Dne 6. ledna 2016 přibližně v 02:30 středoevropského času (SEČ) byl několika stanicemi Mezinárodního monitorovacího systému (IMS) Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (PC CTBTO) detekován seismický signál, jehož epicentrum se nacházelo v oblasti, ve které v letech 2006, 2009 a 2013 Korejská lidově demokratická republika (KLDR) prováděla zkoušky jaderných zbraní. Podle předběžné analýzy, charakteristika zachyceného seismického signálu ukazuje na možnost, že se jednalo o další, v pořadí již čtvrtou, severokorejskou zkoušku jaderné zbraně.
Dle informací zveřejněných severokorejskou státní televizí se mělo jednat o úspěšnou zkoušku tzv. termojaderné zbraně (používá se též vžité označení „vodíková bomba“). Vzhledem k informacím, které jsou známy o vyspělosti severokorejského jaderného programu a minulým severokorejským jaderným zkouškám, které se podle dostupných informací vyznačovaly poměrně nízkou efektivitou štěpné reakce, lze usuzovat, že se o zkoušku termojaderné zbraně nejednalo. Tento předpoklad dále podporuje velikost magnituda zaznamenaného seismologického jevu, které svou velikostí odpovídá předchozím jaderným zkouškám KLDR.
Seismický signál z této jaderné zkoušky byl zaznamenán i Národním datovým centrem v Brně (NDC), které spravuje českou seismologickou stanici VRAC - AS26, která je součástí IMS PC CTBTO. Není bez zajímavosti, že právě seismologická stanice VRAC je z geografického hlediska velmi výhodně situována pro detekci seismických signálů z asijských testovacích polygonů. V letech 1995 až 1998 tak tato stanice zaznamenala několik jaderných zkoušek provedených Čínou (jaderná střelnice Lop Nor), Indií (jaderná střelnice ve státě Dalbandin) a Pákistánem (jaderná střelnice ve státě Pokaran). Data z této stanice jsou proto poměrně často využívána v rámci IMS PC CTBTO.
Kromě již zmíněných seismických dat, PC CTBTO aktuálně zpracovává také radionuklidová data. Jejich sběr a analýza trvá déle, zejména v závislosti na meteorologických podmínkách v oblasti. Prakticky to znamená, že v závislosti na lokálním počasí mohlo dojít k prvním záchytům radionuklidů během včerejšího odpoledne SEČ, přičemž analýza radionuklidů vzácných plynů (jde především o radioxenon a argon-37) zabere minimálně jeden den. Lze tedy předpokládat, že prvotní analýza radionuklidových dat bude k dispozici během dnešního večera. Další analýza radionuklidů pak potrvá přinejmenším dva až tři dny. Sekretariát PC CTBTO zároveň upozornil, že k sestavení komplexnějšího radionuklidového obrazu bude zapotřebí cca 16 dnů, v případě dodatečných záchytů radionuklidů i delší období. Naopak monitoring infrazvukových projevů této jaderné zkoušky, vzhledem k aktuálně nepříznivým povětrnostním podmínkám panujícím v inkriminované oblasti, tentokrát nejspíše neposkytne využitelnou informaci, neboť byly detektory zahlceny silným šumem pozadí.
Bližší informace ke stanici VRAC jsou dostupné na stránkách Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně.
Na stránkách Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně naleznete také záznam seismického signálu v okamžiku jaderné zkoušky.
Obrázek č. 1: Záznam jaderné zkoušky KLDR ze dne 6. 1. 2016 na širokopásmových stanicích NDC
