Úmluva o zákazu biologických zbraní

Dne 10. dubna 1972 byla v Moskvě, Londýně a Washingtonu podepsána Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (Biological Weapons Convention, BWC). Po ratifikaci vstoupila Úmluva v platnost dne 26. března 1975. Tehdejší Československá socialistická republika ji vydala ve Sbírce zákonů jako vyhlášku ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb. Text úmluvy na stránkách SÚJB.

Česká republika patří mezi smluvní státy, které začlenily závazky stanovené Úmluvou do svého právního systému. Ústřední normou vztahující se k Úmluvě je zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Na jeho základě vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) od roku 2002 působnost národního úřadu pro plnění Úmluvy.

Protože závazky vyplývající z Úmluvy zasahují více oblastí státní správy, promítly se i do dalších právních předpisů. Jejich přehled poskytuje dokument vypracovaný SÚJB, který se stal součástí společného pracovního dokumentu BWC/MSP/2012/WP.6  předloženého v prosinci 2012 na zasedání smluvních stran BWC (viz dále) delegacemi Kanady, ČR a Švýcarska (česky).

Za účelem posouzení plnění cílů Úmluvy byl nastaven systém hodnotících konferencí. Poslední hodnotící konference (v pořadí již osmá) proběhla v prosinci 2016 v Ženevě. V rámci hodnotících konferencí probíhá diskuze o vědeckém a technologickém vývoji v oblastech, které mají vztah k Úmluvě, případně dochází k upřesňování výkladu jednotlivých článků Úmluvy.

Na 2. hodnotící konferenci (rok 1986) byl dojednán systém dobrovolného poskytování informací o činnosti smluvních stran v oblasti aktivit povolených Úmluvou (preventivní, ochranné a jiné mírové účely), který má sloužit jako prostředek k vytváření a posilování vzájemné důvěry mezi smluvními stranami BWC – systém Confidence Building Measures (CBMs). Tento systém byl následně rozšířen na jednání 3. hodnotící konference (rok 1991) a upraven v průběhu 7. hodnotící konference (rok 2011). Platné formuláře, které jsou podkladem pro přípravu CBMs a další informace jsou dostupné na webu kanceláře OSN v Ženevě.

Hlášení v rámci CBMs pravidelně připravuje SÚJB na základě údajů získaných z deklarací činností za uplynulý kalendářní rok a prostřednictvím odboru OSN Ministerstva zahraničních věcí ČR je předává Kanceláři OSN pro odzbrojení (UNODA) v Ženevě. Česká republika se připojila ke státům, které nechávají svá hlášení v rámci CBMs veřejně dostupná.

Od roku 2003 se v období mezi zasedáními hodnotících konferencí pravidelně scházejí zástupci smluvních stran na Meeting of Experts a Meeting of State Parties. Na těchto jednáních jsou v rámci tzv. Intersessional Process diskutována témata, která mají vztah k obsahu jednotlivých článků BWC (např. biosafety, biosecurity, kodex vědce, výskyt infekčních onemocnění a jeho surveilance, národní legislativa v oblasti zákazu biologických zbraní a jiné) Dokumenty z jednotlivých hodnotících konferencí a jednání smluvních stran jsou dostupné. 

Česká republika (ani bývalá ČSSR) nikdy nevyráběla, ani nevyvíjela biologické zbraně. Z toho důvodu ČR nemusela činit žádná opatření ke zničení biologických zbraní či zařízení pro jejich výrobu.