Konference

Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.

Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.

Konstrukce bezpečnostních tyčí v jaderných reaktorech v ČR. 15.03.2011 11:02:59
Dobrý den,

Dnes, 15.2.2011 došlo na japonské elektrárně Fukušima k požáru skladu vyhořelého paliva u reaktru č.4, k výbuchu vodíku u reaktoru č.2. a zřejmě i k výbuchu vodíku na reaktoru č.4.
V souvislosti s těmito událostmi bych se rád zeptal na několik otázek:

1. Jak je možné, že ani 5 dnů po zemětřesení není možné uvést reaktor č.2 do podkritického stavu a uhasit jadernou reakci.

2. Jak je možné, že se jaderná reakce rozběhla na reaktoru č.4, ten byl přece odstaven už před zemětřesením z důvodu údržby. Tak jak je možné, že se i v něm zvýšila teplota?

3. Tyto reaktory nemají bezpečnostní tyče, které by pohlcovaly neutrony?

4. Voda slouží jako moderátor a neutrony zpomaluje, pokud se článek obnaží, tak jaderná reakce se zpomalí v důsledku poklesu účinného průřezu rychlých neutronů. Proč to zde nefunguje a jaderná reakce pokračuje?

5. Reaktory se chladí mořskou vodou, znamená to, že se použitá voda vypouští zpět do moře?

6. Jak dlouho trvá havarijní odstavení Temelínských reaktorů?

7. Také by došlo k přehřívání v odstaveném stavu, kdyby se nechladily, čili kdyby např. došlo k výpadku proudu a dieselových generátorů?

8. Použité chladicí médium primárního okruhu je sodík, alespoň pokud mé znalosti sahají. Takže výbuch vodíku by neměl hrozit, nicméně určitě je riziko přehrátí reaktoru, jeho prasknutí a únik horkého sodíku, který po smíchání s vodou vodík vytvoří. Můžete uvést bezpečnostní opatření proti tomuto scénáři.

Děkuji předem za odpovědi a Zdraví

Pavel Pešek
(Vložil(a): Pavel Pesek)
V první řadě je důležité znát typ a princip fungování reaktorů používaných v JE Fukushima. Jedná se o tzv. jednookruhové lehkovodní varné reaktory, moderované i chlazené obyčejnou vodou (BWR), ve kterých je pára potřebná pro pohon turbiny vyráběna přímo v aktivní zóně. Nicméně stručně lze odpovědět následující:

1. Reaktor č. 2 byl odstaven automaticky ihned po začátku zemětřesení, stejně jako pracující blok č. 1 a č. 3. To znamená, že štěpná řetězová reakce byla ihned zastavena a reaktory uvedeny do podkritického stavu.

2. Reaktor 4. bloku je stále podkritický, problémy nastaly v prostoru skladu vyhořelého jaderného paliva.

3. Tyto reaktory mají regulační tyče, byly zasunuty do aktivní zóny při odstavování reaktoru bezprostředně po zemětřesení.

4. Jaderná reakce nepokračuje.

5. Podle popisu zásahů lze dovodit, že mořská voda se pouze čerpá do reaktoru, zde se v procesu chlazení odpařuje a vzniklá pára se odpouští. Zatím nejsou indikace, že by byly zprovozněny systémy filtrace a nepřímého chlazení přes výměníky.

6. Havarijní odstavení Temelínských reaktorů trvá do 3,5 sekundy. Reálný čas se pohybuje kolem 2,8 sekundy.

7. Ano k přehřívání v odstaveném stavu by došlo, nicméně Temelín má poměrně důmyslně řešen případ výpadku napájení. Jednak může vyrábět elektřinu sám pro sebe, pro případ, kdy je odstaven, má pracovní napájení z vedení 400 kV, dále má rezervu ? vedení 110 kV. Oba Temelínské bloky mají celkově 8 dieselgenerátorových stanic, přičemž stačí v zásadě 1 na každý blok, aby zajistil energii pro chlazení. Další možností je napojení na vodní elektrárny MVE Hněvkovice (přímá linka) či VE Lipno (přímá linka přes rozvodnu Dasný)
8. Chladicím médiem je voda.
(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
Výbuch vodíku v reaktoru 17.08.2014 18:16:01
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se může v přehřátém jaderném reaktoru (BWR) vyvíjet vodík a zároveň i hromadit, aniž by ihned explodoval (ve Fukushimě se vyvíjel, odpouštěli ho a pak explodoval až v hale nad reaktorem). Vodík má samozápalnou teplotu cca 580°C, pokud se vodní pára setká s přehřátými pruty jaderného paliva alespoň na teplotu 800°C, pak se začne touto reakcí vodní páry a kovem Zirkoniem palivových prutů tvořit vodík. Jak je možné, že nedojte při této teplotě ihned k jeho zapálení? Je snad prostor aktivní zóny vyplněn nějakým inertním plynem a tedy k zapálení vodíku nemůže dojít, neb se tento nemá s čím sloučit? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem. JH
(Vložil(a): Jaroslav Hrouda)
Dobrý den, jak správně píšete, vodík vzniká reakcí zirkonia (součást pokrytí palivových proutků) s vodou/vodní párou, za vzniku oxidu zirkonia a vodíku. K výrazné oxidaci zirkonia dochází při vysoké teplotě (od 1000°C) a vzhledem k tomu, že se jedná o silně exotermickou reakci, dochází oxidací k nárůstu teploty pokrytí a masivní produkci vodíku. Vodík se pak z nádoby reaktoru/primárního okruhu může dostat do dalších částí elektrárny buď necelistvostmi v primárním okruhu (v případě LOCA havárií) nebo následkem procedur prováděných v rámci zvládání havárie.
Různé formy hoření vodíku závisí na několika faktorech, jako je koncentrace vodíku, kyslíku, inertizujícícho plynu (např. dusík, vodní pára), teplotě a tlaku. Vzhledem k inertnímu prostředí v nádobě reaktoru (velké množství páry) nedojde k nastavení podmínek pro explozi vodíku.
Kontejnmenty typu Mark I a Mark II varných reaktorů řeší riziko exploze vodíku v kontejnmentu jeho inertizací dusíkem. Pokud se ovšem vodík dostane mimo inertizované prostředí, například do budovy obklopující kontejnment, může dojít k jeho explozi.

(Za SÚJB: úsek jaderné bezpečnosti)
Vkládání záznamu do vybraného vlákna konference

Přehrát kód
 

Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.