Ve Sbírce zákonů právě vyšel zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Mezi těmito zákony je i zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Změna se dotýká třech jeho ustanovení, a to § 98, 208 a 228. Provedené změny souvisí se změnou terminologie v novém stavebním zákoně, s integrací kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů, změnou koncepce vyjadřování dotčených orgánů a změnami v územním plánování.
V ustanovení § 98, které upravuje ozáření z přírodního zdroje ve stavbách, dochází k terminologické změně tak, aby byla respektována související úprava nového stavebního zákona.
Podle nové právní úpravy se již nebudou podle § 208 písm. p) a q) a § 228 vydávat „závazná stanoviska“, ale nyní se v těchto případech bude jednat o „pouhá“ vyjádření. V řízeních podle stavebního zákona, která se týkají jaderných zařízení nebo souvisejících provozů, SÚJB posoudí, zda lze záměr provést z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem. Ve vyjádření pak uvede podmínky, za kterých lze záměr realizovat. Toto vyjádření pak slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem podle § 50 správního řádu, ale na rozdíl od dosavadního závazného stanoviska se již nejedná o podklad závazný pro výrokovou část rozhodnutí.
Nově podle stavebního zákona také platí, že pokud se SÚJB ve lhůtě 30 dnů nevyjádří, vyjádřil se kladně. V bezproblémových případech tedy SÚJB nemusí vyjádření vydávat, ani se odvolávat na své vlastní rozhodnutí o vydání povolení k související činnosti (např. při výstavbě jaderného zařízení). Proto už atomový zákon nepotřebuje uvádět, že pokud bylo uděleno povolení SÚJB, následné vyjádření se nevydává. Toto zjednodušení se nepoužije pro vyjádření k EIA. Takto automaticky dané vyjádření je možné za určitých podmínek i zvrátit.
Změna v ustanovení § 208 písm. n) souvisí se změnami v koncepci územního plánování, kdy v jeho znění dochází k vyškrtnutí politiky územního rozvoje, neboť nově je její obdobou územní rozvojový plán.
Přechodná ustanovení pak upravují kompatibilitu úkonů učiněných před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona a stanovují, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými ještě podle dosavadní právní úpravy.
Změnový zákon nabývá účinnosti 1. července 2023.