10 let bezpečného provozu jaderné elektrárny Temelín

Kromě čtvrtstoletí bezpečného provozu, které oslavila jaderná elektrárna v Dukovanech, v letošním roce oslavuje také "mladší" jihočeský Temelín, a to své "desátiny".

Dana Drábová, předsedkyně SÚJB

Co napadne předsedkyni SÚJB, když se řekne Temelín, naleznete v krátkém zamyšlení Dany Drábové u příležitosti temelínského výročí. 

Investiční záměr stavby elektrárny byl vydán v únoru 1979, kontrakt na dodávku sovětského technického projektu (objekt hlavního výrobního bloku a budovy aktivních pomocných provozů a dieselgenerátorových stanic) byl uzavřen v roce 1982 a generální projektant, Energoprojekt Praha, vypracoval úvodní projekt elektrárny pro první dva bloky v roce 1985. Stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce 1987. Generálním dodavatelem technologické části byla firma Škoda Praha, a.s.

ETEV lokalitě Temelín se původně plánovala výstavba celkem čtyř bloků s reaktory typu VVER 1000/320 (Vodou chlazené, Vodou moderované Energetické Reaktory). Jedná se o reaktory používající jako palivo mírně obohacený uran, s elektrickým výkonem 1000 MWe na blok (celkem mělo jít o nových 4000 MWe).

Po listopadu 1989 však došlo k přehodnocení energetických potřeb země a v souladu s usnesením vlády č. 103/93 z března 1993 bylo rozhodnuto o výstavbě pouze dvou bloků. V nových politických podmínkách byl navíc přezkoumán i samotný projekt a s cílem zvýšit bezpečnost a spolehlivost elektrárny na "západní" úroveň byla provedena celá řada úprav. Na základě expertních doporučení došlo především k výměně původního systému kontroly a řízení na digitální americký systém (dodán firmou Westinghouse; WEC). Následoval přechod z původně plánovaného ruského na americké palivo (taktéž dodávané firmou WEC). Dále byly vyměněny původní kabely za kabely nehořlavé, nainstalován plnorozsahový simulátor a zahájeny práce na pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti (PSA).

Palivo bylo do reaktoru prvního bloku zavezeno v červenci 2000, kritického stavu bylo dosaženo v 06:19 dne 11. října a 21. prosince téhož roku již blok vyrobil "svou" první elektřinu.

Z hlediska SÚJB se jednalo o tyto kroky: rozhodnutí o fyzikálním spouštění pro první blok bylo uděleno 5. července 2000, energetické spouštění bylo povoleno 31. října 2000 a o zkušebním provozu rozhodnuto 10. června 2002. Druhý blok následoval s jistým odstupem: rozhodnutí o fyzikálním spouštění bylo vydáno 4. března 2002, energetické spouštění bylo povoleno 24. června 2002 a o zkušebním provozu rozhodnuto 14. dubna 2003.

11. října 2004 vydal SÚJB rozhodnutí, kterým povolil komerční provoz prvního i druhého bloku jaderné elektrárny Temelín.

Pro úplnost ještě dodáváme, že dne 7. 10. 2010 SÚJB vydal povolení k provozu prvního bloku na dalších deset let (do roku 2020).

V roce 2010 přechází první blok Temelína na ruské palivo, druhý blok bude následovat v příštím roce.

Dne 9. září 2010 byl do zkušebního provozu uveden sklad vyhořelého jaderného paliva v Temelíně.

V současné době probíhá hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA) "Nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín", viz též náš dřívější článek. Celý proces EIA by měl být ukončen v roce 2011. SÚJB se již na případné licencování nového jaderného zdroje připravuje.

ETEHlavní technické parametry jaderné elektrárny Temelín naleznete na webových stránkách jejího provozovatele, společnosti ČEZ, a.s., kde jsou pro Vás připraveny také informace o historii i současnosti elektrárny a další podrobnosti. Mj. máte možnost seznámit se se základními principy funkce jaderné elektrárny.

Důležitá rozhodnutí SÚJB týkající se provozu jaderné elektrárny Temelín naleznete spolu spřehledem odstávek obou jejích bloků v našich tématických rubrikách.

Aktuální provoz jednotlivých bloků obou našich jaderných elektráren můžete každý den sledovat v krátkém přehledu na našich webových stránkách.

Na našich webových stránkách je pro Vás připraven i přehled nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR.

Řadu dalších informací souvisejících se zajišťováním jaderné bezpečnosti v ČR naleznete také v nejnovější Národní zprávě ČR pro účely Úmluvy o jaderné bezpečnosti.

Rizika přesahující hranice - Případ TemelínPro zájemce také připomínáme publikaci Helmutha Boecka a Dany Drábové "Rizika přesahující hranice - Případ Temelín" z března 2006, kterou vydala Česká nukleární společnost.