ČR přistoupila k trojstranným zárukovým dohodám

 

Přistoupení ČR k trojstranné Dohodě o uplatňování záruk (INFCIRC/193) a k Dodatkovému protokolu k této dohodě (INFCIRC/193/Add.8)

Činnost SÚJB v oblasti kontroly nešíření jaderných zbraní je primárně zaměřena na naplňování mezinárodních závazků ČR vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen „NPT“) a z členství v mezinárodních kontrolních režimech posilujících Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, tj. Zanggerova výboru a Skupiny jaderných dodavatelů, které plní důležitou roli při kontrole vývozů a dovozů jaderných materiálů a kontrolovaných položek v jaderné oblasti. Vstupem České republiky do Evropské unie se ČR rovněž zavázala dodržovat ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (dále jen „Euratom Treaty“) a příslušných nařízení Komise v dané oblasti. Podle čl. 6 Aktu o přistoupení České republiky a čl. 106 Euratom Treaty převzala Česká republika rovněž závazek přistoupit k trojstranným smlouvám mezi členskými státy EU nevlastnícími jaderné zbraně, Euratomem a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „MAAE“) v oblasti uplatňování zárukového systému MAAE.

Česká republika k trojstranným smlouvám nepřistoupila datem vstupu do Evropské unie. Trojstranné smlouvy - Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní(označovaná jako INFCIRC/193, publikovaná ve Věstníku ES pod č. 78/164/Euratom) a Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní(označovaný jako INFCIRC/193/Add. 8 a publikovaný ve Věstníku ES pod č. 1999/188/Euratom) - byly uzavřeny státy, které v době uzavření uvedených smluv byly členy Evropské unie. Další členské státy následně po vstupu do EU k těmto smluvním dokumentům (dále jen „trojstranná Dohoda o uplatňování záruk“ a „trojstranný Dodatkový protokol“) přistupovaly s určitou časovou prodlevou v souladu se svými vnitrostátními ústavními předpisy.

Česká republika je, stejně jako Slovenská republika, smluvním státem NPT a dlouhodobě spolupracuje s MAAE v dané oblasti. Bývalá Československá republika jako stát nevlastnící jaderné zbraně uzavřela s MAAE na základě čl. III odst. 1 a 4 NPT příslušnou dohodu o uplatňování záruk již v roce 1972 a po rozdělení Československa v roce 1993 oba státy začaly vyjednávat s MAAE o uzavření nových dohod. Naplňování požadavků Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Sdělení MZV č. 68/1998 Sb.) a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Sdělení MZV č. 74/2003 Sb.) (dále jen „dvoustranná Dohoda o uplatňování záruk“ a „dvoustranný Dodatkový protokol“) bylo dlouhodobě jedním z hlavních úkolů SÚJB v oblasti kontroly nešíření jaderných zbraní. V souladu s článkem 7 dvoustranné Dohody o uplatňování záruk Česká republika ustavila a vedla Státní systém evidence a kontroly (dále jen „SSAC“) veškerého jaderného materiálu, který podle této dohody podléhal kontrole MAAE. SÚJB v rámci SSAC až do přistoupení ČR k trojstranným smlouvám soustřeďoval, zpracovával a předával MAAE pravidelná hlášení inventurních stavů a všech změn inventury jaderných materiálů ve všech jaderných zařízeních a místech mimo jaderná zařízení, ve kterých se nacházejí jaderné materiály.

Po vstupu do Evropské unie Česká republika až do data přistoupení k trojstranným smlouvám pokračovala v naplňování povinností, ke kterým se zavázala uzavřením dvoustranných smluv. Zároveň však nastala pro ČR povinnost dodržovat ustanovení Euratom Treaty a nařízení Komise (Euratom) č. 3227/76 ze dne 19. října 1976 o používání ustanovení o dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu. Toto nařízení bylo následně nahrazeno nařízením Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu (dále jen „nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005“). Nařízení upravuje nejen oblast evidence a kontroly jaderných materiálů, ale i naplňování požadavků Dodatkového protokolu v návaznosti na trojstranné smlouvy. Na základě ustanovení Euratom Treaty a příslušných nařízení Komise byla od roku 2004 Euratomu paralelně se zprávami do MAAE zasílána pravidelná hlášení inventurních stavů a všech změn inventury jaderných materiálů nacházejících se na území České republiky. Evropská komise rovněž začala, v souladu s čl. 81 a 82 Euratom Treaty, provádět vlastní inspekční činnost inspektory Euratomu, kteří prováděli kontrolu vedení evidence jaderných materiálů ve všech jaderných zařízeních a místech mimo jaderná zařízení, ve kterých se nacházejí jaderné materiály. Inspektoři Euratomu se při své kontrolní činnosti zaměřili především na ověření výchozí zprávy o jaderném materiálu k datu vstupu ČR do EU a na namátkové ověření projektových údajů o jaderných zařízeních.

V roce 2009 Česká republika ukončila vnitřní ratifikační proces, směřující k přistoupení k trojstranné Dohodě o uplatňování záruk a k trojstrannému Dodatkovému protokolu. Česká republika k oběma smlouvám přistupovala stejným způsobem, jakým tak učinily další nové členské státy EU, tedy jako k celku. Přístup k trojstranné Dohodě o uplatňování záruk je upraven v čl. 23 odst. a), kterým pro členské státy EU nevlastnící jaderné zbraně tato dohoda vstupuje v platnost poté, kdy členský stát oznámí MAAE, že ukončil interní ratifikační proces směřující k přistoupení, a poté, co Evropské společenství oznámí MAAE, že je schopno uplatňovat svůj zárukový systém ve smyslu trojstranné Dohody o uplatňování záruk v daném členském státě. Vstup v platnost trojstranného Dodatkového protokolu je upraven obdobně v jeho čl. 17. Česká republika notifikovala MAAE o ukončení vnitřního ratifikačního procesu v květnu 2009, datem přistoupení byl stanoven 1. říjen 2009, den, kdy MAAE obdržela notifikaci Evropského společenství. Pozastavení platnosti dvoustranné Dohody o uplatňování záruk publikovala MAAE v dokumentu INFCIRC/541/Mod.1, přistoupení České republiky k trojstranné Dohodě o uplatňování záruk jako INFCIRC/193/Add.25.
Trojstranné i dvoustranné smlouvy jsou z věcného hlediska téměř totožné, neboť vycházejí ze stejných modelových dokumentů MAAE, stanovují však jiné rozdělení odpovědností v uplatňování systému záruk mezi Evropskou komisí a členskými státy. V rámci EU je, vedle verifikační činnosti MAAE, navíc uplatňována kontrolní a koordinační role Evropské komise. Provádění trojstranné Dohody o uplatňování záruk a trojstranného Dodatkového protokolu se realizuje zejména na základě nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. V souvislosti s přistoupením k trojstranným smlouvám byla provedena novelizace vyhlášky č. 145/1997 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a o jejich bližším vymezení ve znění vyhlášky č. 316/2002 Sb., která zohledňovala požadavky vyplývající z dvoustranných smluv s MAAE. Cílem regulačního záměru bylo stanovit požadavky na vedení evidence jaderných materiálů a oznamování dalších údajů požadovaných právními předpisy Evropských společenství, které návrh novely vyhlášky upravuje v návaznosti na nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 a trojstranný Dodatkový protokol. Předpoklad nabytí účinnosti vyhlášky je 1. duben 2010.