Nejčastější dotazy k nové atomové legislativě v oblasti radiační ochrany

Dotaz:

V souvislosti s ustanoveními NOVRO prosíme o výklad ustanovení týkajících se druhých dozimetrů pod zástěrou a dozimetrů pro oční čočku.

1) Tak, jak je uvedeno ve vyhlášce, vzniká dojem, že všichni radiační pracovníci kategorie A, kteří během pracovních činností nosí ochrannou zástěru musí být vybaveni druhým dozimetrem pod zástěrou. Je tomu skutečně tak? Neexistuje např. určitá výše roční radiační zátěže měřené pomocí dozimetru umístěného na zástěře, jejíž rutinní překračování by zdůvodňovalo použití druhého dozimetru?

2) Jak si vykládat situaci týkající se dozimetrie oční čočky? Neexistuje opět nějaká úroveň ozáření, od které je nutné používat dozimetr oční čočky, protože již dozimetr na zástěře a odhad z něj svojí přesností nepostačuje? Stejně tak, neexistuje určitá úroveň ročního ozáření, od kterého by bylo již nutné nosit ochranné brýle a zároveň nebylo nutné nosit dozimetr oční čočky (případně v extrémním případě nosit jak brýle tak dozimetr)?

Odpověď v souboru .DOCX (24,9 kB)

 

Dotaz:

Došlo v novém atomovém zákoně ke změně týkající se nároku na dodatkovou dovolenou a rizikový příplatek?

Odpověď:

Tato „bonifikace“ vyplývá ze zákoníku práce, nikoliv AZ. Dle nového AZ však platí, že v kontrolovaném pásmu může vykonávat práce jen radiační pracovník kategorie A.

 

Dotaz k § 9 odst. 6 zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů: k odborné přípravě vybraných pracovníků:

Jsme držitelé povolení pro vybrané pracovníky (§9, odst (1), písm. n) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), máme zpracované a schválené licenční dokumenty pro tuto činnost.

Dotaz se týká procesu žádosti o udělení OPRÁVNĚNÍ osobám se ZOZ (současně vyhláška 146/97 Sb.), respektive do kdy musíme mít zpracované a schválené dokumenty pro přípravu vybraných pracovníků z hlediska RO.

Pokud budeme žádat o udělení oprávnění pro osoby se ZOZ z hlediska RO začátkem příštího roku (např. v lednu 2017), můžeme o toto udělení oprávnění požádat na základě stávající platné schválené dokumentace, nebo musíme mít již přepracovanou a schválenou novou dokumentaci?

Do kdy musíme licenční dokumentaci přepracovat? Mohu se odkázat, že pro nás platí přechodné ustanovení §229?

Dokumentace pro povolovanou činnost podle věty prvé a další povolovanou činnost držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo držitele povolení k provozu pracoviště IV. kategorie musí být uvedena do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Odpověď:

Platí přechodná ustanovení § 229 zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů:  Držitel povolení (dále jen DP) dle §9/1/n) zákona č. 18/1997 sb., ve znění pozdějších předpisů se považuje za DP dle zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů a je povinen  přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu  do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (§ 229 odst. 1).

Pro vás je ale důležitý odst. 3 tohoto § 229, cituji: „byla-li povolení vydána na dobu určitou, platí na dobu, po kterou byla vydána“.

 

Dotaz k pořádání odborné přípravy vybraných pracovníků:

Jsem zubař a prosím informaci, kdy nejdříve a v Praze mohu absolvovat kurz radiační ochrany, když chci mít radiační ochranu v pořádku?

Odpověď:

SÚJB dosud vydal povolení  firmě HDT, s.r.o, MGP spol. s r.o.  a VMK- RTG s.r.o. , viz :

https://sujb.gov.cz/aplikace/radon/?action=show&table=tab_e&lang=cz

Kontaktujte prosím, přímo tyto 3 firmy (kontaktní osoby jsou uvedeny).

 

Dotaz k §§ 76 až 77 vyhlášky č. 422/2016 Sb.: požadavky na zdroj ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření:

Musí lékař, který používá starší intraorální rtg vybavit tento rtg obdélníkovým tubusem, když jej nemá (nebyl mu dodán)? To samozřejmě není případ, kdy např. nově instaluje starší rtg, to jsem pochopil z vašeho výkladu.

Odpověď:

Na zubní intraorální rentgenová zařízení instalovaná před 1. 1. 2017 se požadavek na obdélníkový tubus nevztahuje.

 

Dotaz k § 27 odst. 1 písm. a) bod 6 a § 116 odst. 1 vyhlášky č. 422/2016 Sb.:

Nový atomový zákon ruší vyhlášku 307/2002 a tím i TLD audit. Kde zjistím, jak často se mají od roku 2017 provádět zkoušky dlouhodobé stability u zubních rtg přístrojů (intraorálních i panoramatických)?

Odpověď:

Podle vyhlášky č. 422/2016 o radiační ochraně, se u intraorálních a 2D panoramatických rtg zařízení provádí zkoušky dlouhodobé stability jednou za 36 měsíců. Přičemž první zkouška dlouhodobé stability, která bude provedena po vstoupení v platnost nového Atomového zákona (tzn. od 1. 1. 2017), musí být provedena buď v roce 2017, 2018 nebo 2019, podle toho, kdy byla provedena předchozí zkouška dlouhodobé stability a kdy bylo dané rtg zařízení vyrobeno. Jednoduchý návod, jak určit termín další zkoušky dlouhodobé stability u zubních rtg zařízení:

Termíny pravidelných zkoušek dlouhodobé stability (ZDS) pro zubní rtg zařízení

po přechodu na nové atomové právo

Výklad požadavků § 27 odst. 1 písm. a) bod 6 a § 116 odst. 1 vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Intraorální rtg zařízení

Termín poslední ZDS

Rok výroby

Termín dalších ZDS

Ustanovení vyhlášky

Příklad

2015 (tzn. v průběhu r. 2016 byl úspěšný TLD audit)

Jakýkoli

2017, 2020, 2023, 2026, 2029, …

§ 116 odst. 1 písm. a)

Předchozí ZDS 8. 5. 2015,

další ZDS v průběhu května 2017

2016

Do 31. 12. 2004

2018, 2021, 2024, 2027, 2030, …

§ 116 odst. 1 písm. b)

Předchozí ZDS 31. 12. 2016,

další ZDS v průběhu prosince 2018

2016

Od 1. 1. 2005

2019, 2022, 2025, 2028, 2031, …

§ 27 odst. 1 písm. a) bod 6

Předchozí ZDS 1. 1. 2016,

další ZDS v průběhu ledna 2019

 

Panoramatické rtg zařízení (pouze 2D)

Rok výroby

Termín dalších ZDS

Ustanovení vyhlášky

Příklad

Do 31. 12. 2008

2017, 2020, 2023, 2026, 2029, …

§ 116 odst. 1 písm. c)

Předchozí ZDS 17. 11. 2016,

další ZDS v průběhu listopadu 2017

Od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011

2018, 2021, 2024, 2027, 2030, …

§ 116 odst. 1 písm. d)

Předchozí ZDS 28. 9. 2016,

další ZDS v průběhu září 2018

Od 1. 1. 2012

2019, 2022, 2025, 2028, 2031, …

§ 27 odst. 1 písm. a) bod 6

Předchozí ZDS 6. 7. 2016,

další ZDS v průběhu července 2019

 

Zubní výpočetní tomograf (umožňuje 3D)

Termín poslední ZDS

Rok výroby

Termín dalších ZDS

Ustanovení vyhlášky

Příklad

2016

Jakýkoli

2017, 2018, 2019, 2020, 2021, …

§ 27 odst. 1 písm. a) bod 2

Předchozí ZDS 28. 10. 2016,

další ZDS v průběhu října 2017

 

Termíny pravidelných zkoušek dlouhodobé stability (ZDS) pro veterinární rtg zařízení

po přechodu na nové atomové právo

Výklad požadavků § 27 odst. 1 písm. a) bod 6 a § 116 odst. 1 vyhlášky č. 422/2016 Sb.

 

Termín poslední ZDS

Rok výroby

Termín dalších ZDS

Ustanovení vyhlášky

Příklad

2015

Do 31. 12. 2005

2017, 2020, 2023, 2026, 2029, …

§ 116 odst. 1 písm. e)

Předchozí ZDS 1. 5. 2015,

další ZDS v průběhu května 2017

2015

Od 1. 1. 2006

2018, 2021, 2024, 2027, 2030, …

§ 27 odst. 1 písm. a) bod 6

Předchozí ZDS 5. 7. 2015,

další ZDS v průběhu července 2018

2016

Do 31. 12. 2005

2018, 2021, 2024, 2027, 2030, …

§ 116 odst. 1 písm. e)

Předchozí ZDS 24. 12. 2016,

další ZDS v průběhu prosince 2018

2016

Od 1. 1. 2006

2019, 2022, 2025, 2028, 2031, …

§ 27 odst. 1 písm. a) bod 6

Předchozí ZDS 25. 12. 2016,

další ZDS v průběhu prosince 2019

 

Dotaz k § 10 zákona č. 263/2016Sb., ve znění pozdějších předpisů - registrace:

Zaslechla jsem informaci, že registrační formulář a dokumentace pro registrovanou činnost pro zubaře a veterináře se posílají pouze do Prahy. Mně se to nějak nezdá, a proto bych tuto informaci chtěla potvrdit. Neposílají se tyto dokumenty na příslušné regionální centrum?

Dále jsem se chtěla zeptat na výpis z rejstříku trestů. Nestačilo by poslat pouze čestné prohlášení, že nedošlo ke změně pro registranty, kteří již kdysi výpis z rejstříku trestů na úřad posílali a to s původní žádostí o povolení k činnosti?

Odpověď:

Svojí žádost o registraci adresujte dle žádané registrované činnosti, a to následovně:

Používání zubního rtg zařízení - Regionální centrum Praha

Používání veterinárního rtg zařízení  - územně příslušné regionální centrum

Používání rtg kostního denzitometru – územně příslušné regionální centrum

Dovoz, vývoz a distribuce generátorů záření které jsou určeny pro LO, a veterinárních rtg. - územně příslušné regionální centrum

Dovoz, vývoz a distribuce generátorů záření, které nejsou určeny pro LO, kromě veterinárních rtg. - Oddělení evidencí a hodnocení ozáření

Takže Vaše informace byly v podstatě správné.

Výpis z rejstříku tretů můžete přiložit k registrace a nebo si jen registrující inspektor sám nechává vytisknout z celostátního registru. Platí obě varianty.

 

Dotaz k § 104 odst.5. písmena d) zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů - zasahující osoby

Dle novely atomového zákona 263/2016 Sb., § 104, odst.5. písmena d), je pravděpodobné, že mi jako ZZS bychom mohli vysílat osoby k zásahu - je tedy nutné u všech našich výjezdových záchranářů zajistit lékařskou prohlídku zohledňující riziko ionizujícího záření?
Dále bych se ještě zeptal, zda naši záchranáři spadají do kategorie "A" či "B". (požadavek naší lékařky, jež má naše záchranáře na starost).

Odpověď:

Zákon č. 263/2016 Sb. rozlišuje dvě kategorie zasahujících osob a to osoby, jejichž vyslání k zásahu v nehodové expoziční situaci se předem předpokládá (tj. se silami a prostředky ZZS je ve vymezeném rozsahu počítáno v havarijních a krizových plánech pro řešení mimořádných události souvisejících s ionizujícím zářením) a osoby, u nichž se vyslání k takovému zásahu nepředpokládá. Pro obě skupiny musí být zajištěny požadavky dle § 104 odst. 5, s tím, že pro osoby, jejichž vyslání se předem nepředpokládá, musí být zajištěny přiměřeně (tj. jak je možné, vzhledem k tomu, že to není dopředu plánováno).

Co se týče vstupní lékařské prohlídky, předpokládám, že tato je v souladu se zákoníkem  práce, zajišťována pro všechny pracovníky, není tedy důvod toto řešit speciálním způsobem (ustanovení § 104 odst. 5 písm. d) toto zohledňuje v dodatku „pokud nebyla prohlídka provedena podle jiných předpisů“).

Ohledně zařazení do kategorie A nebo B – zde se jedná o nedorozumění. Kategorizováni jsou dle zákona č. 263/2016 Sb. pouze radiační pracovníci, zasahující osoby se za radiační pracovníky nepovažují a nejsou tedy zařazováni do příslušných kategorií a nevztahují se na ně ani jiné požadavky na radiační pracovníky (jako např. dle § 80 Pracovnělékařské služby).

 

Dotaz k § 47 písm. h) vyhl. č. 422/2016 Sb. (dále jen NOVRO)

RO v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:

h) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do kontrolovaného pásma, musí provozovatel kontrolovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele

 

Dotaz: (z  pracoviště nukleární medicíny)

 Z působnosti tohoto odstavce nejsou explicitně vyjmuti pacienti (jako je to např. v § 47 odst. h)), tj. tento odstavec zahrnuje i pacienty? Pokud ano, budou pracoviště (nejen) NM vyšetřovat pacienty v rozporu s tímto ustanovením, protože u většiny vyšetření nelze dodržet požadavek na „nepřekročení optimalizačních mezí pro obyvatele“, tj. 1 mSv.

Odpověď:

Pozn.: Optimalizace radiační ochrany obyvatel je uvedena v § 82 zák. č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Dávková optimalizační mez (DOM) pro reprezentativní osobu (jednotlivec z obyvatelstva zastupující modelovou skupinu fyzických osob, které jsou z daného zdroje a danou cestou nejvíce ozařovány) je 0,25 mSv.

Ano, naplnění tohoto odstavce zahrnuje i pacienty. DOM ovšem nezahrnuje dávku, kterou fyzická osoba získá při lékařském nebo nelékařském ozáření, a to na jakémkoliv typu pracoviště, tj. na pracovišti nukleární medicíny, radioterapie, radiodiagnostiky i na pracovišti intervenčním.

Činnosti, které smí fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma, která není radiačním pracovníkem a nepodstupuje lékařské nebo nelékařské ozáření, jsou omezeny a specifikovány v § 46 odst. 7) a) a odst. 9  a) NOVRO. Tyto činnosti mohou být zatíženy nezanedbatelným stupněm rizika, proto platí ustanovení § 47 písm. d) NOVRO citované v dotazu. Fyzické osoby podstupující lékařské nebo nelékařské ozáření jsou z tohoto ustanovení explicitně vyjmuty, protože žádné činnosti v KP nevykonávají. Nicméně jejich radiační ochrana v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna.

 

Dotaz 47 písm. b) vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Radiační ochrana v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:
b) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se ZIZ nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 NOVRO; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace

a současně            

k § 49 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Radiační ochrana ve sledovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:
d) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se ZIZ nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 NOVRO; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace

Dotaz: (z pracoviště nukleární medicíny)

Hodnoty plošné aktivity pro povrchovou kontaminaci ploch a předmětů v kontrolovaném a sledovaném pásmu stanovené přílohou č. 18 NOVRO  jsou pro pracoviště nukleární medicíny neměřitelné a nedosažitelné.

Odpověď:

Hodnoty plošné aktivity pro povrchovou kontaminaci v kontrolovaném pásmu a mimo kontrolované pásmo stanovené přílohou č. 18 NOVRO odpovídají hodnotám uvolňovacích úrovní a jsou v souladu s mezinárodními předpisy pro přepravu radioaktivních látek.  Je důležité si uvědomit, že

  • požadavky v § 47 písm b) a § 49 odst. 3 písm. b) NOVRO jsou stanoveny pro situaci, kdy se se zdroji IZ nenakládá,
  • je důležité vymezovat KP opravdu účelně a odůvodněně (§ 46 odst. 3 písm. c) NOVRO ) a v programu monitorování stanovit pevné měřící body a správné monitorovací úrovně,
  • hodnoty stanovené přílohou č. 18 NOVRO se vztahují pouze na nefixovanou kontaminací
  • Hlavním účelem nastavení citovaných požadavků v legislativě je zabránit jakékoliv vnitřní kontaminaci pracovníků oddělení i příp. pacientů

 

Dotaz k § 8 odst. 2 vyhlášky č. 422/2016 Sb.

U LO pro radioterapeutické účely, včetně léčebných aplikací radionuklidů, musí být ozáření cílových objemů u každé osoby podstupující léčbu jednotlivě plánováno a jejich dosažení odpovídajícím způsobem ověřeno, přičemž musí být vzato v úvahu, že dávky pro objemy a tkáně, které nejsou cílové, musí být tak nízké, jak je to při zamýšleném radioterapeutickém účelu ozáření rozumně dosažitelné.

Dotaz: (týká léčebných aplikací radionuklidů na pracovištích nukleární medicíny)

Podle EURATOM 2013/59 má být prováděno od 1.2.2018.  Podle NOVRO má být prováděno od 1.1.2017, neboť žádné z přechodných ustanovení NOVRO se tohoto bodu netýká. Jakým způsobem bude SÚJB naplnění tohoto bodu kontrolovat již od roku 2017, když na tuto činnost neexistuje zatím jednotná metodika a na rok 2017 je teprve plánována její příprava?

Odpověď:

Ustanovení § 8 odst. 2 NOVRO je skutečně transpozicí požadavku Směrnice Rady EU 2013/59/EURATOM, která ukládá členským státům povinnost  implementovat (uvést v účinnost) předpisy pro dosažení souladu se Směrnicí nejpozději do 6.2.2018.

Přechodné období pro naplnění citovaného § 8 odst. 2 NOVRO je dáno § 229 odst. 1 (Přechodná ustanovení) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který říká, že držitelé povolení podle tohoto zákona jsou povinni přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti, jde-li o činnosti v rámci expozičních situací, tj. do 1.1.2018. Přičemž za držitele povolení podle tohoto zákona jsou považováni všichni stávající držitelé povolení podle zákona zák. č. 18/1997 Sb., atomový zákon.

SÚJB je seznámen se skutečností, že problematika cílené radionuklidové terapie a dozimetrie je komplikovaná z hlediska odborného i personálního. Předpokládá, že do konce roku 2017 vydá doporučení, jehož obsahem bude návrh metodiky pro realizaci požadavku plánované léčby. Doporučení bude vydáno na základě očekávané součinnosti a podpory členů odborných společností, zejména České společnosti fyziků v medicíně a České společnosti nukleární medicíny. Po vydání tohoto doporučení by měla být metodika postupně zaváděna do praxe.

 

Dotaz k § 47 písm. e)  vyhlášky č. 422/2016 Sb.

RO v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:

e) pokud v kontrolovaném pásmu nelze vyloučit povrchovou kontaminaci vstupující fyzické osoby, lze vstoupit po převléknutí do oděvu určeného vnitřním předpisem provozovatelem kontrolovaného pásma; nelze-li povrchovou kontaminaci odstranit, může fyzická osoba opustit kontrolované pásmo za podmínek uvedených ve vnitřním předpisu provozovatele kontrolovaného pásma.

Dotaz: (týká se pracovišť nukleární medicíny)

Toto ustanovení mluví obecně o vstupující fyzické osobě bez rozlišení, zda se jedná o osobu podstupující lékařské ozáření či nikoliv, vztahuje se tedy na všechny osoby vstupující do kontrolovaného pásma? Vztahuje se tedy na pacienty podstupující lékařské ozáření i doprovod pacienta ve smyslu §  64 odst. 1 písm. b) zákona č. 263/2016 Sb. ?

Odpověď:

  • Ustanovení § 47 písm. e) NOVRO se vztahuje na všechny osoby vstupující do kontrolovaného pásma, tedy i na pacienty podstupující lékařské ozáření i jejich případný doprovod. Při výkladu tohoto ustanovení je nutno zdůraznit, že
  • Je důležité vymezovat kontrolované pásmo pouze tam, kde je to odůvodněné,
  • oděvem, který by měl zabránit povrchové kontaminaci pacienta nebo jeho doprovodu mohou být i jiné přiměřené ochranné prostředky, které mají  účelně zabránit přímé kontaminaci aplikovaným radionuklidem, např. při intravenózní aplikaci , apod.
  • pokud je pacient nebo jeho doprovod povrchově kontaminován tím, že se např. pozvrací nebo pomočí, jedná se o mimořádnou událost a provozovatel kontrolovaného pásma musí mít postup pro řešení takové situace popsaný ve svém vnitřním předpisu, tak jak je legislativně požadováno. Vznik takovéto situace samozřejmě nelze vyloučit ani poté, co pacient opustí zdravotnické zařízení. Před propuštění by měl ovšem obdržet písemné informace o rizicích ionizujícího záření a pokyny, jak omezit dávku osoby, která s ním přichází do styku. Pokud se jimi bude řídit, mělo by být minimalizováno riziko šíření povrchové kontaminace a vyloučení situace vnitřní kontaminace.

 

Dotaz k § 70 odst. 1 písm. a) zákon č. 263/2016 Sb.:

Podle § 70 odst. 1 písm. a) atomového zákona je registrant povinen mimo jiné zajistit přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu na pracovišti, používá-li zubní rentgenové zařízení. Výklad tohoto ustanovení činí v praxi jisté obtíže, a proto by velmi pomohlo, pokud by zubní lékaři znali stanovisko SÚJB.
Jde v zásadě o to, v jakém rozsahu má být osoba zajišťující radiační ochranu na pracovišti přítomna. Doslovný text zákona nasvědčuje tomu, že vždy, pokud registrant používá zubní rentgenové zařízení. Takový výklad by však znamenal, že pokud není osoba zajišťující radiační ochranu přítomna na pracovišti, zubní rentgenové zařízení nemůže registrant používat (tedy např. v případě dovolené, nemoci, apod.). To však patrně naráží na smysl právní úpravy, který lze dovozovat mimo jiné z náplně práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta (§ 63 vyhlášky o radiační ochraně). Tato náplň neobsahuje zřejmě žádnou činnost, která by vyžadovala nepřetržitou přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu registranta na pracovišti.

V praxi pak vznikají situace, kdy se naznačený problém přestává týkat jen přechodných stavů, jako je pracovní neschopnost či dovolená. Jde o případy, kdy poskytovatelé sdílejí jedno zubní rentgenové zařízení. Modely jsou různé: registrantem může být jeden z nich s tím, že ostatní na základě různých právních důvodů zařízení též sami používají, anebo registrantem je třetí osoba (např. právnická osoba, jejímiž společníky jsou dotčení poskytovatelé), která sama ani není poskytovatelem zdravotních služeb. Je nepochybné, že povinnost zajistit přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu má registrant. Opět ale vyvstává otázka, v jakém rozsahu. Je-li registrantem poskytovatel, nebude vznikat problém, pokud bude zubní rentgenové zařízení používáno v jeho ordinační době. Pokud ale ostatní poskytovatelé budou předmětné sdílené rentgenové zařízení používat i v době, kdy registrant již nebude mít ordinačního dobu (a tedy nebude přítomen), jak má registrant zajistit přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu? Má ustanovit více takových osob? Odpovídá smyslu právní úpravy, aby existovalo u jednoho registranta více osob zajišťujících jeho radiační ochranu? (domnívám se, že spíše nikoliv, neboť v takovém případě by vznikaly nejasnosti ohledně toho, která konkrétní osoba a kdy radiační ochranu registranta reálně zajišťuje). Anebo řešení spočívá v doslovném textu zákona, který říká, že přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu musí zajistit registrant, používá-li zubní rentgenové zařízení, což by bylo možno vnímat i tak, že pokud toto zařízení používá někdo jiný než registrant (smluvní partner registranta, např. nájemce), přítomnost osoby zajišťující radiační ochranu nutná není?

Podobné nejasnosti vnímáme i v případě, kdy registrantem je někdo, kdo sám není poskytovatelem zdravotních služeb. Takový registrant ustanoví osobu zajišťující jeho radiační ochranu a zajistí její přítomnost na pracovišti, ovšem v jakém rozsahu? Kdykoliv bude předmětné zařízení používáno? Takový požadavek zřejmě není reálný (jak uvádím výše). Jen v době, kdy sám registrant předmětné zařízení používá? V tomto modelu registrant sám rentgenové zařízení nepoužívá.
Zubní lékaři se na Českou stomatologickou komoru obracejí s dotazy, jak ve výše naznačených situacích postupovat. Česká stomatologická komora má zájem na tom, aby její členové dodržovali právní předpisy. Uvedené nejasnosti v právní úpravě proto potřebuje konzultovat se SÚJB, aby svým členům pokud možno poskytla validní informace. Velmi bych proto ocenil, pokud bychom mohli o naznačených otázkách diskutovat.

Děkuji mnohokrát za spolupráci Česká stomatologická komora

Odpověď:

Máte pravdu, že primárním záměrem § 70 odst. 1 písm. a) zákona č. 263/2016 Sb. bylo, aby osoba zajišťující radiační ochranu registranta (dále ji budu zjednodušeně označovat jako OZARO) byla přítomna na pracovišti vždy, když se na rentgenovém zařízení snímkuje. SÚJB proto doporučuje, aby registranti ustanovili OZARO toho, kdo přímo snímkování provádí, protože tím bude zajištěno, že vždy, když se snímkuje, bude přítomna na pracovišti, a to i v případě dovolených a nemocí. A zároveň tak bude zajištěno, že OZARO bude moci nejjednodušším způsobem zajišťovat další své povinnosti, které mu stanoví § 63 vyhlášky č. 422/2016 Sb. Ve chvíli, kdy bude OZARO ustanoven někdo, kdo přímo neprovádí snímkování, není to sice v rozporu s požadavky legislativy, ale naplnění požadavku na její přítomnost při snímkování už činí mnohé potíže.

V případě, že na daném rentgenovém zařízení provádí snímkování více osob, legislativa umožňuje, aby OZARO byli ustanoveni všichni tito lidé – a SÚJB opět takové řešení doporučuje, protože to opět nejlépe naplní požadavky legislativy i jejich záměr. V takovém případě je na registrantovi a na jednotlivých OZARO, jak si mezi sebou nastaví zodpovědnosti za jednotlivé povinnosti § 63 vyhlášky (je zřejmé, že povinnosti uvedené v písm. f) a g) se v takovém případě týkají všech OZARO).

V případě, že registrant neustanoví OZARO toho, kdo provádí snímkování, je třeba, aby se jednalo o osobu, která je při snímkování na pracovišti standardně přítomná. Např. pracovní smlouva počítá s její plnou přítomností (může jít třeba o sestru, která je naplno přítomná v ordinaci s lékařem a která se nestřídá s jinou sestrou). V takovém případě nevadí, když tato OZARO není přítomna po dobu dovolené nebo nemoci, nebo v době nějakých jiných výjimečných situací. Nicméně není akceptovatelné, aby již pracovněprávní vztah mezi registrantem a touto osobou počítal s tím, že bude přítomna pouze někdy.

Většina povinností OZARO specifikovaných v § 63 vyhlášky je sice povinnostmi, které se netýkají běžného snímkování, ale ty nejdůležitější povinnosti – písm. f) a g) se běžného snímkování týkají – obzvláště na základě písm. f) je OZARO povinna zajistit, aby ten, kdo provádí snímkování, dodržoval povinnosti registranta uvedené v příloze č. 20.

V případě, že různí poskytovatelé sdílejí jedno rentgenové zařízení, platí to stejné, co bylo řečeno výše. Pokud jiní poskytovatelé na rentgenovém zařízení snímkují v době, kdy nesnímkuje přímo registrant, stále je plně zodpovědný za všechno, co se s tímto zařízením děje, právě ten, na nějž je používání tohoto zařízení registrováno. Tzn. registrant musí zajistit, aby i v případě, že snímkuje někdo jiný než on, byla OZARO přítomná na pracovišti. Totéž platí i v případě, že registrantem je právnická osoba a jednotliví poskytovatelé snímkují na jejím zařízení. Toto jsou právě ty případy, kdy je vhodné ustanovit více OZARO – tzn. všechny, kdo na daném zařízení snímkují.

Výklad, který uvádíte, že povinnosti registranta se na něj vážou jen ve chvíli, kdy sám snímkuje, je nesprávný – registrant musí plnit povinnosti z legislativy bez ohledu na to, kdo na zařízení, které má registrované, právě snímkuje. I když on sám není při tom přímo přítomen, ručí za to, že se s rentgenovým zařízením zachází v souladu s požadavky legislativy.

V případě, že registrantem je někdo, kdo vůbec nesnímkuje (nebo je to právnická osoba), opět musí ustanovit takovou OZARO (nebo více takových osob), aby byla zajištěna její (jejich) přítomnost na pracovišti, když se na zařízení snímkuje.

Je zřejmé, že nejvhodnějším řešením je, že OZARO je právě ten, kdo snímkuje, a pokud jich je víc, jsou OZARO všichni.

 

Dotaz k § 80 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Ráda bych se zeptala na výklad §80 NOVRO týkající se radiologických událostí a to konkrétně na pod e) ozáření násobně vyšší než je potřebné. Mohu poprosit o výklad slova násobné? Je tím myšleno dvojnásobné a více, tj. pokud se musí vyšetření opakovat v plném rozsahu? Nebo je tím myšleno jakékoli opakování vyšetření, které vede například jen k 1,3 násobně vyššímu ozáření (ve smyslu dávky)? Také bych se ráda informovala, zda násobně vyšší ozáření je myšleno ve smyslu násobně vyšší dávky z ozáření či násobného počtu ozáření.

Ptám se z důvodu možných radiologických událostí na PET/CT, kdy v případě poruchy přístroje během snímání PET dat dochází k situaci, kdy CT část vyšetření proběhne v pořádku, ale PET data nelze zrekonstruovat. Je proto potřeba PET/CT vyšetření zopakovat a protože CT obrazy již máme, použije se při opakovaném vyšetření CT v režimu "low dose" (tj. lokalizačně-atenuační nikoli diagnostické) s menším množstvím mAs než při prvním vyšetření, opakování CT alespoň v lokalizačně-atenuačním režimu je nezbytné pro rekonstrukci PET dat a nelze k tomu využít CT data nasnímaná v rámci jiného protokolu). Jedná se v takovýchto případech o radiologickou událost ve smyslu ozáření násobně vyššího než je potřebné?

Vím, že hodnocení radiologických událostí je plně v mé kompetenci jakožto klinického radiologického fyzika, ale výklad od autorů NOVRO mi pomůže předejít možným konfliktním situacím na pracovišti při hodnocení radiologických událostí.

Odpověď:

V kategorizaci radiologických událostí v příloze č. 23 je v tabulce 1 u radiologické události kategorie C uvedeno, že opakování snímku se považuje za radiologickou událost kategorie C. Proto situace, kterou popisujete, je radiologickou událostí kategorie C. Jedná se o nezáměrnou událost (opakování snímku), která je způsobena selháním přístroje. To, že v takovém případě použijete nízkodávkový protokol, je správný postup, který vlastně zákon vyžaduje, protože Vy při zjištění, že k RU došlo, resp. dojde – tzn. v tomto případě před opakováním snímku – provedete adekvátní opatření, aby ozáření způsobené událostí bylo minimální, ale neznamená to, že tímto postupem zcela zabráníte tomu, aby k radiologické události došlo. V případě, že dojde k opakování snímku, tedy nemusí být ozáření násobné ve smyslu dvojnásobně a více, stačí, že musel být snímek opakován. Nicméně znovu zdůrazňujeme, že se jedná o RU kategorie C, ke které se váže oproti kategoriím B a A mnohem méně povinností.

Dále upozorňujeme na fakt, že pokud provedete v rámci nové akvizice také novou aplikaci radiofarmaka (např. pokud se bude vyšetření opakovat jiný den), jedná se o RU i z oblasti nukleární medicíny, tedy pokud bude danému pacientovi aplikováno celkově o 40 % nebo více aktivity, než kolik bylo předepsáno (což se dá podle Vašeho popisu předpokládat).