Evropské společenství pro atomovou energii - Euratom

Vlajka Evropské unie

Dne 1. května 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. Na základě Smlouvy o přistoupení se od tohoto data staly pro Českou republiku závaznými také Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (dále jen „Smlouva o Euratomu“) a akty přijaté orgány Společenství na jejím základě. 

Euratom byl založen spolu s Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko) a začal fungovat ode dne nabytí účinnosti Smlouvy o Euratomu, tj. od 1. ledna 1958. Hlavním cílem Euratomu bylo přispět k vytvoření podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu a nastavit mechanismy pro kontrolu možného zneužití jaderných materiálů. Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou formulovány v čl. 2 Smlouvy o Euratomu. Stručně lze uvést: 

 

  • podpora jaderného výzkumu, 
  • vytvoření jednotného jaderného trhu zajišťujícího volný pohyb kapitálu a pracovníků, 
  • zajištění ochrany zdraví obyvatel a pracovníků se zdroji před účinky ionizujícího záření, tzn. stanovení jednotných bezpečnostních standardů pro radiační ochranu a zavedení mechanismů pro kontrolu jejich dodržování, 
  • zavedení mechanismu pro kontrolu nad tím, aby jaderný materiál nebyl zneužíván k jiným účelům, než pro které je určen. 

Den 9. 5. 1950 - zveřejnění Schumanovy deklarace - základní stavební kámen pro pozdější vznik Evropské unie

Dnes jsou členy Euratomu všechny členské státy EU. Od přijetí Smlouvy o Euratomu již uplynulo více než půl století, názory na potřebu rozvoje a podpory využívání jaderné energie v Evropě se v průběhu let měnily a vyvíjely, tento vývoj však nenašel odezvu v legislativním zakotvení. Cíle a úkoly vymezené Smlouvou o Euratomu a prostředky k jejich dosažení zůstaly ve Smlouvě o Euratomu nezměněny. Často se proto využívá extenzivní výklad některých ustanovení Smlouvy, a to tak, aby vyhovoval současným potřebám. Jedním z příkladů je rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-29/99 ze dne 10. prosince 2002. Tento rozsudek přinesl podstatně širší interpretaci kompetencí Euratomu a to zejména v oblasti jaderné bezpečnosti, která není Smlouvou o Euratomu výslovně upravena.

V rámci Evropské komise je sledování realizace úkolů a naplňování cílů Smlouvy o Euratomu především v gesci Generálního ředitelství pro energetiku (DG Energy),  v rámci Rady v gesci Pracovní skupiny pro atomové otázky (Working party on atomic questions). V Evropském parlamentu jsou návrhy právních aktů mající základ ve Smlouvě o Euratomu projednávány především ve Výborech ENVI a ITRE, nicméně Evropský parlament má v oblasti Euratomu, na rozdíl od jiných oblastí pokrytých Smlouvou o fungování EU, pouze konzultativní funkci.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost je gestorem za ty oblasti upravené Smlouvou o Euratomu, které spadají do jeho působnosti. Jedná se zejména o: 

  • radiační ochranu (jadernou bezpečnost) a
  • kontrolu a evidenci nakládání s jadernými materiály. 

Ostatní oblasti jsou v gesci jiných orgánů státní správy, např. Ministerstva průmyslu a obchodu (zásobování jaderným palivem, smlouvy se třetími státy uzavřené Euratomem pro oblast jaderné energetiky atd.) nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (jaderný výzkum).