V letošním roce oslavuje první jaderná elektrárna na území ČR - v jihomoravských Dukovanech - 25. výročí svého uvedení do provozu.
Pár slov předsedkyně SÚJB, Dany Drábové: "...Věřím, že lidé starající se o bezpečnost a spolehlivost dukovanské jaderné elektrárny v sobě najdou i v následujících letech dost zápalu, sil, znalostí a přiměřenou dávku kladných emocí a vlastnického vztahu ke "své fabrice", aby tomuto závazku dostáli se ctí jako doposud. A že nikdy nezapomenou na pravidlo, které je kvintesencí jaderné bezpečnosti: REAKTORU SE VYKÁ." |
Ačkoli výstavba Dukovan byla zahájena již v roce 1974, po dvou letech bylo rozhodnuto o jejím přerušení z důvodu přepracování projektu na elektrárnu s modernějším typem reaktoru a řadou bezpečnostních vylepšení. Stavební práce se tak mohly naplno rozběhnout až v roce 1978.
Palivo se do prvního bloku začalo zavážet na sklonku roku 1984, štěpná reakce byla zahájena 12. února 1985 a 12 dní nato již elektrárna vyrobila "svou" první elektřinu. Plného výkonu dosáhl blok 26. března a k jeho uvedení do zkušebního provozu došlo 3. května. V trvalém provozu je první blok jaderné elektrárny Dukovany (EDU) od 3. listopadu 1985. V roce 1986 následovalo spuštění druhého a třetího bloku EDU a její poslední, 4. blok byl uveden do provozu v roce 1987.
V EDU jsou nainstalovány čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440/213, tedy Vodou chlazené, Vodou moderované Energetické Reaktory, které používají jako palivo mírně obohacený uran (maximální střední obohacení palivového souboru je nyní 4,38% izotopu uranu 235), s původním elektrickým výkonem 440 MWe. Bloky byly na základě sovětského designu vyprojektovány firmou Energoprojekt Praha. České firmy se také z větší části podílely na realizaci projektu – klíčové komponenty primárního i sekundárního okruhu dodaly společnosti Škoda Plzeň (reaktorové nádoby, turbíny a turbogenerátory) a Vítkovice (parogenerátory a kompenzátory objemu). Palivo je od počátku ruské provenience.
Od svého spuštění prošla EDU řadou úprav dále zvyšujících bezpečnost jejího provozu. Probíhá na ní i rozsáhlá modernizace, jejíž součástí je mj. obnova systému kontroly a řízení (SKŘ), měření a regulace (MAR), úprava palivového cyklu i paliva samotného a modifikace na turbíně a generátoru. V neposlední řadě dochází také k zvyšování výkonu - první, druhý a čtvrtý blok EDU nyní dosahuje výkonu 460 MWe a třetí blok již dokonce mírně překročil symbolicku hranici 500 MWe. Stejné zvýšení se v letech 2010, 2011 a 2012 plánuje i na zbývajících třech blocích. Ačkoli projektovaná doba životnosti EDU je 30 let (u prvního bloku tedy do roku 2015), její provozovatel (ČEZ, a.s.) již zahájil program na prodloužení životnosti, resp. na zajištění dlouhodobého provozu elektrárny, který je úzce spjat s právě probíhající modernizací jejích důležitých komponent. EDU se podle mezinárodních statistik řadí mezi 20% nejbezpečněji provozovaných jaderných elektráren z celého světa. V oblasti zajišťování radiační ochrany personálu, jak jsme Vás již dříve informovali, zaujímají obě naše elektrárny dokonce čelní místo.
Více o historii i současnosti jaderné elektrárny v Dukovanech se dovíte na stránkách společnosti ČEZ, a.s., kde se také máte možnost seznámit se základními principy funkce jaderné elektrárny.
Důležitá rozhodnutí SÚJB týkající se provozu EDU naleznete spolu spřehledem odstávek jejích jednotlivých bloků v našich tématických rubrikách.
Jaderná elektrárna Dukovany byla, exaktně vzato, čtvrtou jadernou elektrárnou spuštěnou v bývalém Československu. Prvním československo-sovětským projektem byla elektrárna A-1 v Jaslovských Bohunicích s těžkovodním, plynem chlazeným reaktorem (typu KS-150), který jako palivo využíval přírodní kovový uran. Elektrárna A-1 byla spuštěna v roce 1972. Její provoz, který byl od počátku provázený řadou komplikací, však již po pěti letech ukončila vážná událost spojená se selháním lidského faktoru, která nebyla včas odhalena. Událost byla následně vyhodnocena jako stupeň 4 ze sedmistupňové stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí INES a znamenala konec celé koncepce tohoto typu reaktorů. Ve stejné lokalitě byla vybudována elektrárna V1 se dvěma lehkovodními reaktory "staršího" typu VVER 440/230 (tento typ byl původně plánován pro EDU i další dva bloky v Jaslovských Bohunicích, ale vzhledem k identifikovaným projektovým nedostatkům bylo nakonec od jeho dalšího rozšiřování upuštěno), které byly spuštěny v letech 1978 a 1979 a elektrárna V2 se dvěma bloky s "novějším", významně zdokonaleným typem reaktorů (VVER 440/213) uvedenými do provozu v letech 1984 a 1985. Informace o různých typech reaktorů naleznete v našem článku.
S výstavbou a provozem prvních lehkovodních reaktorů v ČSSR jsou spojeny i počátky legislativní a dozorné činnosti v oblasti jaderné energetiky u nás. Více informací o předchůdcích, vzniku a vývoji i současné roli SÚJB naleznete v naší speciální rubrice.
V areálu jaderné elektrárny Dukovany se nacházejí i další jaderná zařízení:
Na našich webových stránkách je pro Vás připraven i přehled nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR.
Řadu dalších informací souvisejících se zajišťováním jaderné bezpečnosti v ČR naleznete také v zatím poslední Národní zprávě ČR pro účely Úmluvy o jaderné bezpečnosti.