Program výzkumu a vývoje SÚJB

Program byl schválen vládou ČR usnesením č. 1010 ze dne 20. října 2004.

1. Poslání programu

Stále se zvyšující úroveň vědy a techniky klade vyšší nároky i na zajištění kvalitního a kvalifikovaného výkonu státního dozoru a státní správy vykonávané v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontrolních režimů pro zákaz šíření zbraní hromadného ničení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen "SÚJB"). Dozorná a kontrolní činnost je činností vysoce odbornou vyžadující úzké sepětí praxe se současně dostupnými vědeckými poznatky. Je proto žádoucí, aby byla zajištěna pro potřeby dozorného orgánu dostatečná vědecko-výzkumná podpora umožňující uplatnit v požadované míře poznatky vědy a techniky ve všech oblastech jeho působnosti, a to jak v rovině institucionální, tak právní.

Program výzkumu a vývoje SÚJB je koncipován tak, aby ve všech důležitých oblastech byly v daném čase k dispozici nové účinné hodnotící a posuzovací metody a kontrolní mechanismy. Udržování vysoké profesionální úrovně dozorného orgánu je nezbytné nejen z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatel, ale i k získání obecné důvěry nejen v rámci ČR, ale i zahraničí.

2. Cíle programu

Základním cílem programu je získat poznatky, objektivní podklady a nástroje pro koncepční, metodickou, rozhodovací a dozornou činnost a výkon státní správy zajišťované SÚJB tak, aby mohly být tyto činnosti vykonávány na vysoké odborné úrovni a odpovídaly aktuálnímu stavu poznání.

Tématicky program zahrnuje tyto oblasti:

• Jaderná bezpečnost jaderných zařízení
• Radiační ochrana (včetně havarijní připravenosti)
• Kontrola nešíření zbraní hromadného ničení

2. 1. Cíl - I - jaderná bezpečnost jaderných zařízení

Předpokládané výstupy řešení obsažené v závěrečné výzkumné zprávě:

• vypracování a zavádění moderních hodnotících metod ověřování kvalifikace komponent jaderně energetických zařízení, zejména bezpečnostně významných a velmi těžko vyměnitelných částí, takových jako jsou: tlaková nádoba reaktoru, vnitřní části tlakové nádoby, parní generátory, hlavní chladicí potrubí primárního a sekundárního okruhu, kabelové rozvody, stavební konstrukce chladicích věží, ochranné obálky (kontejnmentu) a hermetické zóny,
• vypracování a zavádění moderních metod pro provádění provozních prohlídek jaderných zařízení, metod pro stanovení odchylek, trendů a analýzu příčin odchylek,
• metody pro hodnocení integrity materiálů, včetně konstrukčních, používaných v jaderných zařízeních, metody pro analýzu a hodnocení vlivů provozních událostí na tyto materiály a pro predikci případného vzniku vad,
• hodnocení fyzikálních a chemických procesů (včetně seismicity) ovlivňujících vlastnosti konstrukčních materiálů jaderných zařízení,
• modernizace výpočtových programů pro hodnocení jaderné bezpečnosti, s využitím výsledků mezinárodní spolupráce v analytické i experimentální části,
• vývoj metod užívaných pro deterministické a pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti a rizik v průběhu provozu jaderných zařízení,
• vývoj metod pro hodnocení termodynamiky, hydrauliky a neutroniky jaderných reaktorů, včetně metod pro posuzování jaderného paliva,
• vývoj metod pro hodnocení dlouhodobého provozu jaderných zařízení z hlediska termohydraulických, jaderných, korozních a mechanických procesů, probíhajících v bezpečnostně významných systémech a v ochranné obálce (kontejnmentu) a v hermetické zóně,
• zpracování analýz potenciálních havarijních procesů a vývoj metod pro hodnocení nástrojů pro jejich prevenci a minimalizaci případných následků,
• vývoj metod pro hodnocení vlivu spolehlivosti lidského činitele a organizačního systému na bezpečnost jaderných zařízení,
• vývoj metod pro hodnocení postupů vyřazování jaderných zařízení z provozu,
• hodnocení nových technologií úpravy radioaktivních odpadů (včetně transmutačních) a dekontaminace materiálů,
• vývoj nástrojů pro hodnocení rizik a technologií při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v palivovém cyklu (minimalizace produkce radioaktivních odpadů, třídění, recyklace materiálů, úpravy úložišť, optimalizace obalů a způsobu skladování).

2.2 Cíl - II - radiační ochrana

Předpokládané výstupy řešení obsažené v závěrečné výzkumné zprávě:

• hodnocení ozáření z přírodních a umělých zdrojů ionizujícího záření se zaměřením na účinky ionizujícího záření na člověka a životní prostředí, včetně hodnocení účinků nízkých dávek,
• vývoj a zavádění moderních metod monitorování a hodnocení zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, a úniku radionuklidů do pracovního a životního prostředí,
• vývoj metod pro hodnocení moderních prostředků osobní dozimetrie,
• nástroje pro hodnocení radiologických rizik při uvolňování radionuklidů do životního prostředí, včetně metod a kritérií pro hodnocení těchto rizik,
• vývoj metod specializované léčebné péče v případě radiačního poškození,
• vývoj a zavádění moderních metod a postupů havarijního plánování, zejména ve vazbě na modely odhadu zdrojových členů a šíření radionuklidů v životním prostředí,
• vývoj metod pro hodnocení záchytu zdrojů ionizujícího záření (významnost, monitorování radionuklidů),
• nástroje pro hodnocení postupů vyřazování pracovišť se zdroji ionizujícího záření,
• vývoj metod hodnocení způsobu snižování obsahu radionuklidů ve stavebních ateriálech,
• vývoj stavebních protiradonových opatření a radonových bariér a metod jejich hodnocení,
• vývoj metod optimalizace radiační ochrany a jejího hodnocení,
• nástroje pro hodnocení rizik a technologií při likvidaci starých zátěží.

2.3 Cíl - III - nešíření zbraní hromadného ničení

Předpokládané výstupy řešení obsažené v závěrečné výzkumné zprávě:

1. Kontrola dodržování zákazu nešíření jaderných zbraní

   • vývoj metod a vhodných postupů separace vybraných umělých radionuklidů (např. ²³⁷Np, ²⁴¹Am, ^243+244Cm) z modelového vzorku radioaktivních odpadů produkovaných jadernými zařízeními s cílem minimalizace předmětných vzorků, včetně validace vyvinutých metod a stanovení mezí detekce pro jednotlivé metody,
   • vývoj metod a postupů pro odběry vzorků, přepravu a detekci jaderných materiálů, včetně vývoje nových metod pro analýzu zadržených jaderných materiálů a provádění analýz v rámci certifikačního procesu,
   • vývoj metod a vhodných postupů pro verifikaci údajů předávaných držiteli povolení k nakládání s jadernými materiály do státního systému evidence jaderných materiálů v rámci Dodatkového protokolu.

2. Kontrola nad dodržováním zákazu chemických, bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní

   • vývoj metod a postupů pro identifikaci toxických chemických látek a jejich prekurzorů, relevantních Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen Úmluva o zákazu chemických zbraní),
   • vývoj metod a postupů pro odběry vzorků, přepravu, detekci chemických látek relevantních Úmluvě o zákazu chemických zbraní,
   • stanovení analytických dat (spekter) nově klasifikovaných toxických chemických látek a jejich prekurzorů, relevantních Úmluvě o zákazu chemických zbraní,
   • vývoj metod a postupů pro identifikaci vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů relevantních Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a jejich zničení, zákonu č. 281/2002 Sb., a navazující prováděcí vyhlášce,
   • vývoj metod a postupů pro odběry vzorků, přepravu a detekci biologických agens a toxinů relevantních mezinárodním kontrolním režimům.

3. Odůvodnění cílů programu

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření - atomový zákon, v platném znění, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, a prováděcí vyhlášky k těmto zákonům stanovují podmínky a požadavky pro všechny oblasti činností, které upravují. Jedná se zejména o způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a činnosti související se zákazem chemických, bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. Jednotlivé cíle programu jsou formulovány tak, aby umožnily vykonávat činnosti, kterými je SÚJB pověřen, v co nejširším rozsahu a na aktuální úrovni vědecko-technického poznání. Zároveň dávají možnost promítnout nové poznatky do stávající právní úpravy.

Cíle programu v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zohledňují i možnost, že v souladu s Energetickou koncepcí ČR a Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem, bude dozorný orgán v budoucnu posuzovat nové činnosti spojené s prodlužováním životnosti JE, nové technologie nakládání s vyhořelým palivem, příp. výstavbou nových jaderných zařízení. V oblasti kontrolních režimů lze očekávat, že budou v návaznosti na mezinárodní aktivity přijímány a zaváděny nové mechanismy kontrol a rozšiřován seznam sledovaných položek.

Návrh programu a jeho cíle jsou i v souladu s trendy EU a OECD/NEA. Zejména v poslední době je kladen zvláštní důraz na trvalé zvyšování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných na území členských států EU. Stejný důraz je kladen i na posilování kontrolních režimů v návaznosti na boj proti terorismu.

4. Srovnání se so učasným stavem v zahraničí

4.1. Jaderná bezpečnost jaderných zařízení

ČR patří mezi menší země s rozvinutou jadernou energetikou podobně jako Belgie, Finsko, Švédsko nebo Švýcarsko. Předností ČR v minulosti byla poměrně dobře rozvinutá vědecko-výzkumná základna a schopnost českého průmyslu vyrábět řadu komponent a zařízení pro jaderné elektrárny. Na druhé straně negativní skutečností byla poměrně dlouhodobá izolace od programů výzkumu ve vyspělých zemích. Izolace byla po roce 1989 napravena rychlým zapojením českých výzkumných institucí do mezinárodní spolupráce zejména v rámci OECD/NEA, MAAE a EU.

Obě české JE prošly v posledních letech řadou změn významných z hlediska jaderné bezpečnosti. V JE Temelín byly realizovány zásadní změny v projektu (systém řízení a regulace a nový typ jaderného paliva), v JE Dukovany probíhá rozsáhlá modernizace v rámci programu MORAVA. Na tyto změny musel reagovat i státní dozor - SÚJB při posuzování nové dokumentace.

Trvalá vědecko-výzkumná podpora dozorného orgánu v oblasti jaderné bezpečnosti poskytovaná formou tzv. "Technical Support Organisation", která je obvyklá ve větších zemích s jaderným programem, v ČR v podstatě není plně aplikována. Kromě expertní skupiny vyčleněné pro podporu SÚJB v ÚJV Řež a.s., je převážná část vědecko- výzkumné podpory získávána ad-hoc formou vyhlašovaných projektů v rámci schválených programů výzkumu a vývoje.

Z hlediska acquis ES pro tuto oblast dosud nedošlo ke sjednocení přístupu členských států EU k hodnocení jaderné bezpečnosti. Tato otázka je v současné době v orgánech EU intenzivně diskutována, zatím bez hmatatelného výsledku.

4.2. Radiační ochrana

Nová koncepce radiační ochrany, která je vtělena do řady stěžejních dokumentů EU, mezinárodních organizací (MAAE, Světové zdravotnické organizace, Mezinárodního úřadu práce, Organizace pro výživu a zemědělství, OECD/NEA), byla dotvářena v průběhu 90-tých let. V těchto dokumentech je vedle principů radiační ochrany zdůrazněna i povinnost států vybudovat infrastrukturu pro plnění úkolů radiační ochrany a zajištění bezpečnosti zdrojů ionizujícího záření, včetně principů havarijního plánování a připravenosti ke zvládání radiačních nehod, příp. havárií. Tento systém je v ČR v současné době vybudován. Je přijata příslušná právní úprava, která transponuje stávající předpisy ES v dané oblasti, a určen výkonný státní orgán - SÚJB.

Trendy výzkumu v oblasti radiační ochrany v ČR a v zahraničí, především v zemích EU jsou obdobné a zapadají do rámce priorit a cílů výzkumu 6. rámcového programu Euratomu, nicméně výzkum v ČR respektuje rovněž specifické potřeby státního dozoru v této oblasti.

4.3. Kontrola nešíření zbraní hromadného ničení

4.3.1. Státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů

ČR je vázána mezinárodními smlouvami, kterými jsou formulovány požadavky na nakládání s jadernými položkami (Smlouva o nešíření jaderných zbraní) a požadavky na dovoz resp. vývoz vybraných položek a tzv. položek dvojího použití. Kontrolu dodržování režimů zavedených těmito smlouvami provádí SÚJB. Mezinárodní úsilí ve vědecko-výzkumné oblasti (ve které je zapojena i ČR) je zaměřeno na zpřesňování měřících metod a jejich využití k identifikaci a následnému zabránění zneužití sledovaných materiálů nebo položek.

Zárukový systém, založený na evidenci a kontrole státem deklarovaných jaderných materiálů, úspěšně funguje více než třicet let. MAAE na jeho základě byla schopna v tomto období hodnověrně prokazovat, že jaderné materiály, na které se vztahuje režim mezinárodních záruk nebyly využívány k jiným než uvedeným účelům. Zkušenosti však ukázaly, že má-li mezinárodní zárukový systém úspěšně fungovat i nadále, musí být schopen odhalit i nedeklarované jaderné materiály a utajované činnosti související s jejich nelegálním využitím. Splnění takového požadavku se ukázalo být za hranicí stávajícího zárukového systému a vyžádalo si jeho zásadní změny. Výsledkem nového mezinárodního úsilí bylo přijetí tzv. Dodatkového protokolu k výše uvedeným dohodám o uplatňování záruk v roce 1997.

ČR podepsala tento protokol v roce 1999 a po přijetí příslušné právní úpravy se Dodatkový protokol od 1. července 2002 v ČR naplňuje.

Nové požadavky na výkon dozoru jsou, a do budoucna i budou, spojeny s realizací výzkumných projektů, které umožní, v souladu s mezinárodními trendy, rozvoj nových způsobů detekce jaderných materiálů a identifikace jejich původu a vytvoří podmínky pro co nejširší možnosti uplatňování budovaných mezinárodních kontrolních režimů.

4.3.2. Kontrola nad dodržováním zákazu chemických, bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní

SÚJB jako ústřední orgán státní správy od roku 2000 zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní a od roku 2001 i úkoly vyplývající z mezinárodní Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní.

Centrální analytická databáze chemických látek Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je budována od roku 1993 pro kontrolní účely v rámci mezinárodních inspekcí. Na tvorbě databáze se podílí 22 laboratoří ze 16 smluvních států, včetně ČR. Výzkum v dané oblasti je koordinován s ohledem na potřeby jak dozoru, tj. SÚJB, tak závazků ČR směrem k organizaci.

K Úmluvě o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní nebyl dosud přijat tzv. Verifikační protokol a nebyla vytvořena organizace, která by, obdobně jako je tomu u Úmluvy o zákazu chemických zbraní, koordinovala výzkumné aktivity směrované na rychlou detekci a identifikaci rizikových látek na mezinárodní úrovni. Určitá spolupráce ČR s ostatními členy úmluvy probíhá na bilaterálních úrovních.

Výzkumně-vývojová činnost v rámci "Programu výzkumu a vývoje resortu SÚJB" v oblasti zákazu chemických a bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní bude i v budoucnu soustředěna na vypracování standardizov aných a akreditovaných detekčních metod pro identifikaci vysoce rizikových a rizikových sledovaných látek.

5. Srovnání se současným stavem v ČR

5.1.Jaderná bezpečnost jaderných zařízení

SÚJB je ústředním orgánem státní správy podle zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Přestože právně nemá zakotvenu aktivní vazbu na takové procesy jako je tvorba energetické politiky státu, problematiku trhu s energií a rozvoj jaderných technologií, včetně rozvoje jaderné energetiky, jsou tyto otázky na SÚJB velmi pečlivě sledovány. Jedním z výsledků této činnosti je realizace výzkumu a vývoje směřující k prohloubení opatření k zajišťování jaderné bezpečnosti a tím i k posilování důvěry v procesu využívání jaderné energie.

V posledních letech byly úspěšně řešeny výzkumné projekty zaměřené na osvojení moderní licenční metodiky k provádění a vyhodnocování bezpečnostních analýz tlakovodních energetických reaktorů, vývoj prostředků ke kvalifikaci provozních prohlídek tlakové nádoby reaktoru JE Temelín, pravděpodobnostní hodnocení porušení tlakové nádoby reaktoru nebo vývoj metodiky hodnocení chování vyhořelého jaderného paliva z reaktoru VVER 1000 při dlouhodobém skladování a řada dalších. V předkládaném "Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi“ se v budoucnu počítá jak s pokračováním výzkumu a vývoje v nastaveném směru, tak i s jeho rozšířením o projekty, které by přinesly poznatky umožňující hodnocení nových oblastí spojených např. s otázkou prodloužení životnosti JE, vyřazování jaderných zařízení z provozu, ukládání vyhořelého jaderného paliva, případně nových technologií jeho přepracování, nebo výstavby nových jaderných zařízení.

5.2. Radiační ochrana

V ČR v oblasti radiační ochrany byla za p osledních 5 let doplněna a novelizována legislativa a byl modifikován celý systém státní správy a dozoru nad zajištěním požadavků radiační ochrany a odpovídá současné mezinárodní praxi. Tento systém je systematicky a jednotně řízen a poskytuje potřebné informace v celé oblasti využívání zdrojů ionizujícího záření - od jaderných zařízení přes pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji až po zubní rentgeny, včetně nakládání s radioaktivními odpady, uvádění radionuklidů do životního prostředí, posuzování a usměrňování ozáření osob, ozáření z radonu a dalších přírodních zdrojů ionizujícího záření a ozáření za havarijních situací. V rámci výzkumných prací realizovaných v této oblasti byla pozornost zaměřena na usměrňování a hodnocení ozáření osob (pracovníků, obyvatel, pacientů), na vývojové práce k zavedení pokročilých systémů pro modelování šíření radionuklidů v životním prostředí, vývoj zdrojových členů pro potřeby havarijního plánování, vývoj a analýzu technologických zařízení pro odradonování vody u malých vodních zdrojů atd. Předkládaný "Program výzkumu a vývoje resortu SÚJB" v oblasti radiační ochrany bude i nadále zaměřen především na hodnocení rizik spojených s využíváním zdrojů ionizujícího záření za normální i havarijní situace, na hodnocení ozáření osob pro různé typy radiačních činností, včetně vlivu ozáření osob z přírodních zdrojů a na monitorování uvolňování radionuklidů do životního prostředí.

5.3. Kontrola nešíření zbraní hromadného ničení

5.3.1. Státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů

V současné době je problematika identifikace zadržených jaderných materiálů s ohledem na naplňování závazků ČR vyplývajících z dohody o uplatňování záruk na jaderné materiály (Dohoda mezi ČR a MAAE o uplatňování záruk na základě smlouvy o nešíření jaderných zbraní) řešena spoluprací mezi SÚJB a ÚJV Řež a. s. Centrální analytická laboratoř ÚJV Řež zajišťuje analýzy materiálů jak pro potřeby SÚJB, tak i MAAE, a to pro tyto účely modifik ovanými metodami.

Vzhledem k tomu, že se nároky na detekci jaderných materiálů zvyšují a rozšiřuje se klasifikace radionuklidů, které jsou zařazovány mezi sledované materiály, předpokládá se v rámci předkládaného programu "Programu výzkumu a vývoje resortu SÚJB" vyvinout nové verifikační metody umožňující ověřování údajů poskytovaných držiteli povolení k nakládání s jadernými materiály do státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů a nové metody detekce a identifikace zadržených jaderných materiálů.

5.3.2. Kontrola nad dodržováním zákazu chemických, bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní

ČR disponuje odpovídajícími laboratorními kapacitami (stacionárními i mobilními), zkušenými týmy pracovníků i materiálně technickým zázemím, potřebným pro úkoly vyplývající z Úmluv o zákazu chemických zbraní a Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, jimiž je ČR smluvně vázána. Vysokou kvalifikovanost českých pracovišť zaměřených na ochranu proti chemickým zbraním rovněž využívá OPCW k pořádání mezinárodních výcvikových kurzů přímo v ČR.

Oblast kontroly nad dodržováním zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní byla poprvé v historii ČR zákonně upravena v roce 2002. Nový zákon ukládá SÚJB vykonávat státní správu v oblasti dodržování zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a současně i působnost národního úřadu pro plnění Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. Pro účely dozorové činnosti umožňuje zákon SÚJB využívat vedle svého zařízení i referenční laboratoře pro vysoce rizikové a riziková agens a toxiny provozované MZ ČR a MO ČR.

Výzkumně-vývojová činnost v obou těchto podoblastech je zaměřena na vypracování standardizovaných a akreditovaných detekčních metod pro detekci a identifikaci sledovaných chemických látek a vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů.

Pro zabezpečení vy soce specializovaných úkolů v této oblasti se předpokládá, že v rámci předkládaného "Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi" bude pokračovat rozvoj detekčních a identifikačních metod (pro rychlé i specializované určení) rizikových látek sledovaných v rámci kontrolních režimů.

6. Očekávané přínosy programu

Obecným přínosem řešení programu "Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi", hrazeným z prostředků státního rozpočtu, je udržení schopnosti odborně - na úrovni aktuálního stavu rozvoje vědy a techniky - posoudit dokumenty, předkládané v souladu s právními předpisy žadatelem o povolení v rámci správního řízení, a v případě nepovolených nebo neočekávaných aktivit co nejrychleji analyzovat situaci a přijmout opatření. Důležité je, aby tato schopnost byla nezávislá na žadateli nebo jiných subjektech, které danou věc podporují. Nezávislost a vysoká kvalifikovanost státního dozoru a státní správy vykonávané SÚJB jsou významnou podmínkou pro získání a udržení důvěry obyvatel k využívání jaderné energie a udržení důvěryhodnosti dozorného orgánu ČR na mezinárodním fóru.

Dalším z očekávaných přínosů realizace programu jsou poznatky vedoucí k úpravě stávajících nebo přijetí nových právních předpisů upravujících dané oblasti. Je nezbytné, aby do těchto, převážně technických, předpisů byly co nejdříve promítnuty nejnovější vědecké poznatky. Ve všech třech oblastech, zahrnutých v programu, jsou na mezinárodních jednáních zvažována, případně připravována doporučení k posílení dozorných a kontrolních režimů.

Nezanedbatelným a obecně prospěšným přínosem je i udržení kvalifikované výzk umně-vývojové základny v ČR, která je nezbytná pro případné další využití jaderné energie nebo rozšiřování kontrolních režimů, včetně související výuky a zvyšování kvalifikace specialistů. Bez této základny není do budoucna možné provozovat (od fáze výstavby až po vyřazování z provozu), ale ani dozorovat a kontrolovat provoz technicky složitých celků, jakými jsou jaderná zařízení.

7. Trvání programu

Program „Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi“ bude zahájen předběžným oznámením veřejných zakázek zadaných v roce 2006 v souladu s § 29 - Předběžné oznámení - zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, a to do 30 dnů od schválení rozpočtu na rok 2006. Délka trvání programu je 9 kalendářních roků, tj. do roku 2014, v tomto období budou opakovaně zadávány veřejné zakázky.

Poskytovatel je oprávněn ukončit poskytování podpory projektu na základě negativních výsledků průběžného hodnocení řešení tohoto projektu.

8. Financování programu

Realizace navrhovaného programu bude postavena, v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, na principu projektového řízení. Použití tohoto principu zajistí promítnutí zadaných cílů programu do jednotlivých projektů, určení odpovědnosti za jejich dosažení, možnosti kontroly v průběhu řešení a kontroly konečného splnění cílů, včetně kontroly účelného využívání veřejných prostředků určených na financování výzkumu a vývoje.

V rámci programu "Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi", financovaném z prostředků státního rozpočtu, nebudou řešeny úkoly výzkumu a vývoje zadávané např. průmy slem, ale úkoly, které povedou k udržení schopnosti SÚJB kvalifikovaně ověřovat kvalitu a úplnost všech aktivit, jež jsou předmětem dozorové činnosti.

Jednotlivé projekty zadávané formou veřejných zakázek budou stoprocentně hrazeny z veřejných prostředků a jediným uživatelem výsledků bude poskytovatel (ČR - SÚJB). Předpokládané výdaje z účelových prostředků na podporu Programu jsou v souladu s plánem střednědobého financování výzkumu a vývoje SÚJB na léta 2006 až 2007.

Návrh Programu byl zaslán v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Radě pro výzkum a vývoj se žádostí o stanovisko. Stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo zasláno dopisem SÚ 1256/2004 - 31 dne 12. srpna 2004. Předsednictvo Rady pro výzkum a vývoj projednalo předložený materiál dne 19. srpna 2004. Vznesené připomínky byly do materiálu zapracovány. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dopisem č.j. 2072/04-160 konstatoval, že (s ohledem na znění Programu, který je zaměřen výlučně pro účely SÚJB) takto navržený Program nebude obsahovat prvky veřejné podpory, a tudíž není nutná jeho notifikace Evropské komisi ve smyslu čl. 88 Smlouvy o založení ES.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost na základě zákona č. 130/2002 Sb. § 2 odst. 2 písmeno e) zadává veřejné zakázky podle zákona č. 40/2004 Sb. v rámci programu "Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými zbraněmi", přičemž nebude aplikováno ustanovení § 6 odst. 1 tohoto zákona a za veřejnou zakázku bude považována (dle doporučení Rady pro výzkum a vývoj) i zakázka, jejíž cena je nižší než 2 mil. Kč.

Podle názoru Rady pro výzkum a vývoj jako zpracovatele zákona č. 130/2002 Sb. je nutno posuzovat zákon č. 130/2002 Sb. pro oblast výzkumu a vývoje jako zákon speciální, což z namená, že úprava v něm obsažená má v případě odlišnosti přednost před úpravou obecnou (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách).