Konference

Dobrý den,
prosím o radu k mé diplomové práci. Radiační riziko pro vznik zhoubného nádorového onemocnění při ozáření 1 Sv je 5%. Lze radiační riziko pro ozáření 5,5 mSv vypočítat pomocí trojčlenky s přímou úměrností nebo pro takto malé dávky přímá úměrnost neplatí?
Dále bych Vás poprosila o radu, kde mohu najít data k rizikům mortality z profesního ozáření typu: "X případů mortality z důvodu profesního nádorového onemocnění mezi 10 000 zaměstnanců za rok".
Děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

Jednoduchá odpověď na váš dotaz - ano, trojčlenkou lze pro jakoukoliv dávku spočítat příslušné riziko, ALE je velmi důležité jak tento výpočet bude interpretován a pro jaký účel bude použit.

Pro účely radiační ochrany se opravdu používá tzv. lineární bezprahový model a koeficient rizika, který uvádíte. Tento model předpokládá, že jakákoliv dávka může způsobit zvýšenou pravděpodobnost vzniku zhoubných nádorů a tato pravděpodobnost je přímo úměrná obdržené dávce. Model je používán k vysvětlení stochastických účinků záření, je založen na epidemiologických studiích, ve kterých ale nebyli lidé tak nízkým dávkám vystaveni. Jedná se tedy o extrapolaci směrem k nízkým dávkám. Zatím nebylo nijak prokázáno, zda v oblasti nízkých dávek tento model odpovídá realitě - lze si představit i jiné modely, nicméně v oblasti nízkých dávek je ono zvýšení pravděpodobnosti tak malé, že ho nelze rozeznat od běžných fluktuací nádorů v populaci.
Tento lineární a bezprahový model byl vytvořen právě a jen pro účely regulace, pro účely radiační ochrany, je předběžně opatrný a pravděpodobně v oblasti nízkých dávek do určité míry konzervativní, lze předpokládat, že před nežádoucími účinky záření chrání více, a to je akceptovatelné.

Model nelze rozhodně používat pro odhady počtu úmrtí lidí v ozářené populaci - zejména v případech kdy je ozářeno velké množství osob velmi malými dávkami.

Problémem zhoubných nádorů způsobených ionizujícím zářením je, že je nelze klinicky odlišit od spontánního výskytu nádorů v populaci. Projevy a průběh onemocnění jsou stejné bez ohledu na to, jak nádor vznikl. I kdyby takové riziko v oblasti takto nízkých dávek existovalo, což v tuto chvíli bohužel nebylo prokázáno ani vyvráceno, bylo by od spontánního výskytu rakoviny v populaci, které se pohybuje kolem 25 %, neodlišitelné.

K vašemu druhému dotazu - opět jednoduchá odpověď - taková data snadno nalézt nelze, pouze lze použít specifický koeficient rizika pro pracovníky, jako je uveden v ICRP 103 - tedy 4,1 . 10-2 . Sv-1
Z výše uvedených důvodů nelze u pracovníků se zdroji záření uvést normovaný počet případů úmrtí z důvodu jejich profesního ozáření. Byly a jsou prováděny studie, které jsou ovšem velmi diskutabilní a jejich výsledky nebyly odbornou komunitou bez výhrad přijaty. U jedné studie bylo např. zjištěno zvýšení výskytu případů leukémií, nicméně posléze se ukázalo, že do celkové expozice těchto pracovníků nebyly zahrnuty dávky např. z lékařského ozáření, kterému mohli být vystaveni. Proto je velmi obtížné takové výsledky použít a interpretovat. Jedinou cestu k rozlišení, který nádor byl způsoben zářením nebo jiným rizikovým faktorem, je nalezení specifických tzv. biomarkerů, které by jednoznačně konkrétní nádor přiřadili k ionizujícímu záření. Tento výzkum probíhá již dlouho, ale zatím žádný takový průkazný marker nalezen nebyl, a je otázkou zda vůbec nalezen bude.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)