Konference
Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.
Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.
gama záření 07.01.2015 13:18:14
Dobrý den
Po shlédnutí dokumentů o jaderných haváriích mne velmi zajímají vlastnosti záření gama, tedy toho nejnebezpečnějšího. Prosil bych nějakého experta či odborníka aby mi jako laikovi vysvětlil co konkrétně je ono záření, jaké má vlastnosti (opravdu jsem nenašel podrobný popis na internetu) a chování v prostředí, proč některými látkami prostupuje a jinými ne, proč je tak zhoubné na lidský organismus ve vysokých dávkách (co přesně se děje na buněčné, molekulární a atomární úrovni) a jaké vlastnosti má železo (ocel) po ozáření a proč - konkrétně pokud je kovový výrobek v zóně ozáření, proč je pak sám radioaktivní, a zda se tento efekt může změnit po roztavení tohoto kovu (šrotu strojů po likvidaci havárie) A v neposlední řadě jestli lze využít vlastnosti gama záření podobně jako ve fotovoltaice záření sluneční.
Krom tohoto dotazu bych chtěl říct že ačkoli se tvrdí že jaderná energie je bezpečná pokud se dodržují základní bezpečnostní kritéria, zaráží mne fakt že většina jaderných elektráren byla postavena dřív než jsem se narodil, a po celou dobu jsou v provozu přičemž nejsou rekonstruovány. Tímto narážím na to že beton stárne a nemáme záruky že v té době byl opravdu kvalitní stejně jako ocel použitá při výstavbě nehledě na opotřebitelné díly v přímém styku s médiem jež pracuje v jádru reaktoru.
A další fakt který mne zaráží je ten, že ani po tolika letech, co byl objeven způsob výroby elektrické energie se nezměnil způsob, nebo-li proces výroby a to je pára a turbína. Jen jsme změnili zdroj tepla místo uhlí na uran. S tím souvisí dotaz ohledně jiného využití gama záření, jaksi přímo..
Velmi děkuji za odpovědi, mile rád budu diskutovat a rozšiřovat své otázky :)
Jan Kovář
(Vložil(a): )
Objem informací, který požadujete v naší odpovědi, přesahuje rámec kompetence SÚJB jako státního dozoru nad využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Doporučujeme proto ke studiu například následující literaturu SÚJB: Principy a praxe radiační ochrany
J. Sabol : Příručka dozimetrie a ochrany před zářením, ČVUT, r. 1996
J. Švec: Radioaktivita a ionizující záření, Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, r. 2005
Majer V. a kol.: Základy jaderné chemie, 1981
Knihu ?Principy a praxe radiační ochrany?, můžete získat na adrese kanceláře Úřadu (Ing. K. Klouda, Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha). V žádosti o její zakoupení uveďte i Vaše identifikační údaje (IČO nebo datum narození, jméno, adresu). Na jejich základě Vám bude vystavena faktura na 640,- Kč a po jejím uhrazení si bude možné knihu vyzvednout na výše uvedené adrese v Praze.
Vaše konstatování, že jaderné elektrárny nejsou rekonstruovány není správné. Během celého životního cyklu jaderné elektrárny je projekt modernizován, jsou prováděny revize a kontroly zařízení, výměny komponent i celých systémů. Provozovatel elektrárny má o jejím stavu dobrý přehled, díky periodickým zkouškám a kontrolám stavu zařízení o stavu jednotlivých konstrukcí, systémů a komponent. Tyto zkoušky, kterými se zjišťuje stav zařízení (parametry/opotřebení/životnost) jsou předepsány, realizovány a vyhodnocovány. Inspektoři SÚJB věnují těmto činnostem zvýšenou pozornost.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
Po shlédnutí dokumentů o jaderných haváriích mne velmi zajímají vlastnosti záření gama, tedy toho nejnebezpečnějšího. Prosil bych nějakého experta či odborníka aby mi jako laikovi vysvětlil co konkrétně je ono záření, jaké má vlastnosti (opravdu jsem nenašel podrobný popis na internetu) a chování v prostředí, proč některými látkami prostupuje a jinými ne, proč je tak zhoubné na lidský organismus ve vysokých dávkách (co přesně se děje na buněčné, molekulární a atomární úrovni) a jaké vlastnosti má železo (ocel) po ozáření a proč - konkrétně pokud je kovový výrobek v zóně ozáření, proč je pak sám radioaktivní, a zda se tento efekt může změnit po roztavení tohoto kovu (šrotu strojů po likvidaci havárie) A v neposlední řadě jestli lze využít vlastnosti gama záření podobně jako ve fotovoltaice záření sluneční.
Krom tohoto dotazu bych chtěl říct že ačkoli se tvrdí že jaderná energie je bezpečná pokud se dodržují základní bezpečnostní kritéria, zaráží mne fakt že většina jaderných elektráren byla postavena dřív než jsem se narodil, a po celou dobu jsou v provozu přičemž nejsou rekonstruovány. Tímto narážím na to že beton stárne a nemáme záruky že v té době byl opravdu kvalitní stejně jako ocel použitá při výstavbě nehledě na opotřebitelné díly v přímém styku s médiem jež pracuje v jádru reaktoru.
A další fakt který mne zaráží je ten, že ani po tolika letech, co byl objeven způsob výroby elektrické energie se nezměnil způsob, nebo-li proces výroby a to je pára a turbína. Jen jsme změnili zdroj tepla místo uhlí na uran. S tím souvisí dotaz ohledně jiného využití gama záření, jaksi přímo..
Velmi děkuji za odpovědi, mile rád budu diskutovat a rozšiřovat své otázky :)
Jan Kovář
(Vložil(a): )
Objem informací, který požadujete v naší odpovědi, přesahuje rámec kompetence SÚJB jako státního dozoru nad využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Doporučujeme proto ke studiu například následující literaturu SÚJB: Principy a praxe radiační ochrany
J. Sabol : Příručka dozimetrie a ochrany před zářením, ČVUT, r. 1996
J. Švec: Radioaktivita a ionizující záření, Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, r. 2005
Majer V. a kol.: Základy jaderné chemie, 1981
Knihu ?Principy a praxe radiační ochrany?, můžete získat na adrese kanceláře Úřadu (Ing. K. Klouda, Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha). V žádosti o její zakoupení uveďte i Vaše identifikační údaje (IČO nebo datum narození, jméno, adresu). Na jejich základě Vám bude vystavena faktura na 640,- Kč a po jejím uhrazení si bude možné knihu vyzvednout na výše uvedené adrese v Praze.
Vaše konstatování, že jaderné elektrárny nejsou rekonstruovány není správné. Během celého životního cyklu jaderné elektrárny je projekt modernizován, jsou prováděny revize a kontroly zařízení, výměny komponent i celých systémů. Provozovatel elektrárny má o jejím stavu dobrý přehled, díky periodickým zkouškám a kontrolám stavu zařízení o stavu jednotlivých konstrukcí, systémů a komponent. Tyto zkoušky, kterými se zjišťuje stav zařízení (parametry/opotřebení/životnost) jsou předepsány, realizovány a vyhodnocovány. Inspektoři SÚJB věnují těmto činnostem zvýšenou pozornost.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
odstavení reaktoru a jeho dochlazení 07.01.2015 14:06:08
[Reagovat]
A ještě jeden dotaz...
Pročítám si zde dotazy a odpovědi, a také z dokumentu o jaderné havárii ve Fukušimě je zřejmé že při vámi popsaném postupu odstavení reaktoru se zastaví štěpná reakce prakticky okamžitě, ale dále je nutné reaktor či vyhořelé palivo dochlazovat neboť generuje teplo. A já se ptám proč nelze tohoto efektu využít při samotné výrobě páry jako pohonu turbíny - laicky tedy nechat dál "vařit" odstavený reaktor a využít jeho zbytkové teplo k další výrobě energie, když byl nárůst tlaku takový že voda vyvřela do takové míry že se palivo roztavilo a stoupl tlak při současném vyvíjení vodíku až do té míry že došlo k výbuchu proč jednoduše nejde tento tlak využít v systému? jinými slovy proč laicky řečeno nepustili okruh do turbíny a nevyráběli proud? případně proč není takto řešeno nouzové snížení tlaku při kterém by došlo k vyřazení výměníku a k přímému propojení primáního a sekundárního okruhu?
Snad je můj dotaz srozumitelný
JK
(Vložil(a): Jan Kovář)
Vámi navrhované řešení je technicky nerealizovatelné. Pokud bychom měli stav tzv. "station blackoutu" (tedy elektrárna bez jakéhokoli zdroje elektřiny), zbytkové teplo generované v reaktoru po odstavení je natolik malé, že nemůže být využito turbogenerátorem. Uvědomte si, že turbosoustrojí s generátorem pro svůj chod potřebuje činnost celé řady pomocných systémů. Tyto pomocné systémy mají podstatně větší spotřebu elektrické energie, než jakou byste mohl hypoteticky ze zbytkového tepla vyrobit.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
Pročítám si zde dotazy a odpovědi, a také z dokumentu o jaderné havárii ve Fukušimě je zřejmé že při vámi popsaném postupu odstavení reaktoru se zastaví štěpná reakce prakticky okamžitě, ale dále je nutné reaktor či vyhořelé palivo dochlazovat neboť generuje teplo. A já se ptám proč nelze tohoto efektu využít při samotné výrobě páry jako pohonu turbíny - laicky tedy nechat dál "vařit" odstavený reaktor a využít jeho zbytkové teplo k další výrobě energie, když byl nárůst tlaku takový že voda vyvřela do takové míry že se palivo roztavilo a stoupl tlak při současném vyvíjení vodíku až do té míry že došlo k výbuchu proč jednoduše nejde tento tlak využít v systému? jinými slovy proč laicky řečeno nepustili okruh do turbíny a nevyráběli proud? případně proč není takto řešeno nouzové snížení tlaku při kterém by došlo k vyřazení výměníku a k přímému propojení primáního a sekundárního okruhu?
Snad je můj dotaz srozumitelný
JK
(Vložil(a): Jan Kovář)
Vámi navrhované řešení je technicky nerealizovatelné. Pokud bychom měli stav tzv. "station blackoutu" (tedy elektrárna bez jakéhokoli zdroje elektřiny), zbytkové teplo generované v reaktoru po odstavení je natolik malé, že nemůže být využito turbogenerátorem. Uvědomte si, že turbosoustrojí s generátorem pro svůj chod potřebuje činnost celé řady pomocných systémů. Tyto pomocné systémy mají podstatně větší spotřebu elektrické energie, než jakou byste mohl hypoteticky ze zbytkového tepla vyrobit.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.
Menu
- Aktuálně
- Elektronická úřední deska
- O SÚJB
- Legislativa
- Dokumenty a publikace
- Jaderná bezpečnost
- Radiační ochrana
- Monitorování radiační situace
- Stress testy jaderných elektráren
- Krizové řízení
- Mezinárodní spolupráce
- Evropská unie
- WENRA
- Nešíření jaderných zbraní
- Zákaz chemických zbraní
- Zákaz biologických zbraní
- Plány kontrolní činnosti
- Odkazy
- Pro média
- Protikorupční opatření
- Zpracování osobních údajů
- Styk s veřejností
- Kontakt