Spolupráce s CTBTO

Logo CTBTO

Základní informace a aktivity ČR ve vztahu k CTBTO
(Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization - Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek)

Úvod a základní informace o CTBTO

 

Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Preparatory Commission for the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization - CTBTO Preparatory Commission) je mezinárodní organizace, která byla založena signatářskými státy ke Smlouvě o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty) 19. listopadu v r. 1996 se sídlem ve Vídni. Tato komise svou činností a funkcí realizuje nezbytné úkony a přípravu pro efektivní vstup Smlouvy v platnost. Její činnost je zaměřena zejména na:

  • vybudování globálního verifikačního režimu, který umožní monitorovat dodržování všeobecného zákazu jaderných zkoušek; 
  • podporu a urychlení podpisů a ratifikací pro brzký vstup Smlouvy v platnost.

Každý členský stát či země se podpisem a ratifikací Smlouvy zavazuje neprovádět žádné jaderné testy na žádném místě, které je pod jeho správou nebo kontrolou a rovněž nepodporovat či jinak se účastnit provádění těchto jaderných zkoušek.

ČR a CTBTO

Česká republika se zapojila do tohoto mezinárodního mírového úsilí na základě Usnesení vlády ČR ze dne 16. října 1996 č. 535 k návrhu na podpis a ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Vláda ČR vyslovila souhlas s podpisem CTBT schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. září 1996. Toto vládní usnesení rovněž stanovilo, že funkci národního orgánu podle čl. III, odst. 4 Smlouvy bude vykonávat Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Smlouva byla ČR následně podepsána dne 12. listopadu 1996 a ratifikována 11. září 1997. Vzhledem k tomu, že CTBT vstoupí v platnost až po podpisu a ratifikaci 44 zakládajících států, vzala ČR na vědomí ve svém Usnesení vlády ČR ze dne 23. prosince 1998 č. 883 o opatřeních k zajištění provádění Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, že je nutno učinit některá opatření ještě před samotným vstupem Smlouvy v platnost. Uvedená opatření odsouhlasená vládou ČR se týkala zejména:

  • placení pravidelného příspěvku do rozpočtu Přípravné komise CTBTO 
  • zpracování návrhu novely zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ("atomový zákon"); 
  • hrazení nákladů na seismologickou monitorovací stanici VRAC ve Vranově u Brna začleněnou do Mezinárodního monitorovacího systému (International Monitoring System - IMS) budovaného v rámci Smlouvy.

Pro zajištění činnosti monitorovacích zařízení na našem území vláda ČR odsouhlasila sjednat dohodu ve svém Usnesení vlády ČR ze dne 28. srpna 2002 č. 826 k návrhu na sjednání Dohody mezi vládou ČR a Přípravnou komisí Organizace smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek o provádění činností, včetně postcertifikačních činností, vztahujících se k mezinárodním monitorovacím zařízením CTBT. Dohoda vstoupila v platnost dnem 29. ledna 2004 po ukončení ratifikačního procesu.

ČR je v mezinárodním styku a při účasti na jednáních zastoupena prostřednictvím Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizacích ve Vídni spadající pod Ministerstvo zahraničních věcí (SÚJB má při Stálé misi svého zástupce). Na spolupráci v rámci CTBTO se v ČR společně podílí Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Ústav fyziky Země (ÚFZ), Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně.

Zasedání Přípravné komise a jejích podřízených pracovních orgánů, tj. Pracovní skupiny A (Working Group A - WGA) a Pracovní skupiny B (Working Group B - WGB), se ve Vídni vedle zástupců Stálé mise ČR pravidelně účastní pověření zástupci SÚJB (Přípravná komise a WGA), SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) a ÚFZ (WGB) za účelem zajišťování závazků, které vyplývají ze Smlouvy pro ČR, a přenosu informací.

SÚJB velmi úzce spolupracuje s ÚFZ v Brně. Na základě uzavřené smlouvy mezi SÚJB a ÚFZ o „Poskytování výsledků seismologické monitorovací stanice" jsou ÚFZ kvartálně připravovány a předávány etapové zprávy o provozu seismologické stanice VRAC, umístěné ve Vranově u Brna, které jsou pravidelně hodnoceny SÚJB při kontrolních dnech.

Stanice VRAC, provozovaná ÚFZ od r. 1991, je pomocná seismologická stanice pod mezinárodním označením AS026 a je součástí Mezinárodního monitorovacího systému s ústředím ve Vídni, zřízeného za účelem detekce a identifikace případných podzemních jaderných explozí. Stanice nepřetržitě monitoruje seismologickou aktivitu v ČR a jejím okolí. Naměřená data jsou okamžitě předávána do Národního datového centra (National Data Centre - NDC) v Brně a vyžádané datové sekvence automaticky do Mezinárodního datového centra (International Data Centre - IDC) ve Vídni. Stanice VRAC prošla rozsáhlou modernizací, takže se technicky plně vyrovná ostatním seismologickým stanicím podobného typu ve světě. Řada zařízení pro vybavení stanice byla dodána prostřednictvím a na náklady CTBTO. Dne 25. listopadu 2002 se sešla ve Vídni Certifikační skupina PTS CTBTO (PTS - Provisional Technical Secretariat), která potvrdila, že modernizace stanice AS026 ve Vranově u Brna splňuje všechny požadavky, kladené na stanici IMS, a proto ji dne 26. listopadu 2002 formálně certifikovala. Verbální nóta o provedené certifikaci stanice byla PTS zaslána na Stálou misi ČR ve Vídni. V důsledku této úspěšné certifikace je od 6. prosince 2002 stanice VRAC plně integrována do zpracovatelského systému IDC ve Vídni, který využívá data poskytovaná zmodernizovanou certifikovanou aparaturou. Jednou z aktivit ÚFZ je i Seismologický informační displej, který poskytuje promptní informace o seismologickém monitorování širšího okolí Jaderné elektrárny Temelín a alpských zemětřesení.

Historie a současnost CTBTO

Stručný historický vznik a vývoj CTBTO je možno zachytit v několika důležitých časových etapách:

  • na počátku 50-tých let vzniká snaha o přijetí smlouvy zakazující všechny jaderné exploze, kdy veřejnost byla vyburcována obavami z radioaktivního spadu, pocházejícího z atmosférických jaderných zkoušek a stupňujícími se závody ve zbrojení; 
  • v době od 16. července 1945, kdy USA provedly prvý jaderný výbuch v poušti Alamogordo v Novém Mexiku, do 31. prosince 1953 bylo zaregistrováno přes 50 jaderných explozí; 
  • indický ministerský předseda Nehru v r. 1954 navrhl zastavení všech jaderných zkoušek; 
  • v letech 1957-61 probíhala mírová jednání o Smlouvě v Ženevě; 
  • v r. 1963 byl dosažen omezený úspěch podpisem Smlouvy o částečném zákazu zkoušek (Partial Test Ban Treaty - PTBT), která zakazovala jaderné zkoušky v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru; smlouvu však nepodepsaly Francie a Čína; 
  • v červenci 1968 byla podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní (Non-proliferation of Nuclear Weapons Treaty - NPT), která zakazovala tzv. nejaderným státům vlastnit, vyrábět nebo získávat jaderné zbraně nebo jiné jaderné explozivní prostředky; 
  • v letech 1976-80 probíhala trilaterální mírová jednání mezi USA, Sovětským svazem a Velkou Británií; 
  • až do r. 1991 byl udělán jen velmi malý pokrok v jaderném odzbrojení; 
  • v r. 1992 bylo uvaleno moratorium na testování jaderných zbraní; 
  • v r. 1993 začala mezinárodní jednání o všeobecném zákazu jaderných zkoušek za silné podpory Valného shromáždění OSN; 
  • v r. 1994 začínají jednání o Smlouvě (CTBT) na Konferenci o odzbrojení; 
  • po intenzivním tříletém úsilí v letech 1994-96 při přípravě textu Smlouvy byla Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek projednána na Konferenci o odzbrojení; 
  • v r. 1996 došlo k přijetí Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty - CTBT) dne 10. září 1996 na Valném shromáždění OSN v New Yorku; 
  • CTBT, která zakazuje jakékoliv jaderné zkoušky v jakémkoliv prostředí, byla otevřena k podpisu v New Yorku dne 24. září 1996 a byla podepsána celkem 71 státy včetně 5 „jaderných" států; 
  • dne 17. března 1997 začíná ve Vídni pracovat Prozatímní technický sekretariát (Provisional Technical Secretariat - PTS); 
  • aby Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek vstoupila v platnost (viz plné znění Smlouvy), musí být ratifikována 44 státy uvedenými v Příloze č. 2 Smlouvy; 
  • těchto 44 států se zúčastnilo Konference o odzbrojení v r. 1996 a disponuje jadernými reaktory za účelem výroby energie nebo provádění výzkumu; 
  • aktuální informace včetně statistiky podpisů a ratifikací zúčastněných států je možno sledovat na webových stránkách CTBTO včetně dokumentů z jednotlivých zasedání Přípravné komise.

Přípravná komise CTBTO

Přípravná komise Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek je složena ze dvou hlavních orgánů:

  • Plenární orgán všech signatářských států, známý rovněž jako Přípravná komise (zvažuje a přijímá návrhy vypracované pracovními skupinami), se dále skládá ze tří podřízených orgánů:

    • Pracovní skupina A (rozpočtové a administrativní záležitosti) 
    • Pracovní skupina B (technické otázky spojené s budováním verifikačního režimu) 
    • Poradní skupina (finanční, rozpočtové a související administrativní aspekty) 

  • Prozatímní technický sekretariát (složení je multinárodní, členové personálu pocházejí ze řady signatářských států) 

Globální verifikační režim

V současné době je budován globální verifikační režim, který umožní monitorovat dodržování všeobecného zákazu jaderných zkoušek. Hlavním úkolem Přípravné komise je zajištění režimu, který bude plně provozuschopný v době vstupu CTBT v platnost.

Významnou a velmi náročnou složkou globálního verifikačního režimu je Mezinárodní monitorovací systém (IMS), který zahrnuje zařízení pro seismologické, hydroakustické, infrazvukové a radionuklidové monitorování včetně certifikovaných laboratoří a příslušných komunikačních prostředků. Celkem se IMS, používající nejmodernější verifikační technologie a metody, skládá ze sítě 321 monitorovacích stanic a 16 radionuklidových laboratoří:

  • 50 primárních a 120 pomocných seismologických stanic pro monitorování pod zemí; 
  • 11 hydroakustických stanic pro monitorování pod vodou; 
  • 60 infrazvukových stanic pro monitorování atmosféry; 
  • 80 radionuklidových stanic pro detekci radioaktivního prachu z případných jaderných výbuchů v atmosféře nebo uniklého z podzemních či pod vodou provedených jaderných explozí.

Vybudování IMS představuje bezprecedentní událost v historii kontroly zbraní, která je prováděna mnoha monitorovacími stanicemi, umístěnými i na vzdálených a velmi špatně přístupných místech po celé zeměkouli, jak je zřejmé z mapy globální monitorovací sítě.

Celý tento systém je podporován Mezinárodním datovým centrem (IDC) ve Vídni, kde jsou naměřená data po přenosu pomocí globální komunikační infrastruktury (Global Communications Infrastructure - GCI) z jednotlivých stanic shromažďována, archivována a analyzována. IDC poskytuje výsledky a data z IMS signatářským státům na testovací bázi od 21. února 2000.

Další důležitou složkou verifikačního režimu podle CTBT je provádění inspekcí v místě domnělého jaderného výbuchu (On-Site Inspections - OSI). Více informací o CTBT, činnosti PC CTBTO stejně jako její spolupráci s ČR naleznete na webových stránkách Stálé mise ČR ve Vídni. V jejích aktualitách se také dočtete  o závěrech důležitých zasedání, která ve vídeňském sídle PC CTBTO proběhla. 

Na speciálních stránkách CTBTO také naleznete celou databázi vzdělávacích materiálů týkajících se činnosti Organizace.