Na Temelíně se uskuteční velké havarijní cvičení

Ve dnech 22. – 23. září se na jaderné elektrárně Temelín (ETE) uskuteční velké, dlouho plánované havarijní cvičení - "ZÓNA 2010". Jeho hlavním cílem je prověřit schopnost orgánů krizového řízení řešit průběh a následky simulované radiační havárie na ETE. Do cvičení je kromě SÚJB, SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) a provozovatele elektrárny (ČEZ, a.s.) aktivně zapojeno Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo vnitra (MV), hasičský záchranný sbor (HZS) Jihočeského kraje a Krajský úřad Jihočeského kraje. Do jeho průběhu bude zaangažován i předseda vlády ČR.  Základním předpokladem pro uskutečnění takového cvičení je simulace vzniku mimořádné události, na niž bude potřeba reagovat. Hned v úvodu předesíláme, že zvolený scénář havárie (klasifikované jako mimořádná událost 3. stupně – MU3) je velmi konzervativní a z hlediska možného vzniku vysoce nepravděpodobný - předpokládá nejen souběh mnoha na sobě nezávislých náhod a selhávání prakticky všech bezpečnostních systémů, ale i urychlení průběhu havárie a zároveň velmi nepříznivé kombinace vnějších podmínek.  Díky systematické údržbě, prověřování funkčnosti a spolehlivosti systémů, jakož i samotnému projektu elektrárny (důležité bezpečnostní systémy jsou zálohovány v třech zcela nezávislých divizích, tj. mají dvojnásobné nezávislé jištění, čímž je současný výpadek tří nezávislých divizí prakticky vyloučen) je výše uvedený scénář spíše z oblasti sci-fi. V této souvislosti si Vás dovolujeme ujistit, že dohlížení na spolehlivost a prověřování zejména významných bezpečnostních systémů elektrárny je jednou z priorit našeho Úřadu. Je třeba zdůraznit, že k podobné situaci na žádné z provozovaných elektráren nikdy nedošlo a díky řadě nezávislých a diverzifikovaných bezpečnostních jištění, systémů a opatření prakticky ani dojít nemůže. Simulovaný rozvoj byť jen velmi nepravděpodobné havárie je vhodný za účelem pravidelného procvičení všech dílčích složek integrovaného záchranného systému (IZS), které je mj. požadováno podle "Atomového zákona" a jeho prováděcích právních předpisů (vyhlášek). Zkušenosti nabyté podobným cvičením jsou navíc použitelné pro složky IZS i v případě jiných událostí, jako jsou například povodně, chemické ohrožení, různé živelné katastrofy apod.  <u>Průběh nasimulované havárie bude následující:</u>  V důsledku prasknutí potrubí primárního okruhu by došlo k velké ztrátě chladiva ("velká LOCA" – Loss oCoolant Accident). K havarijnímu chlazení aktivní zóny reaktoru by byly k dispozici pouze dva funkční hydroakumulátory a jeden sprchový systém (pozn.: v reálu k této situaci nemůže dojít, neboť, jak jsme uvedli již výše, má každý bezpečnostní systém, včetně systémů havarijního chlazení, ještě dvojnásobné nezávislé jištění). Následkem přehřátí aktivní zóny (nedostatečné chlazení) by bylo poškozeno dno tlakové nádoby reaktoru. Roztavením paliva by došlo k vývoji vodíku a jeho následné explozi, která by vedla k porušení integrity kontejnmentu - ochranné obálky reaktoru. (Pozn.: v kontejmentu jsou tzv. rekombinátory, které volný vodík katalyticky spalují na vodu; jeho masivní vznik se navíc předpokládá až po delším tavení aktivní zóny).  Pro představu rozsáhlosti simulované poruchy a současně k ilustraci její nepravděpodobnosti zde uvádíme seznam scénářem uvažovaných zároveň selhávajících zařízení, která jsou v běžném provozu trvale pod dohledem a jsou testována na funkčnost a spolehlivost, přičemž jakýkoli dlouhodobý výpadek jediného z nich vede k odstavení provozovaného bloku. Jedná se o tyto bezpečnostní systémy: 

     
  •  3 systémy vysokotlakých plunžrových vstřikovacích čerpadel borového koncentrátu 
  •  3 systémy vysokotlakých doplňovacích čerpadel 
  •  3 nízkotlakých doplňovacích čerpadel 
  •  2 systémy sprchových čerpadel 
  •  polovina (2 ze 4) hydroakumulátorů 
  •  Za účelem cvičení nesmí být možnost doplňovat primární okruh systémem normálního doplňování, mimo provoz musí být i systém normálního doplňování bórového koncentrátu. K tomu, aby výše uvedená bezpečnostní čerpadla nenajela, je nezbytný výpadek napájení vlastní spotřeby elektrárny a selhání přechodu na rezervní napájení či jeho výpadek i selhání celkem čtyř nezávislých dieselgenerátorových stanic (dvou systémových a dvou společných). 

 <u>Samotné cvičení bude v reakci na výše uvedený scénář probíhat následovně:</u>  22. září brzy ráno bude z ETE přijato hlášení o vzniku mimořádné události 2. stupně (MU2). Následně bude aktivován krizový štáb SÚJB, který se sejde na pracovišti krizového řízení, KKC (ústředí SÚJB Praha, Senovážné náměstí 9) a cvičení ZÓNA 2010 bude zahájeno.  Krizový štáb SÚJB:

     
  • Vyhodnocuje údaje o vzniklé havárii z hlediska prognózy dalšího vývoje radiační situace a jejího dopadu na území ČR.
  •  
  • Řídí činnost Radiační monitorovací sítě, provádí vyhodnocení a interpretaci výsledků monitorování.
  •  
  • Na základě hodnocení radiační situace a zvážení ostatních vnějších faktorů vydává doporučení SÚJB k realizaci ochranných opatření, příp. jejich odvolání.
  •  
  • Průběžně informuje ústřední krizový štáb a ostatní dotčené osoby o rozsahu, průběhu a předpokládaných důsledcích havárie na území ČR.
  •  
  • Ve spolupráci s havarijním štábem jaderného zařízení, na němž havárie vznikla, nezávisle posuzuje přijatá a realizovaná opatření ke zvládnutí havárie a omezení jejích následků dle vnitřního havarijního plánu.
  •  
  • Na vyžádání jiných správních úřadů zajišťuje provedení odborných prací vyplývajících z kompetencí SÚJB a poskytuje jim potřebné podklady.
  •  
  • Zpracovává zprávu o vzniku, průběhu a důsledcích radiační havárie.
  •  

Celostátní radiační monitorovací síť (RMS) bude uvedena do havarijního režimu. Následovat bude pohotovost v českobudějovické laboratoři, Centrální laboratoři monitorovací sítě SÚRO a na osmi monitorovacích stanicích SÚJB/SÚRO. Do pohotovosti bude uvedena i letecká monitorovací skupina.  Dále bude aktivován regionální krizový štáb a vedoucí krizového štábu SÚJB jmenuje jeho vedoucího.  Regionální krizový štáb, který letos cvičí poprvé: 

     
  • Koordinuje na základě pokynů krizového štábu SÚJB monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování a předávání výsledků
  •  
  • Vedoucí regionálního krizového štábu poskytuje na vyžádání zprostředkování a interpretaci informací o radiační situaci a další součinnost hejtmanovi a krizovému štábu kraje
  •  
  • Po aktivaci zřizuje své pracoviště na KŘ HZS
  •  

Začátek cvičení bude oznámen do zahraničí (Mezinárodní agentuře pro atomovou energii – MAAE, Evropské Komisi, sousedním zemím). Dopoledne začne docházet k úniku radioaktivních látek z elektrárny (únik bude trvat tři hodiny), vedoucí krizového štábu nahlásí předsedovi vlády vznik MU3 a požádá jej o aktivaci ústředního krizového štábu. Regionální krizový štáb dosáhne pohotovosti.  V Praze budou aktivovány mobilní skupiny SÚJB/SÚRO a dojde k jejich odeslání do výchozího místa monitorování (základna krizového řízení HZS Jihočeského kraje). Jedná se o rychlé a odběrové mobilní skupiny, jejichž úkolem bude monitorování dávkového příkonu záření za jízdy. Pohotovosti dosáhnou i letecké mobilní skupiny, které přeletí do Hostivic a začnou monitorovat dávkový příkon ze vzduchu s cílem odhadnout hranice kontaminované plochy.  Rozhodnutím předsedy vlády ČR bude aktivován Ústřední krizový štáb a svolán na brzké odpoledne. Vedoucí krizového štábu SÚJB předsedovi vlády navrhne vyhlášení nouzového stavu, který jej následně vyhlašuje až do půlnoci 2.10. 2010. Následně dojde k plánovanému zasedání ústředního krizového štábu.  Na základnu HZS v Českých Budějovicích přijedou rychlé mobilní skupiny a budou vyslány na měření dávkového příkonu v obcích a na výměnu termoluminiscenčních detektorů na trase. Po třech hodinách předávají své výsledky regionálmímu krizovému štábu a krizovému štábu SÚJB a zahajují druhé kolo monitorování.  Letecké mobilní skupiny jsou odeslány k monitorování, své výsledky předávají po 4-5 hodinách a následně jsou deaktivovány a jejich pohotovost je ukončena. Poté dorazí i odběrové mobilní skupiny, jejichž činnost je ukončena po 4-5 hodinách poté, co předají své výsledky a vzorky.  Dále bude probíhat vyhodnocení výsledků a monitorování spolu s přípravou doporučení SÚJB a komunikace mezi orgány krizového řízení bude ukončena.  Po zpracování výsledků a odeslání doporučení SÚJB na Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému MV-GŘ HZS ČR bude ukončena činnost regionálního krizového štábu.23. září v ranních hodinách dojde na realizaci doporučení SÚJB a poté k odpovídání na dotazy veřejnosti.  Bude simulováno mimořádné zasedání vlády, které potvrdí nouzový stav vyhlášený předsedou vlády (usnesením vlády).  Kolem poledne bude ukončen havarijní režim RMS stejně jako celé cvičení ZÓNA 2010. Informace o jeho ukončení bude zaslána i do zahraničí.