Konference

Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.

Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.

Vkládání reakce k vybranému záznamu

Přehrát kód
 

Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.

Re: Otázky k dávkám ionizujícího záření 14.02.2018 17:15:24
Dobrý den, z výše uvedených příspěvků jsem pochopila (snad správně), že davky ozareni z přírodních i umělých zdroju se scitaji. Když tedy v jednom clanku uvádíte, že do 0,1 Gy nedochází u plodu v těhotenství k vývojovým vadám, znamená to, že když jsme dle webu průměrně vystavení 3 mSv zareni ročne (souctove z přírodního i umělého záření) tak plodu nehrozí žádné deterministicke účinky ozáření? S tím souvisí i další dotaz, jestli se to vystavení plodu ozářením do 0,1 Sv týká ozáření jeho samotného, tj. Ct či Rtg pánve, bricha, nebo obecně celého těla těhotných? Zároveň by mne zajímalo, výše jsem se dočetla, že se jednotlivé dávky ozareni neakumuluji. Chápu to správně, že se neakumuluji napr. dávky z ozáření plic radonem s dávkami ozáření zubů
při rtg vyšetření? tj. Že se vzajemne nesčítají
dávky, kterým byly vystaveny jednotlivé organy? Nebo se neakumuluji jednotlivé dávky v průběhu času (to bych pak nechápala podstatu stochastických účinků). V článku týkajícím se účinků jsem zároveň našla informací, že 5,5 lidí ze 100 by mělo dostat rakovinu při vystavení ozáření ve výši 1 Sv. Čistě teoreticky, znamená to tedy, že podle údajů z článku by 5,5 osob ze 100 dostalo rakovinu plic při prumerne expozici ozařování z radonu za 500 let (když beru v potaz, že průměrně je v ČR člověk vystaven ozáření z radonu ve výši 2mSv) a v případě děti by to bylo přibližně 15? Další dotaz se týká vystavení záření v těhotenství. Jakym dávkám ozáření by musela být žena (nebo pouze plod?) v těhotenství vystavena, aby to mohlo zapříčinit vznik zhoubného nádoru v dětském nebo dospělém věku potomka? Muselo by se jednat o jednorázovou akci nebo i o součet vícero ozáření? Existuje nějaká dávka záření, v důsledku které by došlo k poškození i pohlavní buňky ještě před jejím oplodnenim, v důsledku kterého by pak dany potomek dostal rakovinu? Posledni dotaz se týká radonu - může se jeho záření dostat mimo plíce a poškodit vyvíjející se plod nebo ozařuje pouze ty plíce? Předem moc děkuji za vyčerpávající odpovědi.
(Vložil(a): Anonym)
Dobrý den,

kritickou dávkou pro vznik deterministických účinků zárodku resp. plodu je 100 mSv, bez ohledu na to o jaký typ ozáření se jednalo.
Jedná se o ekvivalentní dávku v děloze matky. Účinek stochastický - vznik zhoubného nádoru v dětském věku potomka není dán žádnou prahovou dávkou. Radon je plyn, který je vdechován a ozařuje plicní sklípky, nedostává se mimo plíce.
Ostatní Vaše dotazy a vysvětlení z jiných odpovědí z Konference SÚJB jsou vytržené z kontextu a nelze na ně odpovědět.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)