Na úvod a pro lepší interpretaci níže shrnutých výsledků připomínáme, že mezi země EU s jadernými elektrárnami patří vedle ČR Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Litva, Maďarsko, Nizozemí, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko, Velká Británie, Bulharsko a Rumunsko, zatímco bez jaderných elektráren jsou Dánsko, Estonsko, Řecko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Rakousko, Polsko a Portugalsko.
Jak byl průzkum prováděn? V zájmu zajištění co nejreprezentativnějších výsledků byly při průzkumu skupiny dotazovaných posuzovány a rozděleny nejen podle věku (s tím, že průzkum byl prováděn s osobami od 15 let výše), pohlaví, dosaženého vzdělání nebo zaměstnání, ale i na základě toho, zda šlo o osoby, které již nějakou jadernou elektrárnu navštívily, žijí v okruhu do 50 km od ní nebo zda jde o respondenty věnující se problematice jaderné energetiky, příp. alespoň takové osoby znající. Dále bylo bráno v úvahu, zda dotazovaní pocházejí ze země provozující jaderné reaktory a pokud ano, s jakým procentem zastoupení v celkové energetické produkci. Podrobnosti ze socio-demografických studií naleznete v úplném znění zprávy Eurobarometru. Přehledný výtah obecných výsledků jsme pro Vás připravili níže:
Evropané mají tendenci uvědomovat si význam jaderné energie.
- Většina v 26 zemích EU a celkem 68% respondentů věří, že jaderná energie pomáhá snižovat závislost na dodávkách ropy a plynu (toto přesvědčení nesdílí 21% Evropanů). Průzkumu svým positivním přístupem dominuje "jaderné" Švédsko (87%) a Finsko (83%) těsně následované Slovenskem (82%) a překvapivě i "nejaderným" Dánskem (81%). ČR je se svými 79% souhlasných hlasů pátá (opačného mínění bylo 17% respondentů). Nejvíce se proti této roli jádra ohrazuje Rakousko (48%), kde negativní hlasy dokonce o 1% převažují nad hlasy positivními, Řecko (35%) a Lotyšsko (31%).
- Většina v 22 zemích EU a celkem 51% dotázaných uznává vliv jaderné energetiky na zajištění kompetitivnějších a stabilnějších cen energie (33% nesouhlasí). Statistiku vede Bulharsko s 74% následované Slovenskem (71%) a Litvou (69%). V ČR je o přínosu jádra přesvědčeno 55% (oproti 40 % negativních reakcí). Nejkritičtější je opět Rakousko s 56% aktivních protihlasů, následuje Německo a Řecko, obě země s 47% reakcí proti.
- S tím, že jaderná energie pomáhá omezovat klimatické změny, souhlasí 46% respondentů (36% je opačného názoru). Nejpříznivěji vnímají přínosy jádra lidé ze zemí provozujících jaderné elektrárny. Na čele tohoto žebříčku se s důvěrou 73% drží Švédsko a Finsko (67%) následované Dánskem (61%). ČR je svým postojem čtvrtou nejpozitivnější zemí (58%). Nejméně roli jádra při globálním oteplování věří Rakušané (63%), Řekové (50%) a Lucemburčané (48%).
Velká část Evropanů dosud nevnímá jádro jako možné řešení zvyšujících se energetických nároků vyspělé společnosti. Většina by zachovala (39%) nebo dokonce snížila (34%) současný podíl jaderné energie v energetickém mixu a pouze jeden z pěti respondentů věří, že by měl být zvýšen. Zachování stávající úrovně si přejí zejména dotazovaní ze zemí provozujících jaderné elektrárny a dále lidé vzdělanější/informovanější. O nutnosti snižovat využívání jaderné energetiky jsou nejvíce přesvědčeni Rakušané (66%), Řekové (65%) a Němci (52%). O jeho navýšení se naopak nejvíce zasazuje Polsko (30%), Estonsko (29%) a s 27% shodně Maďarsko a Velká Británie. V ČR je většina (60%) pro zachování stávající úrovně, 26% pro zvýšení a 12 % pro snížení podílu jádra v energetickém mixu.
Za hlavní argument pro možnou podporu prodlužování životnosti jaderných elektráren je považováno plnění národních a mezinárodních bezpečnostních požadavků, s čímž se ztotožňuje 39% Evropanů - nejvíce Čechů (65%) a nejméně Portugalců (19%). Dalším proargumentem je zajištění konkurenceschopnějších nákladů na elektřinu, který uznává 23% respondentů - nejvíce Litevců (42%) a nejméně Lotyšů (12%) - a v těsném závěsu následuje motivace k vývoji alternativních zdrojů energie, o níž je přesvědčeno 22% Evropanů, z čehož nejvíce - 36% - Belgičanů a nejméně Řeků (14%). Proti prodlužování životnosti obecně se vyslovilo 19% Evropanů. Opozici vede Rakousko s 50% následované Řeckem (48%) a Španělskem (29%). Nejmenší nedůvěru s pouhými dvěma procenty budí prodlužování životnosti provozovaných jaderných elektráren v ČR a na Slovensku.
Hlavním možným důvodem proti prodlužování životnosti jsou pochybnosti o dostatečných bezpečnostních vylepšeních - nedůvěru v ně chová 29% Evropanů; z čehož nejvíce Řeků (54%) a nejméně Portugalců (15%). Dalším důvodem je preference pro výstavbu nových bloků s nejbezpečnějšími projekty, pro kterou se vyslovilo 28% dotazovaných – nejvíce Kypřanů (46%) a Slováků (43%), nejméně Rakušanů (15%). Největší aktivní podpora prodlužování životnosti provozovaných jaderných elektráren byla sledována v Maďarsku (25%).
Teoreticky by se za výstavbu jaderné elektrárny ve vlastní zemi a pod vlastním státním dozorem postavilo celkem 37% Evropanů, 26% by ji raději vidělo v sousedních zemích pod dozorem příslušných národních úřadů a v souladu s legislativou EU a 20% by pro umístění jaderné elektrárny preferovalo zemi mimo EU. Na svém území by elektrárnu nejraději měli Švédové (67%) následovaní Finy (54%) a Velkou Británií (51%). Pro sousední zemi bylo nejvíce Dánů (40%) a Belgičanů (39%) a jadernou elektrárnu mimo území EU by nejraději vidělo 47% Řeků a Lotyšů a Kypřanů s 46% a Rakušanů (41%). Češi s 37% upřednostňují sousední zemi, 31% podpořilo naše vlastní území a 23% stát mimo EU.
Evropané nadále vnímají jadernou energetiku jako rizikovější než přínosnější - více než polovina (51%) se domnívá, že rizika spojená s jadernou energií jsou vyšší než výhody, které přináší. Opačného názoru je pouze 35% respondentů. O rizicích jádra jsou nejvíce přesvědčeni Řekové (83%), Kypřané (82%) a Rakušané spolu s Lucemburčany (65%). Přínosy jádra si naopak nejvíce uvědomují Češi (59%; opačného názoru je 39% naší populace), Švédové a Slováci (po 52%).
Méně než jeden Evropan z deseti považuje jaderná rizika za adekvátně vnímaná. Většina (18 z 27) zemí EU, resp. komparativní většina (47%) respondentů je přesvědčena, že rizika spojená s jádrem jsou podhodnocena. Přehled vedou Řekové s 65%, následují Lucemburčané (61%) a nadpoloviční většina byla zaznamenána i u Francouzů, Belgičanů, Němců, Lotyšů, Italů a Slováků. Naopak o přehnaných rizicích hovoří 38% Evropanů, nejvíce Švédové (66%), Dánové (58%), Britové (53%) a Češi (52% s tím, že 43% považuje rizika naopak za podceněná). O tom, že rizika související s jadernou energií jsou vnímána korektně, je přesvědčeno 7% Evropanů, z čehož nejvíce celá pětina Rakušanů. Nějaké jaderné riziko vnímá 52% respondentů, žádné pak 40% evropské populace. Nejvíce se jádra bojí v Řecku (82%), Španělsku (73%), Francii (65%) - která produkuje více než tři čtvrtiny energie z jádra - a Lucembursku (64%); nadpoloviční většina byla registrována také v Rakousku, na Slovensku, v Itálii, Litvě, na Maltě, v Portugalsku, Rumunsku a Irsku. Nejméně se možných rizik obávají ve Finsku (67%) a Švédsku s Belgií (po 65%). V ČR riziko nevnímá 54%, naopak osobní obavu z jaderné elektrárny má 45% testované populace.
O tom, že jadernou elektrárnu lze provozovat bezpečně, je přesvědčeno 59% Evropanů, zatímco 31% tento názor nesdílí. Největší důvěra panuje v zemích, které mají s provozem vlastní zkušenosti – nejvíce v Maďarsku (80%), Finsku (78%) a na Slovensku (77%), ale nadpoloviční většina byla sledována i u ostatních jaderných států. I v ČR je přesvědčení vysoké - 74% (proti nesouhlasným 22%). Naopak největší nedůvěra byla zaznamenána v nejaderném Řecku a Rakousku (po 63%) a na Kypru (60%).
Respondenti ze zemí provozujících jaderné elektrárny věří svému dozornému orgánu. Důvěru v národní dozorný orgán projevuje celkem 51% Evropanů, 32% si naopak nemyslí, že zajišťuje bezpečný provoz jaderných elektráren. Nejvyšší důvěře se těší finský dozor STUK (77%) následovaný švédským SSM (75%) a českým SÚJB (74%, proti 20% nesouhlasného stanoviska), který si od posledního průzkumu polepšil o dva procentní body. Největší nedůvěra byla zjištěna u nejaderného Řecka (74%) a Rakouska (48%) a také v jaderném Německu (45%).
Země s jadernými elektrárnami více věří své národní legislativě. O tom, že národní právní předpisy zajišťují dostatečnou jadernou bezpečnost, je přesvědčeno celkem 47% Evropanů, nejvíce Finů (68%), Maďarů (65%) a Slováků (64%) následovaných Čechy (63%; u nás je proti 31%). Skepticky se vůči národním předpisům staví 35% Evropanů - nejvíce negativní jsou Řekové (75%), Lotyši (55%) a Estonci (48%).
Provozovatelům víc věří země s jadernými elektrárnami a celkem 47% Evropanů. Opačnou pozici zastává 43%. Největší důvěru mají provozovatelé v Maďarsku a Belgii (po 72%) a na Slovensku s Finskem (po 70%) těsně následovanými ČR (69%). Naopak největší nedůvěru budí společnosti provozující jaderné elektrárny v Řecku (88%), Rakousku (72%), Německu a Lucembursku (po 60%).
Za největší rizika jsou považována nedostatečné zabezpečení jaderných elektráren proti teroristickým útokům, možné zneužití jaderných materiálů a kontroverzní téma ukládání radioaktivních odpadů.
- Více než polovina respondentů (52%) se obává, že jaderné elektrárny nejsou dostatečně chráněny proti možným teroristickým útokům. Opačný názor sdílí pouze 30% dotazovaných. V Maďarsku (66%), ČR (51%) a na Slovensku (45%) je důvěra v jejich zabezpečení nejvyšší, největší obavy naopak panují v Řecku (76%), Lotyšsku, Německu a Rakousku (po 69%).
- Evropané nejsou přesvědčeni ani o dostatečném zabezpečení radioaktivních materiálů proti jejich možnému zneužití. V adekvátní ochranu věří jen 39% z nich. 45%, resp. 17 z 27 zemí EU v této souvislosti vnímá potenciální riziko. O řádném zabezpečení radioaktivních materiálů jsou nejvíce přesvědčeni v Maďarsku (67%), ČR (61%) a na Slovensku (57%), zatímco v Řecku (78%), Rakousku (67%) a Lucembursku s Německem (63%) se naopak setkáváme s největšími obavami.
- O tom, že ukládání radioaktivních odpadů může být prováděno bezpečným způsobem, je přesvědčena komparativní většina, 14 z 27 zemí EU a celkem 40% Evropanů. Nejvíce v bezpečnost úložišť věří v Maďarsku (76%), ČR (65% proti skeptickým 30%) a ve Švédsku (60%). Opačného mínění je 49% respondentů EU v čele s Německem (70%), Rakouskem (69%), Francií (66%), Řeckem s Lucemburskem (po 65%). Jen na okraj podotýkáme, že v Německu a ve Francii již bylo k otázce konečného uložení radioaktivních odpadů přijato vládní rozhodnutí.
Z obecného znalostního testu respondentů vyplynulo, že Evropané mají v oblasti jaderné energetiky průměrné znalosti. Nejlépe jsou na tom Belgičané, Finové, Češi, Švédové, Slovinci a Rakušané, naopak nejhůř dopadli Slováci, Řekové a Britové.
Čechům dělala největší problém otázka, zda se v ČR staví nové bloky (správou odpověď znalo pouze 11% dotázaných) a zda jsou jaderné elektrárny jediným původcem radioaktivních odpadů (správně odpovědělo 31% Čechů). Při této příležitosti si Vám dovolujeme doporučit následující odkazy: Radioaktivní odpady a nakládání s radioaktivními odpady v ČR. O případných krocích SÚJB v souvislosti s uvažovanou výstavbou nových bloků v lokalitě Temelín Vás budeme v souladu s postupem nastíněným v tomto článku průběžně informovat na našich webových stránkách.
Evropané se povětšinou necítí být dobře informováni o bezpečnostních otázkách týkajících se jaderných elektráren. Celých 74% se domnívá, že je o této problematice informováno jen velmi málo nebo vůbec, pouze čtvrtina dotazovaných je s úrovní informací spokojena. Nejméně informovaní se cítí na Kypru (89%), v Řecku (88%) a Portugalsku (86%). V ČR by více informací uvítalo 71% respondentů. Nejlépe jsou na tom Švédové s 51% "neinformovaných".
Evropané se nedomnívají, že jim média poskytují dostatečné informace, aby si mohli vytvořit vlastní názor na jadernou problematiku. Celým 63% chybí informace, pouze 32% je s mediálním pokrytím spokojena. Podle výzkumu nejlépe informují média ve Finsku (50%), což lze vysvětlit problémy s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Olkiluoto 3, která se oproti původním plánům výrazně opožďuje a stala se tak mediálně velmi vděčným a sledovaným tématem. Následuje ČR s 45% (oproti neuspokojeným 53%) a Slovensko (41%). Naopak největší „neinformovanost“ je v Řecku (80%), Maďarsku (71%), Francii (70%) a Dánsku (69%), o moc lépe na tom ovšem nejsou ani v Lotyšsku (68%) nebo na Kypru (67%).
Přílišná důvěra nepanuje ani v otázce školní výchovy v jaderné problematice, kterou považuje za nedostatečnou 58% Evropanů, o opaku je přesvědčeno pouze 29% respondentů. Relativně nejlépe působí školní výuka na Slovensku a v Rakousku a v ČR, nejhorší vizitku má škola v Řecku, Nizozemí a Maďarsku. Nevalně dopadli také v Lucembursku, Itálii, Dánsku a ve Francii.
Jako nejběžnější zdroj "jaderných" informací je ve většině evropských zemí využívána televize (72%), tisk (40%), internet (27%), rádio (23%) a časopisy (18%). Přátelé a rodina zajistí 12% a škola nebo univerzita 7% informací. Trend v ČR víceméně kopíruje celoevropský standard. Za nejdůvěryhodnější zdroj informací z oblasti jaderné bezpečnosti a energetiky byli Evropany označeni vědci (46%), národní dozorné orgány (30%), mezinárodní organizace jako např. MAAE (24%), novináři (23%), nevládní organizace (19%), vlády (18%), EU a její kompetentní orgány (15%), energetické společnosti/provozovatelé (12%), regionální a místní samospráva (10%), přátelé a rodina (7%) a školy (6%). Ve většině zemí důvěryhodnosti dominovaly vědecké kapacity, kromě ČR, Finska, Švédska, Slovenska a Rakouska, kde byla vyšší podpora vyslovena dozornému orgánu (v našem případě SÚJB). Další výjimkou byla Belgie a Portugalsko s největší důvěrou v novináře a dále Španělsko a Lucembursko, kteří dali nejvíce hlasů své vládě.
Více informací by Evropané přivítali z oblasti nakládání s radioaktivními odpady a monitorování životního prostředí (33%), které nejvíce chybí Francouzům (51%) a Švédům (50%), zatímco nejlépe jsou na tom Bulhaři (12%). Další veřejnosti dostatečně nepřiblíženou oblastí je zajištění bezpečnosti jaderných elektráren (19%), což nejvíce pociťují v Irsku (25%) a Itálii (24%) a nejméně ve Finsku (9%). Poptávka je také po havarijní připravenosti a krizových plánech (13%), což by přivítali především v Řecku (28%), Rakousku (25%) a na Kypru (23%), zatímco ve Švédsku tyto informace chybí pouze 7% respondentů. O roli jaderné energetiky v boji proti klimatickým změnám by se rádo více dovědělo 10% Evropanů, z toho nejvíce ve Švédsku (14%) a vlivu jaderné energetiky na ceny elektřiny zajímá 8% respondentů, zejména v Litvě (21%). Příspěvek jaderné energetiky k zajištění dodávek energie zajímá 5% populace EU, především v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku (po 10%).
V ČR chybí nejvíce informací z oblasti nakládání s radioaktivními odpady a monitorování životního prostředí (27%), dopadu jaderné energie na ceny elektřiny (20%) a zajištění bezpečnosti jaderných elektráren a havarijní připravenosti a krizových plánů (po 16%), pročež doporučujeme tématické rubriky na našich webových stránkách (jedná se o odborné rubriky nezabývající se ekonomickými aspekty).
Při vývoji a aktualizaci národních energetických strategií by v rozhodovacím procesu Evropané nejraději viděli zapojení nevládních organizací (25% Evropanů; nejvíce Francouzi s 37% podpory), odpovědné autority (24%; zejména Litevci s 59%), ovšem téměř třetina respondentů by se chtěla podílet na vytváření národních energetických koncepcí přímo (24%; nejraději Rakušané s 46%). Podle průzkumu by dále měly být zapojeny parlamenty (18%; preference ve Finsku a Švédsku po 30%). V ČR se největší důvěře těší odpovědné autority (43%) následované nevládními organizacemi (29%) a parlamentem (15%). Rozhodovat přímo by chtělo jen 9% českých respondentů.