Vznik a vývoj SÚJB

Činnost ČSKAE je završena zákonem ČNR č. 21/1993 Sb. (novela zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), kterým byl po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky s platností od 1.1.1993 jako nástupce ČSKAE a nový, nezávislý ústřední orgán státní správy a dozoru ČR při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření zřízen SÚJB. Zákon obsahuje údaje o postavení SÚJB v systému státní správy ČR.

Důvodem založení SÚJB je vykonávání státní správy a dozoru nad využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, stanovení základních podmínek zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, havarijní připravenosti a fyzické ochrany a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření, vytvoření státem garantovaného režimu pro zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů a havarijní připravenost pro případ radiačních nehod.

Na Slovensku vzniká obdobná instituce, Úrad jadrového dozoru (ÚJD).

Původní sídlo SÚJB, Slezská 9SÚJB sídlí spolu s bývalým Krajským obchodním soudem ve Slezské ulici 9 na Vinohradech v domě, kterému se přezdívalo "U dvou koulí". Má samostatný rozpočet, který schvaluje Parlament ČR. V jeho čele stál původně ředitel, později předseda (změněno na základě Usnesení vlády ČR č. 455 ze dne 18. srpna 1993) jmenovaný vládou ČR. Prvním ředitelem/předsedou SÚJB byl vládou ČR jmenován ing. Ján Štuller (7.1. 1993 - 30. 6. 1999).

S novým dozorem nastává i nová etapa normotvorné činnosti. Základním kamenem je zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon), který svěřuje výkon státní správy a dozoru v oblasti jaderné bezpečnosti a při činnostech vedoucích k ozáření SÚJB a nově definuje jeho působnost a kompetence. Pokrývá mj. i do té doby nedostatečně ošetřenou problematiku havarijní připravenosti nebo nakládání s radioaktivními odpady.

Ministerstvu průmyslu a obchodu ukládá (§ 26 Atomového zákona), aby za tímto účelem zřídilo novou státní organizaci, Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). SÚRAO vzniká v roce 1997 jako organizační složka státu, jejíž činnost je financována z tzv. jaderného účtu (více informací naleznete na webových stránkách SÚRAO).

Do Atomového zákona byly zakomponovány i závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, jimiž je ČR vázána.

V červenci 1995 byla působnost SÚJB rozšířena do oblasti ochrany před ionizujícím zářením (zákonem č. 85/1995, kterým se doplňoval zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti SÚJB). SÚJB převzal příslušnou působnost a pravomoci Ministerstva zdravotnictví, Hlavního hygienika ČR a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením a stal se tak orgánem vykonávajícím státní dozor v celé oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Budova SÚROVe stejném roce je založen Státní ústav radiační ochrany (SÚRO). SÚRO je rozpočtovou organizací zřízenou rozhodnutím předsedy SÚJB ze dne 26.5.1995 s účinností od 1.7.1995. Převážná část ústavu vznikla delimitací z Centra hygieny záření Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze, na jehož dlouholetou činnost navazuje. Základními funkcemi SÚRO jsou zajištění odborné, metodické, vzdělávací, informační a výzkumné činnosti související s výkonem státní správy v ochraně před ionizujícím zářením na území České republiky. Obsah činnosti je podrobně upraven statutem z 15.11.1995, který vychází z úloh státu jako garanta přiměřené radiační ochrany. Ředitel ústavu je přímo podřízen předsedovi SÚJB, který jej jmenuje a odvolává.

SÚRO sídlí v Praze a má pobočky v Ostravě (specializace na radiodiagnostiku), Hradci Králové (radonová problematika a přírodní radionuklidy v životním prostředí), v Brně (monitorování umělých radionuklidů) a v Ústí nad Labem (monitorování umělých a přírodních radionuklidů).

Hlavní činnosti SÚRO lze rozdělit do několika oblastí:

  • monitorování obsahu a distribuce umělých radionuklidů v životním prostředí a v potravních řetězcích v souvislosti s provozem jaderně-energetických zařízení, problematika vnitřní kontaminace;
  • lékařské expozice, tj. používání zdrojů ionizujícího záření v radiodiagnostice a radioterapii; včetně zajištění činnosti;
  • přírodní zdroje, tj. sledování a hodnocení ozáření obyvatelstva z přírodních radionuklidů (zejména radonu) a hodnocení radiačních rizik.

Od července 1996 je na SÚJB v provozu Krizové koordinační centrum (KKC), které plní funkci pracoviště havarijní připravenosti a krizového řízení SÚJB, zabezpečuje nepřetržitou službu styčného místa pro Českou republiku a související aktivity. Je přímo podřízeno předsedovi SÚJB.

Pracoviště KKC SÚJBKKC SÚJB - styčné místoNa KKC je zajištěn on-line příjem dat z jaderných elektráren, stejně tak disponuje programy, které jsou schopny na základě aktuálních dat predikovat vývoj potenciální radiační události. Akceschopnost krizového štábu je prověřována pravidelnými i neplánovanými cvičeními (interní, mezinárodní, cvičení organizovaná provozovatelem jaderných zařízení). KKC je rovněž nepřetržitě napojeno na síť včasného zjištění (SVZ). Sloužící styčný důstojník společně se SÚRO má tak prakticky okamžitou informaci o nestandardní radiační situaci z celé ČR.

Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na prostory se ve stejném roce SÚJB stěhuje ze svého původního sídla ve Slezské ulici 9 na Vinohradech do nově rekonstruované budovy na Senovážném náměstí v Praze 1, kde sídlí dodnes.

Schodiště v budově SÚJB na Senovážném náměstíVýznamným obdobím v historii SÚJB byla výstavba a spouštění jaderné elektrárny Temelín (ETE). Rozsáhlou povolovací a inspekční činnost tohoto údobí završila povolení pro fyzikální a energetické spouštění ETE. Pro 1. blok ETE bylo rozhodnutí o fyzikálním spouštění uděleno 5. července 2000, energetické spouštění bylo povoleno 31. října 2000 a o zkušebním provozu rozhodnuto 10. června 2002. Termíny rozhodnutí pro 2. blok ETE se datují ke dni 4. března 2002, 24. června 2002, resp. 14. dubna 2003.

V roce 1999 přichází změna ve vedení SÚJB, kdy je na vlastní žádost odvolán dosavadní předseda SÚJB, ing. J. Štuller a do funkce předsedy nově jmenována ing. Dana Drábová, PhD. (1.11. 1999 - dosud).

V roce 2000 (se zákonem č.249/2000 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 19/1997 Sb.) byla působnost SÚJB dále rozšířena na výkon státní správy a kontrolu v oblasti zákazu chemických zbraní.

Ve stejném roce dochází k vytvoření Státního ústavu jaderné, biologické a chemické ochrany (SÚJCHBO).

Budova SÚJCHBOSÚJCHBO byl původně zřízen předsedou SÚJB jako státní příspěvková organizace SÚJB. Jeho činnost byla financována z větší části ze státního rozpočtu a částečně ji pokrývaly výnosy z expertizních činností. K 1.1.2007 byl přetransformován na veřejnou výzkumnou instituci, SÚJCHBO, v.v.i., v souladu s požadavky zákona č.341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucí a na základě Zřizovací listiny vydané Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

SÚJCHBO sídlí v Kamenné u Příbrami a má pobočky v Příbrami, Brně, Praze a Dolní Rožínce.

Ústav byl zřízen za účelem zajištění výzkumné a vývojové činnosti, zaměřené zejména na identifikaci a kvantifikaci radioaktivních, chemických a biologických látek, vč. hodnocení a vývoje individuálních a kolektivních prostředků ochrany člověka před těmito látkami a dekontaminaci. Jeho dalším úkolem je provádění činnosti ve veřejném zájmu, a to zejména na základě požadavků státních orgánů, organizačních složek státu a územních samosprávných celků s cílem poskytnout těmto orgánům a organizacím odborné podklady pro jejich rozhodovací činnost, pomoc při plnění jejich úkolů, včetně činnosti vzdělávací a výcvikové. Tyto činnosti jsou přednostně zabezpečovány pro zřizovatele, t.j. SÚJB. Jiná činnost (prováděná na základě živnostenských oprávnění) zahrnuje provádění akreditovaných i neakreditovaných zkoušek a expertiz, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, poradenskou činnost a výzkum a vývoj v oborech, jimiž se SÚJCHBO, v.v.i. zabývá.

V roce 2002 SÚJB na základě zákona č.281/2002 Sb. přebírá i kontrolu nad oblastí zákazu biologických a toxinových zbraní.

V květnu 2005 přichází přijetí zákona o inspekci práce (zákon č. 253/2005 Sb.) a zodpovědnost za technickou bezpečnost jaderných zařízení přechází na SÚJB.