Konference

Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.

Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.

Vkládání reakce k vybranému záznamu

Přehrát kód
 

Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.

Etalon ionizujícího záření 14.04.2016 20:45:01
Dobrý den, jaké nebezpečí by hrozilo lidem, kdy /čistě hypoteticky/ došlo k havárii, při které by došlo k porušení pláště etalonu i stěn bunkru, ve kterém je etalon uložen.

Děkuji za odpověď
(Vložil(a): Mgr. Jiří Kamený)
Dobrý den,

Bohužel nedovedu zodpovědět Váš dotaz - není mi jasné, co přesně myslíte termínem "etalon" a za zvláštní považuji i uváděnou havárii etalonu.
V oblasti ionizujícího záření je etalon chápán jako referenční vzorek se známou aktivitou či dávkovým příkonem. Ty jsou například používány jako kalibrační zářiče pro ověřování funkčnosti měřičů dávkového příkonu. Takovýto etalon je malý zapouzdřený zdroj (uzavřený radionuklidový zářič) s poměrně nízkou aktivitou v řádu stovek kilobequerelů (tj. 100 kBq). U těsného zdroje (vzhledem k uvedeným aktivitám) prakticky žádné zdravotní riziko nehrozí (Pozn.: etalon o aktivitě 100 kBq bude ve vzdálenosti jednoho metru vykazovat dávkový příkon méně než 0,01 microSv/h. Pro srovnání, průměrný dávkový příkon z přírodního pozadí v ČR se pohybuje v rozmezí 0,1 - 0,3 microSv/h. Příkon etalonu je tedy zhruba 10x nižší, než přírodní radiace). Problém by mohl nastat pouze v případě, kdyby došlo k porušení těsnosti etalonu a následnému pozření či vdechnutí uvolněného radionuklidu (pro uvedený případ se používá radioizotop cesia 137). Ten se zabuduje do lidského organismu a dlouhodobě zvyšuje radiační zátěž (navíc Cs-137 má poměrně dlouhý poločas rozpadu 30 let).
Zkuste svůj dotaz upřesnit ? rádi vám na něj odpovíme.

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)