Konference

Monitorování radiační situace 06.08.2011 18:18:26

Dobrý den,
mám dotaz týkající se radiometrů-dozimetrů s GM trubicemi pro civilní použití, které jsou dnes k dostání při nákupu přes internet, zejména v zahraničí. Pozoruji, že mnohé přístroje neobsahují kompensační clony a počty impulsů z GM trubic jsou přímo převáděny na dosimetrické veličiny, zejména ekvivalentní příkon v μSv/h. Domnívám se, že jde o nesprávný postup, neboť se detekuje více druhů záření najednou, měřič "nepozná", o jaký druh záření se jedná, jaká je jeho energie a tudíž výsledek bude silně závislý na druhu zářiče a může být nesmyslný.
Naproti tomu vím o přístrojích, které využívají clon pro odstínění určitých druhů záření (aby se nedetekovalo více druhů najednou) a vyrovnání citlivosti GM trubice k záření gama, přičemž udávají exposiční nebo ekvivalentní příkon pro záření gama, intensitu záření alfa a beta pak vyjadřují plošnou hustotou toku částic, např. v 1/min.cm2. Usuzuji tedy, že měřit s jednou a tou samou GM trubicí, bez kompensace, více druhů záření najednou, o neznámých energiích a podílech zastoupení, je nesprávné a může poskytovat nesmyslné výsledky.
Chtěl bych Vás požádat o zhodnocení, zda je má úvaha správná.
Dále bych se chtěl zeptat, jak a za jakou cenu je možné provést kalibraci nebo alespoň kontrolu údaje podomácku zhotoveného radiometru a zda jsou k disposici zářiče s definovanou aktivitou a plošné standardy, které by k tomuto účelu bylo možné využít, ale které by zároveň nepodléhaly omezením v důsledku nepřekročení zprošťovacích úrovní aktivit.
Děkuji předem za Vaši odpověď a věřím, že získaná informace bude k užitku i dalším zájemcům o dosimetrii.
S pozdravem
Aleš H.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

s dotazem se Vás dovolíme odkázat na Český metrologický institut (kontakt nalezente na webu www.cmi.cz), který problematiku měřidel řeší. Odpovědi na dotazy k typovému schválení měřidel (a možnostem jejich ověřitelnosti), certifikovaným referenčním materiálům, popřípadě nutné metrologické služby naleznete z části na uvedeném webu.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Je známý důvod zvýšení koncentrace I 131 v ovzduší z počátku tohoto roku? Viz: https://www.suro.cz/cz/rms/ovzdusi/obr-jod
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

Konkrétní zdroj I-131 nelze v podstatě identifikovat, je jím pravděpodobně celosvětově rozšířené využívání I-131 v medicíně.

Velmi nízké koncentrace I-131 v ovzduší jsou občas zachyceny v období inverzní meteorologické situace, kdy rozptyl škodlivých látek v atmosféře je významně omezen na přízemní (inverzní) vrstvu vzduchu. Měřené hodnoty se pohybují na hranici detekční meze a bývají na úrovni desetin až jednotek mikroBq/m3. Zjistitelné jsou jen díky vysoké citlivosti měřící metody (kombinace velkoobjemového odběrového zařízení aerosolů, detektorů s vysokou účinností a dlouhých časů měření).

Je třeba zdůraznit, že takové koncentrace I-131 jsou z hlediska zdravotních rizik zcela zanedbatelné a nemají žádnou souvislost s eventuální mimořádnou událostí na jaderném zřízení. Kdyby totiž k něčemu takovému došlo, nevyhnutelně by se v odebraných vzorcích ovzduší měřitelně vyskytovaly i další štěpné produkty. Zdrojem I-131 v ovzduší tedy nepochybně není nehoda na nějakém jaderném reaktoru.



(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den.
Měl bych dotaz, zda při jaderné zkoušce KLDR 9.9.2016 nebyl naměřen únik radiace do okolí a zda by se radiace nemohla s nedávnými dešti přenést na našem území.
Jsem s pozdravem a děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Roman Zahrádka)

---

Dobrý den,

I přes vysokou citlivost měřicích zařízení sledujících radiační situaci v ČR není možné v takovéto vzdálenosti od epicentra výbuchu zaznamenat zvýšené hodnoty koncentrace radioaktivních látek v ovzduší.
Pro Vaší informaci, radiační situace je na našem území kontinuálně sledována Radiační monitorovací sítí ČR a výsledky jsou uveřejňovány na našich webových stránkách ? sekce "Monitorování radiační situace".

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, dnes jsem četl o kontaminaci cesiem u divokých prasat na Šumavě. Jedná se hlavně o oblast Prášil. Protože je to moje nejoblíbenější část Šumavy tak se ptám jestli je tato část nebezpečná i pro pohyb lidí. Děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Josef Beran)

---

Ze samotného pohybu nebo pobytu na Šumavě žádné nebezpečí nehrozí. Regulaci vyžaduje pouze konzumace masa ulovených divočáků, a to kontrolou obsahu cesia v mase.
(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Prosím o zaslání údajů o kontaminaci půdy v ČR cesiem-137 v jednotkách měrné aktivity (stačí odkaz na článek v odborné literatuře). Ve všech článcích, které se mi podařilo najít, je kontaminace půdy Cs-137 vyjádřena jen v plošné aktivitě.
Děkuji.
(Vložil(a): Ing. Jan Binka)

---

Kontaminace půdy Cs-137 v ČR pochází jednak ze zkoušek zbraní prováděných v minulosti v atmosféře, jednak - a to převážně - ze spadu po černobylské havárii. Bezprostředně po černobylském spadu v r. 1986 byla zjištěna značně nehomogenní kontaminace v rozsahu desetin až desítek kBq/m2.
Průnik aktivity do půdního profilu a tudíž i hmotnostní aktivita půdy závisí především na propustnosti (druhu) půdy. V současné době lze z řady měření odvodit, že na dobře propustných půdách lze nalézt počernobylské Cs-137 do hloubky cca 20 cm, do této hloubky je hmotnostní aktivita přibližně stejná a samozřejmě závisí na výchozí kontaminaci. Rozsah hmotnostní aktivity Cs-137 v půdě se pohybuje od jednotek až po stovky Bq/kg.

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Nad Evropou koluje sopečný prach. Zajímalo by mě jestli se i např. v takovém spoečném prachu, který je právě nad Evropou mohou vyskytnout radioaktivní látky nebo částice a zda-li mohou být nebezpečné?

Děkuji
(Vložil(a): Anonym)

---

Na základě předběžných výsledků měření prováděných islandskými experty bylo zjištěno, že sopečný prach ze sopky Eyjafjallajökull neobsahuje větší množství radionuklidů než je průměrná hodnota vyskytující se běžně v horninách a nevedl ke zvýšení radioaktivity v oblastech, kam případně dopadl. Podrobné výsledky a jejich analýza budou v nejbližší době oficiálně zveřejněny a budou také k dispozici na stránkách SÚJB.


(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Dobrý den, zajímalo by mě, zda data prezentovaná na stránce s mapkou sítě včasného zjištění (http://www.suro.cz/cz/rms/rms/svz) jsou zobrazována "online", tedy zda je výsledek měření ihned prezentován na stránce, nebo zda zde probíhá nějaké další zpracování a jaké je případné zpoždění mezi změřením a zobrazením.
(Vložil(a): Petr Svehla)

---

Data z měřicích míst se předávají na centrální pracoviště RMS z měřicích míst umístěných na pracovištích Regionálních center SÚJB a v SÚRO a na pracovištích Hasičského záchranného sboru se data předávají přímo na obě CP po skončení každého měření, tzn. každých 10 minut, z měřicích míst umístěných na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se data předávají 1x za hodinu. Data jsou zpracována, uložena do centrální databáze Informačního systému (IS) RMS a vyhodnocena z hlediska výskytu hodnot převyšujících nastavené úrovně.
Po proběhnutí výše uvedených kroků jsou data zveřejněna na webových stránkách, tzn. data z předcházející hodiny jsou vystavena zhruba v polovině následující hodiny.

(Za SÚJB: sujb)