Konference

Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.

Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.

Vkládání reakce k vybranému záznamu

Přehrát kód
 

Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.

Výbuch vodíku v reaktoru 17.08.2014 18:16:01
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se může v přehřátém jaderném reaktoru (BWR) vyvíjet vodík a zároveň i hromadit, aniž by ihned explodoval (ve Fukushimě se vyvíjel, odpouštěli ho a pak explodoval až v hale nad reaktorem). Vodík má samozápalnou teplotu cca 580°C, pokud se vodní pára setká s přehřátými pruty jaderného paliva alespoň na teplotu 800°C, pak se začne touto reakcí vodní páry a kovem Zirkoniem palivových prutů tvořit vodík. Jak je možné, že nedojte při této teplotě ihned k jeho zapálení? Je snad prostor aktivní zóny vyplněn nějakým inertním plynem a tedy k zapálení vodíku nemůže dojít, neb se tento nemá s čím sloučit? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem. JH
(Vložil(a): Jaroslav Hrouda)
Dobrý den, jak správně píšete, vodík vzniká reakcí zirkonia (součást pokrytí palivových proutků) s vodou/vodní párou, za vzniku oxidu zirkonia a vodíku. K výrazné oxidaci zirkonia dochází při vysoké teplotě (od 1000°C) a vzhledem k tomu, že se jedná o silně exotermickou reakci, dochází oxidací k nárůstu teploty pokrytí a masivní produkci vodíku. Vodík se pak z nádoby reaktoru/primárního okruhu může dostat do dalších částí elektrárny buď necelistvostmi v primárním okruhu (v případě LOCA havárií) nebo následkem procedur prováděných v rámci zvládání havárie. Různé formy hoření vodíku závisí na několika faktorech, jako je koncentrace vodíku, kyslíku, inertizujícícho plynu (např. dusík, vodní pára), teplotě a tlaku. Vzhledem k inertnímu prostředí v nádobě reaktoru (velké množství páry) nedojde k nastavení podmínek pro explozi vodíku. Kontejnmenty typu Mark I a Mark II varných reaktorů řeší riziko exploze vodíku v kontejnmentu jeho inertizací dusíkem. Pokud se ovšem vodík dostane mimo inertizované prostředí, například do budovy obklopující kontejnment, může dojít k jeho explozi.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)