Před 25 lety, 29. dubna 1997, vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Tato úmluva navazuje na předcházející úmluvy o určitém omezení zbraní hromadného ničení a představuje zatím nejúplnější dohodu v dějinách – doposud se k ní připojilo 193 států. Stejnou dobu dohlíží na její naplňování Organizace pro zákaz chemických zbraní se sídlem v nizozemském Haagu, která se v roce 2013 stala laureátem Nobelovy ceny za mír. Ocenění obdržela za rozsáhlé úsilí o likvidaci chemických zbraní. Do české národní legislativy jsou ustanovení Úmluvy implementována zákonem č. 19/1997 Sb. (poslední novela z roku 2020) a příslušné vyhlášky č. 459/2020 Sb.
Zneužití chemických látek jako bojových prostředků bylo po celou historii považováno za neetický a velmi nečestný způsob vedení boje. Je velmi smutné, že ačkoliv má lidstvo zkušenosti s následky chemické války nebo teroristických útoků, stále existuje reálné nebezpečí, že se bude zneužití chemických látek opakovat i v současnosti.