a palivo jsou z USA. Přesněji – na 1. bloku je nově (první rok) použito ruské palivo. Americký systém kontroly a řízení funguje s technologií dle ruského projektu dobře, určité problémy byly s americkým palivem první roky provozu. Po modifikacích jeho konstrukce se chování amerického paliva v ruském reaktoru významně zlepšilo.

FCB
Lubomír Foldyna
Jak chcete odstranit názory laické veřejnosti co se týče bespečnosti provozu jaderných energetických zdrojů,nebylo by načase ty ekologické aktivisty pozvat na dlouhodobou exkurzi?Aby poznali do důsledku provoz a bespečnostní situaci v jaderných zdrojích.

Snažíme se trpělivě a věcně vysvětlovat vše, co známe. Spolu s Centrem výzkumu Řež jsme otevřeli webový portál (odkaz), kde může kdokoli zadat jakýkoli dotaz spojený s Fukušimou či jadernou energetikou či radiační ochranou obecně a během několika dnů dostane odpověď. Ohledně exkurze – je to spíš dotaz na ČEZ, a.s., my exkurze nezajišťujeme. Druhá věc je ta, zda by byl o ni zájem. Podle toho co vím, obě jaderné elektrárny nabízejí exkurze, dohodnout se s jejich informačními středisky jistě dá.

FCB
Lubomír Foldyna
Jakým způsobem je ošetřeno nouzové napájení u jaderných elektráren z ohledem na výpadky v síti,nouzový sít'ovýzdroj,kapacita.Dále,jak je řešená nouzová dodávka chladicí vody do reaktorovny?Jak je řešeno vodní hospodářství v jaderných elektrárnách obecně?

Na Vaše dotazy není stručná odpověď, proto to vezmu heslovitě a vztáhnu to k Temelínu. (Dukovany to mají hodně podobné, většinou se liší kapacity a výkony) . Tedy: Výpadek pracovního napájení 400kV – elektrárna sníží automaticky výkon jen pro svou spotřebu. Pokud je odstavena, přechází automaticky na rezervní linku 110kV. Pokud ani ta není k dispozici, startují dieselgenerátory (ETE 8ks, 1ks 6 MW/ 6kV, zaručená doba běhu min 250h) Pro dochlazení stačí 1 dieselgenerátor (systémový) na blok, pro zajištění doběhu turbíny, ochrany generátoru a pro systémy související s bezpečností vhodný start 1 ks společného DGS pro oba bloky. K dispozici jsou i baterie (5 systémů na blok) celkem o cca 11000Ah /220V. Další možností je napájení přímými linkami z VE Lipno či MVE Hněvkovice.
Dodávka vody do reaktorovny: 3 ks doplňovacích čerpadel (z nich 2 ks napájeno z DGS), max. výtlak přes 20 MPa, výkon každého 50m3/h. Zásoby demivody v řádu tis. m3. Pro doplňování primárního okruhu - systémová havarijní čerpadla (3 nezávislé systémy napájené z DGS) každý systém – 4 ks čerpadel (celkem tedy 12ks). 3x sprchové (pro sprchování kontejnmentu a havarijní doplňování bazénů 1,4MPa, 700 m3/h, 3x nízkotlaké doplňovací 2,3MPa, 800m3/h, 3x vysokotlaké dopňovací 10MPa, 160m3/h, 3x vysokotlaké vstřikovací 20 MPa, 6,3m3/h. Havarijní zásoba vody v reaktorovně : tisíce m3. Další možnosti doplňování: výškové nádrže požární či chladící vody (tisíce m3), a další možnosti… Doplňování parogenerátorů (sekundární strana) : 3 ks turbonapáječek, 2ks elektronapáječek, 3ks systémových havarijních napájecích čerpadel.
Obecné řešení vodního hospodářství: Surová voda upravována v elektrárně na chladící vodu (čiřiče) a demi vodu (ionexy). Zásoby demi vody úhrnně : tisíce m3. Zásoby chladící vody ve vodojemu : 2 x 15000m3. Z něj doplňovány chladící okruhy.

FCB
Antonín Květoň
Dobrý den, myslíte si, že havárie ve Fukušimě a následný tlak na politiky ovlivní rychlost vývoje elektráren využívající termonukleární fúzi? Co si myslíte o budoucnosti této energie?

Děkuji za zajímavý dotaz. Odpověď je ale složitá. Za sebe si myslím, že nikoli a pokud ano, tak v nějakém dlouhodobějším horizontu. Není to jen otázka peněz, ale i dostatečného množství kvalifikovaných odborníků ze všech souvisejících oborů. Je to například i otázka vývoje materiálů, který se dá obtížně urychlit, neurychlí se ani testování. Dobře je to vidět i na smělých plánech z 60. let minulého století, které předvídaly komerční využití do konce 20.století, v 90.letech se hovořilo o roku 2015. Dnes se hovoří o roku 2050. V budoucnosti se patrně lidstvo bez využití termojaderné fúze neobejde.

WEB
Tereza
Jsou české jaderné elektrárny dostatečně bezpečné? Je pravda, že v JE Dukovany chybí tzv. kontejnment? Je-li tomu tak, neměla by se tato elektrárna dodatečně lépe zabezpečit?

České jaderné elektrárny jsou nadstandardně bezpečné. Existuje celá řada parametrů a faktorů, které bezpečnost ovlivňují, které se dají vyhodnocovat a porovnávat nejen s mezinárodními doporučeními ale i přímo mezi jednotlivými elektrárnami. Mezi faktory patří například: samotný projekt, dobré provozování, kvalita personálu, systémy nejrůznějších kontrol, modernizace v rámci pokroku vědy a techniky.. a desítky dalších. V mnoha těchto faktorech a ukazatelích jsou na tom české jaderné elektrárny o hodně lépe, než je světová „běžná“ praxe. Za přibližně 120 reaktorlet provozu (sečteny roky provozu jednotlivých reaktorů) jsme měli jedinou událost, která byla hodnocena stupněm INES 2, a to jen díky pomocným kritériím v metodice INES.
Dukovany mají systém „ochranné obálky“, která plní stejné funkce jako kontejnment: odolá vysokému tlaku maximální projektové havárie a zachová při ní těsnost, tedy zabrání úniku RA-látek do životního prostředí.


WEB
Lenka
Považuji reakci Německa (postupné odstavování jaderných elektráren) na Fukušimu za přehnanou až hysterickou. Co si myslíte Vy?

Dobrý den, Lenko.
Nepřísluší nám komentovat rozhodnutí Německa, jde o suverénní stát, který má na toto rozhodnutí právo, ale dobře ho nechápeme. Po Fukušimě se nezvýšilo riziko plynoucí z jaderné energetiky, nezvýšilo se riziko nadprojektových zemětřesení či vln tsunami pro Německo. (Žádná z jejich elektráren neleží na pobřeží) Naskýtá se navíc řečnická otázka, když tak náhle odstavili několik bloků s argumentem, že je potřeba prověřit jejich bezpečnost, jak byly provozovány do odstavení?.

WEB
Passer
Dobry den, reknete nam jak je to s temi malymi bezudrzbovymi reaktory od Toshiby, ktere jsou pro mala mesta a jsou bezudrzbove, bez doplnovan a levne? dale take jestli je pravda ze v okoli uhelnych elektraren a skvarovych haldach,je v CR zvysena radiace?

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že žádný jaderný reaktor/jaderná elektrárna (ale ani jiné zařízení) nebude nikdy pracovat jako „bezúdržbový“ nebo „bezobslužný“. Pokud toto někdo tvrdí, je to pouze reklamní trik (bohužel nikdo zatím nevymyslel perpetuum mobile).
Reaktor, který máte patrně na mysli a vyvíjí ho Toshiba (Multipurpose Energy Station 4S, www.toshiba.co.jp), se řadí do kategorie malých modulárních reaktorů. Kromě Toshiby pracuje na vývoji těchto typů reaktorů celá řada společností (např. Hyperion Power Generation, www.HyperionPowerGeneration.com). Jejich cílem je vyvinout levné reaktory malého výkonu (30 – 100 MWt) lokálního využití (nezajistí energetické potřeby státu), především pro odlehlé oblasti, rozvojové země a nebo ne příliš velká města (do 100 tis. Obyvatel). Primárním smyslem těchto reaktorů je kromě produkce elektrické energie, dodávka energie tepelné a to jak pro účely vytápění, tak i průmyslové. Podstatná výhoda těchto reaktorů je v nízkých pořizovacích nákladech, vysoké pasivní bezpečnosti, nízkých provozních nákladech a především v dlouhodobém palivovém cyklu (potřeba výměny paliva od 10 do 30 let !).
Toshiba pracuje na vývoji tohoto typu reaktoru (jedná se o sodíkem chlazený rychlý reaktor) společně s Westinghouse, přičemž jejich snahou je zajistit jeho licencování v USA a výstavbu prvního prototypu ve městě Galena na Aljašce.

Ohledně zvýšené radiace na haldách a u uhelných elektráren máte pravdu, bylo na to odpovídáno už výše. Jen upozorňuji, že to zvýšení je relativní a nepředstavuje významné riziko.

WEB
TED
brinell
Kde je podle Vás budoucnost Superphenixu, který již není v provozu a jak to že jediný podobný typ reaktoru běží jen v Rusku BN 600. Jak vidíte budoucnost reaktorů na rychlých neutronech, potažmo celé koncepce množivých reaktorů. Děkuji.

Budoucnost SUPER-PHENIXu je velmi temná. Reaktor byl odstaven především z ekonomických důvodů v roce 1998 (31. prosince) a v roce 2003 z něj byla vyjmuta poslední část paliva, tudíž nepředpokládám, že by byl v budoucnu opět uveden do provozu. Jedinou, v současnosti provozovanou jadernou elektrárnou s rychlým, sodíkem chlazeným reaktorem je opravdu Beloyarska jaderná elektrárna (Белоя́рская а́томная электроста́нция) s reaktorem BN-600 v Ruské federaci (v oblasti Sverdlovsk). Nicméně v budoucnu se dá očekávat rozvoj a výstavba těchto typů reaktorů. Vzhledem k tomu, že sodíkem chlazené, rychlé reaktory jsou jedním ze skupiny reaktorů (celkem 6 typů reaktorů) čtvrté (nové) generace, které budou schopny spalovat plutonium a další aktinoidy, skrývá se v jejich využití velký potenciál. Nasazení těchto reaktorů sníží nejen spotřebu přírodního uranu, ale i pomohou částečně řešit problematiku použitého jaderného paliva.

WEB
Zdeněk
Dodrý večer, chtěl bych se zeptat jaký jsou novinky ohledně reaktorů IV. generace ? Neobáváte se, že současná proti-jaderná atmosféra může zbrzdit jejich vývoj ?


Dobrý den, neobávám.
Takzvané Generation IV International Forum, které se zabývá reaktory IV. Generace, bylo iniciováno v roce 2000. Jeho členy je 13 států, z toho 10 států podepsalo rámcovou dohodu o společné spolupráci na vývoji nových reaktorových systémů. V roce 2002 představilo fórum návrh šesti základních konceptů nových reaktorů, které podle jejich představ naplňují požadavky na budoucí rozvoj jaderné energetiky. Tato šestice reaktorových systémů se v mezinárodní spolupráci bude vyvíjet tak, aby v letech 2020 až 2030 byly k dispozici ověřené prototypy. Osobně si myslím, že současná atmosféra není tak napjatá (největší jaderné velmoci USA, Rusko, Francie, Čína, ale i Česká republika se postavily za jadernou energetiku) jako po havárii v Černobylu. Vývoj nových reaktorových systémů tak spíše může zbrzdit celosvětová ekonomická situace.



WEB
Andrej Modry
Kdy se stane okoli Cernobylu obyvatelne?


Odpovědět na váš dotaz je velmi obtížné. Kritériem pro evakuaci obyvatel z okolí černobylské JE byla plošná kontaminace Cs-137 větší než 1480 kBq/m2. Tato úroveň byla překročena nejen v 30 km zóně kolem JE (týkalo se asi 120 tis. obyvatel), ale i na dalších místech v Rusku, Bělorusku a Ukrajině (dotčeno celkem 220 tis. obyvatel). Fyzikální přeměnou cesia (poločas 30 let) klesla kontaminace za 25 let přibližně na 1/2, pokles migrací do hlubších vrstev lze odhadnout na cca 1/3 až 1/4 podle druhu půdy, meteorologických podmínek a dalších fyzikálně chemických procesů. Zbytková kontaminace se tedy stále pohybuje nejméně ve stovkách kBq/m2 a tato hodnota vylučuje jakékoliv zemědělské využití, pokud neuvažujeme skrytí vrchních vrstev půdy a nahrazení nekontaminovanou zeminou. Takové opatření je však na velkých plochách nerealizovatelné.


WEB
Josef
Kde v Česku byl největší radioaktivní spad po Černobylské havárii?


Kontaminace území ČR po černobylské havárii byla velmi nerovnoměrná, závisela především na množství srážek a nadmořské výšce v daném místě. Vyšší hodnoty spadu byly zaznamenány obecně ve vyšších nadmořských výškách, ale také např. na severní Moravě, v jižních Čechách nebo na Benešovsku. Podrobné údaje lze nalézt např. na http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/radiacni_situace_v_cr_po_cernobylu.pdf.


WEB
Pavel 59
Dobrý den.Co třeba houby,ovoce,zelenina a spodní vody.Múžou mít vliv na zdraví obyvatel i po 25 letech od nehody?

Všechny složky potravních řetězců v ČR jsou od 29. dubna 1986 monitorovány. Výsledky monitorování ovoce, zeleniny a spodních vod dostupných na území ČR jsou na hranici detekovatelnosti nebo těsně nad ní. Tedy tyto komodity již opravdu nejsou ovlivněny černobylskou havárií.
V lesních houbách stále ještě nalézáme zbytky pocházející ze spadu po černobylské havárii. Detekovaná hmotností aktivita cesia (137Cs) nikterak neohrožuje lidské zdraví. Podrobné výsledky monitorování jednotlivých komodit a složek životního prostředí uveřejňuje SÚJB ve svých Výročních zprávách, volně dostupných na stránkách
www.sujb.cz.

WEB
Miro
Můžete vysvětlit, proč už dávno nebyla provedena(zveřejněna) skutečná statistika počtu obětí a vlivu na zdraví u lidí pracujících v Černobylu? Například z matriky lze vyčíst průměrnou délku jejich života a příčinu smrti a to pak porovnat s průměrem.

Při výzkumech vlivu ozáření z Černobylu na zdraví obyvatel se samozřejmě využívají i údaje z matrik. K průkazu rozdílu mezi zdravotním stavem neozářených skupin obyvatel (to se asi myslí v dotazu výrazem průměr) a skupin ozářených je však zapotřebí použít propracovanějších postupů, které jsou dnes vyvinuty do značných podrobností se záměrem, a by se zabránilo falešným závěrům. Uvědomme si např., že rakovina je běžně příčinou úmrtí asi u čtvrtiny lidí (tj. bez nadměrného ozáření), přitom přesné procento kolísá podle sledovaného území a doby pozorování. Odlišit, že v ozářené skupině je určitý výkyv v úrovni jednotek procentních bodů způsoben skutečně ozářením vyžaduje mj. kritické ověření vstupních údajů (do matrik jsou vkládány údaje podle ohledacího listu zemřelého, který není ve všech zemích zajišťován kvalifikovaným lékařem), použití vhodného statistického postupu (volbu z alternativních metod), a nikoli na posledním místě i znalost úrovně ozáření, a to nejen informací o odhadu průměrné dávky, ale i o statistickém rozložení dávek, které nejsou u všech obyvatel sledovaného území stejné. Studií, které se zabývají vlivem ozáření z Černobylu je dlouhá řada a je zájmem celosvětového společenství dobrat se věrohodných závěrů. Proto u Spojených národů působí už desítky let vědecký výbor, pověřený kritickým posuzováním stovek dokumentů a ten vydává čas od času souborné výsledky své práce. Poslední takový dokument o Černobylu by vydán v r. 2011 a je dostupný odborníkům i širší veřejnosti. Je v něm uveden i seznam jednotlivých vědeckých prací z nichž závěry vycházejí, takže pochybující čtenář může si vysledovat i původní podklady k uvedeným závěrům.
¨¨

FCB
Zuzana Čítková
Dobrý den, jaký je váš názor na zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy v populaci v našem regionu? Sama jsem si tím ve 26 letech prošla. Všichni lékaři, kterým jsem prošla pod rukama mi tvrdí, že je to v důsledku výbuchu v Černobylu.

Ze statistických údajů o výskytu rakoviny štítné žlázy na území ČR nelze prokázat vzestup onemocnění rakovinou štítné žlázy v důsledku ozáření z Černobylu. Vaše zkušenosti s lékaři, kteří se vyjadřovali ve Vašem případě o souvislosti s Černobylem, souvisí asi s tím, že jsou poučeni o významu radioaktivního jódu a možnosti jeho hromadění ve štítné žláze a o prokázaném zvýšení rakoviny štítné žlázy u dětí v oblastech Ukrajiny a Běloruska nejvíce zasažených radioaktivitou. Přenášení těchto poznatků na obyvatele ČR, kde podle přesně zjištěných měření bylo radioaktivní zamoření nesrovnatelně menší, je naprosto nezdůvodněné.

WEB
Lucie
Od černobylské jaderné katastrofy
uplynulo 25 let. Jaké následky zanechala na zdraví českého obyvatelstva? Zvýšil se u nás prokazatelně výskyt rakoviny a dalších nemocí, které je možné dávat do souvislosti s černobylskou havárií?

Ze zdravotnické statistiky ČR ani z jiných zdrojů popisujících zdravotní stav obyvatel není možno odvodit závěr, že by černobylská jaderná katastrofa ovlivnila zdravotní stav obyvatel ČR. To je v souladu s očekáváním odborníků vycházejících z přesně zjištěných úrovní dávek záření, jímž byla naše populace v důsledku Černobylu ozářena. Každý člověk pobývající na Zemi je ozařován z několika přírodních zdrojů, a dávka ozáření se pohybuje v ČR nejčastěji v rozmezí 3-4 mSv (milisievertů). I když běžnému občanovi je význam dávky vyjádřené v milisievertech málo srozumitelný, může ho zajímat, že dávka průměrnému obyvateli ČR z havárie v Černobylu může být a také skutečně byla stanovena a činí i v souhrnu několika let po události jen zlomek jednoho milisievertu. Vzhledem k tomu, že dávka z přírodního pozadí kolísá podle jednotlivých části území a má i časové výkyvy, dá se říci, že dávka ž Černobylu zaniká v tomto kolísání. Při různorodosti příčin rakoviny i jiných onemocnění a kolísání jejich intensity v čase a území, je zřejmé, že očekávat vliv Černobylu na zdraví naší populace je bezpředmětné.