Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

Vyhořelé (jaderné) palivo (VP) vzniká jako vedlejší produkt při provozu jaderně-energetických a výzkumných reaktorů. Dle dikce atomového zákona "do doby, než vyhořelé jaderné palivo jeho původce označí záznamem do průvodního listu radioaktivního odpadu za radioaktivní odpad nebo než Úřad rozhodne, že vyhořelé jaderné palivo je radioaktivním odpadem, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky na radioaktivní odpad. Původce vyhořelého jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další přepravy a dalšího nakládání s ním." (§ 110 zákona č. 263/2016 Sb.). 

Pro zajištění bezpečného skladování VP vyvezeného z reaktoru je vedle reaktoru každého bloku obou jaderných elektráren zbudován bazén VP, kde je VP skladováno po dobu nutnou ke snížení výkonu zbytkového tepla. Poté je VP převezeno do provozovaných suchých skladů VP (MSVP a SVP Dukovany nebo SVJP Temelín), kde je bezpečně skladováno po dobu řádově desítek let. Suché skladování je zvládnutá, dlouhodobě ověřená a prakticky bezodpadová technologie založena na izolaci VP v obalových souborech pro přepravu a skladování. 

S VP vznikajícím při provozu výzkumných reaktorů je nakládáno obdobným způsobem - skladování v bazénu reaktoru a následný převoz do Skladu VAO v areálu ÚJV Řež, a. s., kde je skladováno jak suchým, tak i mokrým způsobem. Na přelomu listopadu a prosince 2007 se uskutečnila kombinovaná silniční a železniční přeprava vyhořelého jaderného paliva z výzkumných reaktorů ÚJV Řež, a. s. do Ruské federace. Přeprava je součástí programu RRRFR (Russian Research Reactor Fuel Return), který vychází z GTRI (Global Treath Reduction Iniciative) - společné iniciativy vlád USA a RF k minimalizaci hrozby zneužití jaderných materiálů pro teroristické účely. V rámci této iniciativy bylo vyhořelé vysoce obohacené jaderné palivo z provozovaného reaktoru LVR-15 připraveno k přepravě a posléze přepraveno na přepracování do Ruské federace. Součástí zásilky bylo i vyhořelé nízko obohacené jaderné palivo z již neprovozovaného reaktoru VVR-S, kterého přebalení bylo financováno bývalým Fondem národního majetku ČR v souvislosti s likvidací starých ekologických zátěží v ÚJV Řež, a.s. Na přípravě přepravy a na vlastní přepravě se spolupodílely státní a soukromé organizace z ČR, USA, RF, tranzitních zemí a MAAE. Druhá přeprava vysoce obohaceného VP se uskutečnila v roce 2013. Od tohoto roku jsou všechny výzkumné reaktory v ČR provozovány s nízko obohaceným palivem a žádné vysoce obohacené palivo se na území ČR nenachází. Další informace lze najít na webové stránce MAAE. 

Vzhledem k vysokým aktivitám a značnému obsahu dlouhodobých radionuklidů se v současné době předpokládá uložení (tj. trvalé umístění) VP v hlubinných geologických formacích, i když technologie jeho úpravy jsou ve světě zvládnuty a jsou průmyslově využívány v závodech na přepracování VP (Francie, Rusko, Velká Británie). Po etapě skladování bude proto VP převezeno do plánovaného hlubinného úložiště, kde bude přebaleno do úložných obalových souborů a uloženo. Dlouhodobé skladování a navazující uložení VP v hlubinném úložišti je dle Vládou schválené "Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR" považováno za základní národní strategii v oblasti nakládání s VP. Na druhou stranu realizace skladů VP umožňuje zaujmout vyčkávací pozici a v závislosti na budoucích podmínkách palivo buď přepracovat, nebo využít nově vyvíjené technologie. I v případě zavedení těchto technologií budou ale dále existovat vysoceaktivní odpady, které bude nutné uložit v hlubinném úložišti. 

Informace o skladech VP a dalších zařízeních palivového cyklu jsou uvedeny v následující tabulce vygenerované systémem MAAE NFCIS (Nuclear Fuel Cycle Information System), ve kterém lze najít i další podrobnosti týkající se níže uvedených zařízení. Údaje byly aktualizované v roce 2017.

Název zařízení	Typ zařízení	Stav	Provoz	Projektová kapacita
GEAM Dolni Rozinka (od 1957)	Těžba a zpracování uranové rudy	těžba ukončena	komerční	-
MSVP Dukovany (od 1995)	Sklad VP	v provozu	komerční	600 t TK
MAPE Mydlovary (v provozu od 1962 do 1991)	Těžba a zpracování uranové rudy	vyřazeno z provozu	komerční	-
SVP Dukovany (od 2008)	Sklad VP	v provozu	komerční	1340 t TK
SVJP Temelin  (od 2012)	Sklad VP	v provozu	komerční	1370 t TK
TUU Stráž pod Ralskem (od 1967 do 1995)	Těžba a zpracování uranové rudy	vyřazováno z provozu	komerční	250 tU/a

t TK - tuna těžkých kovů; tU/a - tun uranu za rok

V souvislosti s nehodou v JE Fukušima - Daiichi proběhly také v ČR zátěžové testy požadované Radou Evropy. Jejich součástí bylo i posouzení bezpečnosti skladování VP v bazénech jednotlivých reaktorů na JE Dukovany a JE Temelín. 

Další zařízení na nakládání s VP, konkrétně samostatné suché a mokré sklady VP, nejsou předmětem těchto testů, protože stav obdobných skladů VP v areálu JE Fukušima - Daiichi nebyl po zemětřesení a následné vlně tsunami dne 11. 3. 2011 výrazně ovlivněn a nedošlo k žádnému úniku radioaktivních látek do ŽP. Bylo tudíž prokázáno, že pasivní charakter zejména suchých skladů VP je dostatečně robustní a odolný i vůči nadprojektovým nehodám.

Další informace k problematice nakládání s VJP na kontaktní adrese:

Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Oddělení nakládání s RAO a VJP
Senovážné náměstí 9
110 00 Praha 1

e-mail: RAW@sujb.cz