SÚJB: Je nepravděpodobné, že by nemoc bývalého ředitele fukušimské elektrárny souvisela s ozářením při havárii

Státní úřad pro jadernou bezpečnost reaguje na zprávu zveřejněnou českými médii 10. července 2013. Bývalý ředitel fukušimské jaderné elektrárny Masao Jošida zemřel předchozího dne na rakovinu hrtanu. Jak se dalo očekávat, ihned se objevily spekulace, zda tato událost může souviset s radiační havárií z roku 2011.

Provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, uvedl, že Jošidova osobní dávka od havárie v březnu 2011 do jeho odchodu ze zdravotních důvodů v listopadu 2011 byla 70 milisievertů. Tato dávka byla nižší než japonskou vládou stanovený limit ozáření pro pracovníky pro tuto havárii 250 mSv. Zástupci TEPCO odmítli spekulace, že by onemocnění mělo souvislost s ozářením.

SÚJB považuje také za nepravděpodobné, že by Jošidova nemoc přímo souvisela s ozářením při havárii. Toto stanovisko vyplývá zejména z časových souvislostí.

Doba latence u solidních tumorů, mezi  které patří i rakovina hrtanu, je zpravidla delší než deset let a nejméně dosahuje pěti let. Časový interval mezi ozářením a dobou prvních projevů nádorové nemoci vyplývá z nejnovějších poznatků kriticky zhodnocených v  dokumentech komise Spojených národů UNSCEAR.

Ani podle zásad uplatňovaných při posuzování nemocí z povolání způsobených ionizujícím záření by podmínky ozáření ředitele elektrárny a časové souvislosti  vzniku jeho onemocnění nemohly zdůvodnit nárokované odškodění. Za takových podmínek by bylo nemožné doložit příčinnou souvislost mezi působením záření a vznikem nádoru.

Pro informace přikládáme základní informace o tomto onemocnění. Epidemiologie uvádí nádory hrtanu jako čtvrté nejčastější nádory u mužů, jejich výskyt je výrazně vyšší u mužů než u žen. Vzniká obvykle po 40. roce věku, maximum výskytu je kolem 60 let. Výskyt nových nádorů v Evropě se uvádí 363.000/rok, počet úmrtí v důsledku těchto nádorů je 200.000/rok.

Vznik může být vyprovokován nejrůznějšími příčinami. Karcinogenní účinek byl prokázán u tabáku, marihuany a některých typů virů, zvláště lidského papilomaviru (HPV 6 a 11). Dalšími faktory jsou karcinogenní látky jako nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arzén a uhlovodíky, ale také vleklé záněty dýchacích cest.

Masao Jošida (TEPCO)